Pochyla by měl uhradit peněžitý trest 30 000 korun a Šulová 60 000 korun. Ženě navíc soud zakázal na dva roky vykonávat jakékoliv funkce ve státní správě. Vyhověl tak návrhu státního zástupce Petra Válka. Obhájci obou obžalovaných žádali pro své klienty zproštění obžaloby, žádného trestného činu se podle nich nedopustili. Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti hrozilo Pochylovi až roční vězení, Šulové až tři roky vězení.
Soudce Aleš Matura v odůvodnění rozsudku upozornil, že se Pochyla se Šulovou dopustili nedbalostního jednání a nemělo by tedy na ně být nahlíženo jako na zločince. "V zásadě se jedná o věc, která se může stát téměř každému. Protože každý z nás dnes a denně spoustu věcí udělá špatně. Ale v 99 procentech případů to nemá nepříznivé následky. Tam, kde to občas nepříznivé následky má, tak pak s tím trestní řád a trestní zákoník jaksi spojují trestní odpovědnost," řekl Matura.
Zatímco žalobce je s rozsudkem spokojený a vzdal se práva odvolání, obhájci se s ním neztotožňují, ponechali si lhůtu. Advokáta Šulové Patrika Novosada vynesení rozsudku krátce po zaznění závěrečných řečí překvapilo. "Závěrečné řeči byly velmi objemné. A i argumentace, která dnes zazněla, byla i pro soud dle mého názoru nová a měl se s tím mnohem precizněji vypořádat. Určitě půjde odvolání, začneme na tom pracovat," řekl médiím Novosad.
Osmačtyřicetiletý Pochyla řídil 20. září 2020 část odpoledne záchranné práce v Choryni na Vsetínsku a jejím okolí, kde rybáři v řece pozorovali první mrtvé ryby. Ačkoliv podle žalobce zjistil zasažení řeky neurčitou chemickou látkou, nezajistil postupný odběr vzorků vody proti proudu. Kvůli nedostatečnému průzkumu tedy podle něj nemohl zjistit, kudy se znečištění do řeky dostalo, což zkomplikovalo možnost vyšetření případu. "Obžalovaný vůbec efektivně po zdroji otravy nepátral," řekl Válek.
Čtyřiapadesátiletá Šulová jako referentka radničního odboru životního prostředí a výstavby v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2018 povolila firmě Energoaqua v lagunách akumulovat místo vyčištěných vod z čistírny odpadních vod povrchové vody. Podle rozsudku v hlavní větvi kauzy to způsobilo, že laguny nemohly zastavit případný únik nedostatečně vyčištěných odpadních vod do řeky. Rožnovský městský úřad podle státního zástupce k rozhodnutí o změně užívání stavby nebyl příslušný, měl rozhodovat krajský úřad. Neuskutečnilo se také zjišťovací řízení týkající se vlivu změny na životní prostředí. "Spoluzavinila ekologickou havárii na řece Bečvě," řekl o Šulové žalobce.
Pochyla uvedl, že informace o dění několik kilometrů níže po proudu, kde v masivní míře hynuly ryby, neměl. Řekl, že by zásah s informacemi, jež získal na místě, nevedl jinak. Nic podle něj zprvu nenasvědčovalo, že jde o havárii takového rozsahu. Argumentoval i nedostatečným vybavením hasičů pro odběru vzorků. "Cítím se nevinen," řekl Pochyla.
O své nevině je přesvědčená i Šulová. Energoaqua podle ní chtěla laguny využít k zásobě surové vody pro období sucha. Uvedla, že ke změně se kladně vyjádřilo Povodí Moravy a Správa CHKO Beskydy. Nikdo nevznesl připomínku ke správnímu řízení, řekla. Na jeho základě vydala rozhodnutí, nikdo se proti němu neodvolal. Řekla, že neměla stanovisko krajského úřadu. Souvislost mezi svým rozhodnutím a otravou řeky odmítla.
Otravu Bečvy, při níž uhynulo přes 39 tun ryb, podle loňského rozhodnutí vsetínského okresního soudu způsobila rožnovská společnost Energoaqua. Trest jí neuložil. Jelikož se podle soudu nepodařilo zjistit konkrétního viníka otravy, není za ni právnická osoba trestně odpovědná. Firma se při havárii podle soudkyně Ludmily Gerlové mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku obžaloby zprostil. Verdikt soudu v hlavní větvi případu není pravomocný. Případem by se měl koncem listopadu zabývat olomoucký krajský soud.**
-čtk-
