Na základě smlouvy příspívají kolektivní systémy městům a obcím na náklady provozu sběrných míst a hradí náklady na přepravu a zpracování použitých elektrozařízení. Tím města ušetří část prostředků z městského rozpočtu, určených na provoz systému nakládání s komunálním odpadem.
Ukazuje se, že spolupráce měst a kolektivních systémů je oboustranně přínosná. Situace se tak výrazně zlepšila např. v jižních Čechách. Podle Hany Pacákové, vedoucí oddělení Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví-oddělení odpadového hospodářství JK se díky získaným informacím většina obcí rozhodla pro podpis smlouvy s kolektivními systémy.
UŠETŘENÉ PENÍZE
"Zpětný odběr elektrozařízení se zvyšuje. Město České Budějovice v roce 2005 vydalo za zneškodnění vyřazených zářivek, lednic, televizí a podobných zařízení zhruba 575 tisíc korun. V loňském roce by to již bylo dle informací od zástupce odpadové firmy úctyhodných 1,6 milionu korun. Tuto částku však díky včas uzavřeným smlouvám s provozovateli kolektivních systémů hradit z vlastního rozpočtu již nemuselo. Každá obec, která doposud není zapojena do systému zpětného odběru, poškozuje své občany, protože ti musejí platit za likvidaci spotřebičů vlastně dvakrát," konstatovala Vladimíra Hrušková. Stejné zkušenosti vykazuje také moravské statutární město Olomouc, které díky smlouvě uzavřené s kolektivními systémy v květnu loňského roku ušetřilo 871 000 korun za odstranění vysloužilých elektrospotřebičů. I zde se přitom podle Jany Matzenaurové, vedoucí oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí města Olomouc, výrazně zvýšil počet vyřazených elektrospotřebičů zpětně odevzdaných na určené místo. Výrazně k tomu podle ní přispěla právě informační kampaň kolektivních systémů, která v olomouckém kraji probíhala od prosince 2006 do února 2007.
Uspořené náklady za provoz sběrných dvorů v souvislosti se zapojením do systému zpětného odběru hodnotí pozitivně také Miroslav Šír, náměstek primátora pro životní prostředí, technickou infrastrukturu a bezpečnost v Liberci. Kolektivní systémy vloni odvezly z libereckých sběrných dvorů vyřazené elektrospotřebiče, za které by magistrát zaplatil ze svého rozpočtu 552 tisíc korun. "Takto ušetřené peníze investuje Liberec do zdokonalení systému zpětného odběru včetně informační kampaně o významu recyklace elektrospotřebičů a budování nových sběrných míst," konstatoval Šír.
Moderní systém ekologického zpracování elektroodpadu nemůže fungovat bez aktivního a vstřícného přístupu spotřebitelů. Podle údajů kolektivního systému Ekolamp končí v popelnicích či kontejnerech ještě 72 procent kompaktních zářivek, 49 procent lineárních zářivek a téměř 50 procent drobných spotřebičů, jako jsou fény či kulmy.
AKTIVNÍ PŘÍSTUP
Síť sběrných míst v ČR zahrnuje již zhruba 3050 sběrných míst, z nichž je třetina v prodejnách nových elektropřístrojů, v opravnách a v servisech elektrospotřebičů. Dalších téměř 400 sběrných míst je umístěno v obecních sběrných dvorech, kde na zajištění odběru a shromažďování těchto elektrozařízení spolupracují města a obce. "Problém s vyřazenými elektrospotřebiči je vyřešen ve většině měst a obcí v ČR s více než 5000 obyvateli. Ve více než 2000 menších obcích jsou nefunkční zařízení odebírána formou mobilního sběru prostřednictvím svozových firem," řekl generální ředitel společnosti Ekolamp Pavel Straka.
Ze všech elektrozařízení uváděných v ČR na trh je nejvíce právě světelných zdrojů a svítidel. Společnost Ekolamp zprostředkovala za rok recyklaci 560 tun vyřazených zářivek a výbojek. Do konce roku 2008 plánuje podle Straky zvýšit sběr osvětlovacích zařízení téměř na dvojnásobek. Všechna zpětně odebraná osvětlovací elektrozařízení se převáží do zpracovatelských zařízení k recyklaci. Již za rok 2006 byla překročena 80% míra materiálového využití z celkově sebraného množství, kterou pro recyklaci zářivek stanovuje zákon až od počátku roku 2009.
- est -
