V jubilejním desátém ročníku soutěže Komunální projekt roku se sešlo úctyhodných 99 přihlášených projektů uskutečněných mezi 1. lednem 2023 až 2. zářím 2024. Projekty se ucházely o prvenství v devíti soutěžních kategoriích: Sociální projekt roku, Veřejné zdraví a sport, Veřejná zeleň, Kulturní a vzdělávací činnost, Odpadové hospodářství, Utváření veřejného prostoru, Chytrá obec, Ekologický projekt roku a Bezpečný úřad. Součástí je také udílení Ceny ministra pro místní rozvoj a Zvláštního uznání hodnotitelské komise. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskutečnilo dnes odpoledne v Hlavním sále Valdštejnského paláce, v sídle Senátu PČR, kde se v roce 2015 oceňovali vítězové vůbec prvního ročníku soutěže.
Soutěž Komunální projekt roku vyhlašuje vydavatelství ProfiPress a časopis Moderní obec pod záštitou ministra pro místní rozvoj a ve spolupráci s Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR, Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR.
Partnery jubilejního ročníku 2024 jsou Hasičská vzájemná pojišťovna, nezisková společnost Asekol a Československá obchodní banka. Své partnery mají i jednotlivé soutěžní kategorie akce a také celkový vítěz. Vítězové jednotlivých kategorií si převzali symbolický šek v hodnotě 20 000 korun a celkový vítěz získal dalších 30 000 korun.
Dům pro Julii je prvním dětským lůžkovým hospicem v České republice. Projekt má ambici změnit přístup k dětské paliativní péči, s níž se v našem prostředí teprve seznamujeme. Zařízení poskytuje komplexní zdravotní, terapeutickou, sociální, psychoterapeutickou a duchovní pomoc těžce nemocným dětem a mládeži a jejich rodinám, kterým umožňuje zůstat spolu i v těžkých chvílích. To vše v moderním objektu obklopeném vzrostlou zahradou, což plnohodnotně nahrazuje sterilní nemocniční prostředí. Dům pro Julii vznikl díky spolupráci města Brna a neziskové organizace Dům pro Julii, která jej na základě smlouvy o výpůjčce provozuje.
Projekt s náklady 184,5 mil. korun bez DPH byl financován z rozpočtu města a prostřednictvím dotace z Integrovaného regionálního operačního programu.
V rámci Milovického sportovního léta se místní veřejnost seznamuje s nabídkou sportovního vyžití v Milovicích (okr. Nymburk), může si vyzkoušet nový sport, zažít pocit sounáležitosti a najít vyžití během léta, kdy má většina sportovních klubů prázdniny. Jádrem akce jsou podvečerní otevřené hodiny různých sportů (jóga, jumping, zumba, street dance, kung-fu, tai-chi, fotbalová hodinka, tabata, výuka tanců, kruhové tréninky pro děti), které se s finanční podporou města konají ve vybrané pracovní dny na Hakenově stadionu v blízkosti radnice, příp. v jejím atriu. Jak vyplývá z dosavadních ohlasů, občané poté často začínají navštěvovat lekce sportu, s nímž se takto seznámili.
Zelená oáza v centru Bohumína, pojmenovaná po čestném občanovi a dlouholetém starostovi Karlu Ottovi, dotváří atmosféru nové obytné čtvrti tak, aby se v ní dobře žilo. Nový prostor je místem k setkávání, relaxaci, procházkám či projížďkám na kole. Srdcem Ottova parku jsou dvě dubové aleje podél chodníků. Veškerá zeleň je adaptabilní místním podmínkám. Park lemují chodníčky z přírodních materiálů, nechybí ani dvě dětská hřiště. Raritou je umělý kopec pro zimní radovánky. Součástí parku je také retenční nádrž. Místo je přístupné všem generacím a zároveň podporuje ekologickou stabilitu území pomocí původních či ekologicky blízkých druhů s návazností na vysokou hladinu spodní vody, která je pro město významná.
Náklady na vybudování parku činily 8,6 mil. korun. Uhradit je pomohla vydatná dotace Ministerstva životního prostředí.
Kulturní a vzdělávací činnost: Klubovna pro myslivecký kroužek Jezevci v Čepřovicích
Myslivecký kroužek Jezevci působí v Čepřovicích (okr. Strakonice) již od roku 2016 a dosud se scházel v zasedací místnosti obecního úřadu. Díky nové klubovně, kterou je obytná maringotka stojící pod lesem, získali členové kroužku tolik potřebné a důstojné zázemí, jež dětem umožňuje dostatečný kontakt s přírodou. Klubovnu dále využívá také kroužek Bába kořenářka a děti z mateřské školy. Nové zázemí tak propojuje místní spolky. Klubovna by nevznikla bez vydatné podpory rodičů a dobrovolníků.
Investici ve výši 1,2 mil. korun pomohla obci zafinancovat především dotace přes MAS Šumavsko prostřednictvím Státního zemědělského a intervenčního fondu.
Po zprovoznění splaškové kanalizace v roce 2019 hledala obec Prosetín (okr. Chrudim) způsob, jak zlepšit proces čištění vod a přitom snižovat náklady. Druhou největší finanční zátěží bylo nakládání se zbytkovým čistírenským kalem. V roce 2023 bylo instalováno odvodňovací zařízení, čímž klesly náklady na méně než polovinu. Vloni obec přistoupila k výstavbě solární sušárny kalů dotované odpadním teplem z velkého kompostéru. Sušárna je vystavěna ze dřeva, kompostér z hlíny. Cílem projektu je především najít způsob solárního sušení pro menší čistírny odpadních vod (do 2000 EO) za využití odpadního tepla produkovaného biologicky rozložitelným odpadem (kompost). Podobná technologie není nikde dostupná. Snahou obce je nabídnout toto řešení pro obdobné ČOV. Navázala proto spolupráci s VUT Brno tak, aby docházelo k další optimalizaci procesu.
Obec hradila veškeré nákupy (ve výši 300 tisíc korun), práce proběhly formou dobrovolnictví.
Mirošovice, část obce Hrobčice (okr. Teplice), patří k historicky významnějším lokalitám regionu, čemuž odpovídá i množství památek. Památkově chráněný zámek ze 16. století v centru obce býval sídlem Šternberků, Ditrichštejnů či Lobkoviců. Po 2. světové válce zabral jeho areál státní statek, avšak nechal jej chátrat. Po roce 1989 připadlo místo státu. V roce 2000 se ho ujalo sdružení Kampanila, které s obnovou nepokročilo. O 16 let později zámek převzala za symbolickou jednu korunu obec Hrobčice, která se rozhodla vrátit nebezpečné ruině zašlou slávu a lesk. Dnes úspěšně zrekonstruovaný zámek nabízí zázemí místním podnikatelům v podobě kanceláří a řemeslných dílen a disponuje sálem pro pořádání svateb a jiných slavnostních či společenských akcí.
Náklady na obnovu kulturní památky činily téměř 65 milionů korun. Projekt podpořila dotace Ministerstva průmyslu a obchodu se spoluúčastí obce.
Městská část Praha 13 si v pilotním programu otestovala konverzačního asistenta s využitím umělé inteligence, s cílem zlepšit přístupnost informací občanům, zefektivnit komunikaci s veřejností a poskytovat rychlé a relevantní odpovědi na dotazy týkající se místních služeb a úředních procesů. Prahabot 13 byl navržen pro webovou sekci s názvem Jak si zařídit. Asistent využívá jazykový model GPT-3.5-turbo, který na základě předem nahraných článků filtruje a analyzuje obsah a poskytuje uživatelům odpovědi. Projekt zároveň sbírá a analyzuje uživatelské dotazy, čímž přispívá k budoucímu vývoji a tréninku robustnějšího asistenta.
Veškeré náklady hradila městská část ze svého rozpočtu.
Přírodní čistírna odpadních vod v Chlumětíně (okr. Žďár nad Sázavou) pomohla vyřešit neuspokojivý stav odvádění odpadních a dešťových vod v obci. Stavba zahrnuje ČOV pro EO 250 obyvatel a funguje na principu mechanicky-biologické čistírny a přírodního mokřadu. Účelem mokřadu je zpomalení odtoku vyčištěné odpadní vody do vodního toku, snížení jejího množství vlivem výparu z mokřadních rostlin, dočištění dešťových vod, které jsou předčištěny v lapáku štěrku a třech nádržích před samotným mokřadem. Navržená technologie vyžadovala zdroj elektrické energie pouze pro provoz technologie srážení fosforu a pro zaznamenání průtoku. Původní fotovoltaický panel byl z důvodu dalšího rozvoje areálu ČOV nahrazen elektrickou přípojkou. Jedná se o dlouhodobě udržitelné řešení s minimálními provozními náklady. V okolí umělého mokřadu se zlepšila biodiverzita i mikroklima.
Projekt s celkovými náklady 16,4 mil. korun pomohlo uhradit Ministerstvo zemědělství, Kraj Vysočina a rozpočet obce.
Na Městském úřadě v Černošicích (okr. Praha-západ) se rozhodli uskutečnit preventivní projekt s cílem posílit bezpečnostní povědomí zaměstnanců a doplnit i materiální a zdravotně bezpečnostní vybavení úřadu. Projekt tvoří několik částí: Školící program aktivní útočník, Školící program odhalování potenciálně podezřelých zásilek, Automatizovaný externí defibrilátor (AED) včetně proškolení zaměstnanců včetně kurzu první pomoci, Nákup bezpečnostního vybavení (teleskopických obušků a obraných sprejových svítilen pro pracovníky úřadu) a odborné zaškolení. Během realizace projektu se rovněž ukázalo, že při školeních je nutné soustředit se také na vztahovou a mezilidskou rovinu, která panuje na pracovišti.
Hodnotitelská komise se rozhodla udělit své zvláštní uznání mimo soutěžní kategorie projektu, který je krásným příkladem participace obyvatel. Obec Kujavy (okr. Nový Jičín) se potýká s častými a rozsáhlými erozemi. Loni v listopadu založili její obyvatelé ve spolupráci s ochránci přírody Studénka, farností, Nadací Partnerství, jejími partnery a za účasti hejtmana kraje a ministra životního prostředí alej, která rozděluje pole na menší celky, pomáhá snížit erozi půdy a poskytuje útočiště lidským i zvířecím obyvatelům. Smyslem založení Aleje svobody bylo nejen symbolicky zahájit proměnu krajiny, ale též podpořit vazbu lidí k místu, kde žijí. Této dosud největší komunitní akce se zúčastnilo přes 400 dobrovolníků. Stromořadí o 97 hrušních a 28 dubech lemuje obnovenou polní cestu, která spojuje malebný kostelík s pěšinou podél Pustějovského potoka.
Myšlenkou na vlastní domov pro seniory, který by sloužil zejména obyvatelům Hrádku nad Nisou, se vedení města začalo zabývat před více než osmi lety. Se stavbou započalo v roce 2022 a první obyvatelé se začali stěhovat letos v srpnu. Nový Domov seniorů se čtyřiadvacetihodinovou službou a oddělením se zvláštním režimem pro lidi s Alzheimerovou nemocí má kapacitu 36 klientů. Třípodlažní objekt je postaven v pasivním standardu plus. V přízemí se nachází recepce s prostorem pro posezení a ordinace lékaře s čekárnou. K dispozici jsou tam pokoje odlehčovací služby, kaple s knihovnou, malá tělocvična a zázemí pro personál. Ve středu pater je vždy umístěná prosklená sesterna, malá kuchyňka a společenská místnost. Domov je přívětivým místem, jehož obyvatelé mají krásný výhled do městského ovocného sadu a k užívání zahradu s rybníčkem a altány.
Na financování stavby za bezmála 250 mil. korun se vedle města podílel také Operační program Životní prostředí a Integrovaný regionální operační program. Další finance poskytl Liberecký kraj.*
-tz-
