Skotsko známé dlouholetou těžbou ropy a plynu v Severním moři se díky tomu stalo v posledních letech centrem vývoje i realizace přílivových elektráren. Na nejsevernějším cípu země začala první turbína umístěná dvacet metrů pod mořskou hladinou pracovat už v roce 2017. Třetí z plánovaných čtyř turbín projektu MeyGen byla uvedena do provozu v září 2022, čtvrtá má začít vyrábět elektřinu letos na jaře. Turbíny využívající silné a dobře předvídatelné proudy v úžině mezi skotskou pevninou a Orknejskými ostrovy budou mít celkový výkon 6 MW a očekává se, že budou dosahovat pozoruhodně vysokého časového využití okolo 95 %.
Dalším skotským projektem je takzvané Shetlandské přílivové pole a na Orknejích testují v rámci Evropského mořského energetického centra své technologie vývojáři z celé Evropy i dalších zemí. Výsledky jsou natolik nadějné, že tento obor láká čím dál víc investorů. Podle posledních dat sdružení Ocean Energy Europe bylo v roce 2021 v Evropě instalováno 2,2 MW kapacity přílivového proudu, což je slibný nárůst z 260 kW v roce 2020. Globálně bylo instalováno 3,12 MW kapacity přílivové energie. Podle americké Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje energie by přílivová energie a energie říčních proudů mohla v USA pokrýt až 7,8 % veškeré výroby elektřiny a tamní ministerstvo energetiky rozšířilo svou podporu přílivové energii o dalších 10 milionů USD na celkem 45 milionů USD.
Boom nastal také v oblasti plovoucích solárních elektráren. Od brazilské Amazonie až po Japonsko vzrostla plovoucí solární kapacita ze 70 MWp v roce 2015 na 1300 MWp v roce 2020. Analytici očekávají, že trh s touto technologií poroste v příštím desetiletí o 43 % ročně a v roce 2031 dosáhne 24,5 miliardy USD. Podle Solar Energy Research Institute of Singapore by pokrytí pouhých 10 % všech umělých nádrží na světě plovoucími fotovoltaickými panely přineslo kapacitu 20 TW, což je dvacetkrát víc, než výkon všech současných solárních elektráren na světě.
Mezi nejpozoruhodnější nové instalace fotovoltaiky na vodě patří solární farma Proteus na jezeře Oostvoornse Meer v jihozápadním Holandsku, jejíž panely se budou naklánět a sledovat pohyb Slunce po obloze, aby zachytily co nejvíce světla. Portugalská společnost SolarisFloat, která Proteus buduje, sází především na uplatnění v zemích, kde je hodně vodních ploch a málo zemědělsky nevyužitelné půdy, jak je to právě v Holandsku.
Několik belgických firem připravuje ve spolupráci s Univerzitou v Gentu a Královským institutem přírodních věd fotovoltaické aplikace schopné pracovat i na hladině otevřeného moře. Technologie SEAVOLT bude chráněná před vlnami a její modulární koncepce umožní nasazení na různých místech. Například i mezi věžemi příbřežních větrných elektráren, při jejichž povolování požadují příslušné úřady jednotlivých zemí stále častěji víceúčelové využití. Projekt odstartoval před čtyřmi lety, nyní se vyvíjí testovací instalace, která má být u belgického pobřeží spuštěna letos v létě.*
-ped-
