Podle vládního návrhu by měly být zdaněny od pěti milionů Kč obratu z prodeje a výroby energií a pohonných hmot. Komora a svaz požadují, aby se limit navýšil na 50 milionů Kč. Dále chtějí, aby pro zařazení do mimořádné daně musela tato činnost tvořit nejméně 75 procent tržeb podniku, jinak by podle nich došlo ke zdanění příjmů ze zemědělské výroby.
Předseda Zemědělského svazu Martin Pícha uvedl, že v ČR je zhruba 500 bioplynových stanic, z toho 400 v zemědělských podnicích a na výrobě elektrické energie v Česku se podílí asi ze tří procent. "Pokud budou do mimořádného zdanění zahrnuty i tyto provozy, které jsou doplňkovou aktivitou zemědělských podniků, hrozí, že je jejich provozovatelé uzavřou," řekl.
Agrární komora požaduje také výjimku pro zastropování cen energií u výroby elektrické energie z bioplynových stanic do kapacity jedné megawatthodiny. Kvůli růstu nákladů dnes ceny surovin potřebné na výrobu jedné kilowatthodiny výrazně stoupají a zastropování ceny by vedlo ke ztrátě rentability, uvedla. Komora dále podotkla, že výroba energie z bioplynových stanic je uzavřený cyklus využívající rostlinnou produkci nebo odpady z chovů hospodářských zvířat a snižuje spotřebu fosilních paliv.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu řekl, že vláda se přiklání k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška.
Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.*
-čtk-
