názory účastníků Neformální rozhovory a kuloárová jednání jsou doprovodným znakem všech setkání odborníků. Hradecká konference měla jako jeden z hlavních prvků programu panelové diskuse, neboť právě při nich nejčastěji slyšíme zajímavý názor nebo cennou informaci. Přinášíme výběr nejzajímavějších...
názory účastníků
Neformální rozhovory a kuloárová jednání jsou doprovodným znakem všech setkání odborníků. Hradecká konference měla jako jeden z hlavních prvků programu panelové diskuse, neboť právě při nich nejčastěji slyšíme zajímavý názor nebo cennou informaci. Přinášíme výběr nejzajímavějších příspěvků.
Libor Ambrozek, poslanec PSP ČR:
V návaznosti na § 10 současného zákona je v novém zákoně zakotvena povinnost, že fyzické osoby jsou povinny obci platit za nakládání s odpady poplatky, stanovené zvláštním právním předpisem. A je zde odkaz na zákon o obecních daních, který budeme schvalovat v létě.
Navrhli jsme zvýšit horní hranici daně na 620 korun. Také bychom chtěli, aby majitelé rekreačních objektů platili daň ve výši sazby za jednu osobu s tím, že výběr daně je ve dvou splátkách a vykonává ji obec.
V novele zákona o odpadech č. 37/2000 jsme se snažili, aby platby probíhaly prostřednictvím majitelů nemovitostí. Na trvalém bydlišti je založen celý systém sociálních dávek nebo volební seznamy - proč by to nemělo platit u odpadů? U obcí to asi bude znamenat nárůst administrativy.
V návrhu zákona je od roku 2002 předpokládán skok ve výši poplatků zhruba o 50 % u komunálního odpadu a o 100% u nebezpečného odpadu. Nárůst je mnohem strmější, než ve stávajícím zákoně a nebude jednoduché ho obhájit.
Jan Svoboda, OkÚ Benešov:
Novela dala obci možnost si stanovit systém výběru poplatků. Až to bude daň, bude "na hlavu" - nekompromisně. Jaká je však záruka, že vybrané peníze na dani budou použity tam, kde se použít mají? Bude to záviset na morálním kodexu zastupitelů? Jakmile se vybrané peníze dostanou do systému daní, svozové firmy nebudou mít jistotu, že je skutečně dostanou. Když má město problémy s rozpočtem, nakládá s příjmy, jak mu to vyhovuje.
Libor Ambrozek, poslanec PSP ČR:
Obecní daň je jiný název pro místní poplatky. Jsou příjmem obce a ona sama je rozděluje. Pokud obec dnes používá poplatky za odpady na udržování systému v obci, nevidím důvod, proč by to dále mělo být jinak. Častěji obec systém dotuje. Cílovým stavem je natolik vysoká daň, aby se systém nakládání s odpady dotovat nemusel. Myslím, že ani dnes obce poplatky nezneužívají, protože čím jsou platby vyšší, tím méně občanů je zaplatí.
Jan Svoboda, OkÚ Benešov:
Znám kuriózní případ: aby obec naučila své občany hospodařit s odpady, nakoupila ke každé nemovitosti popelnici se známkou a věnovala ji občanům. Z 350 obyvatel obce sedm lidí popelnici i se známkou prodalo dál do kraje.
Andreas Stefan, Severočeské sdružení obcí:
Zpracovatelský průmysl nikdy nevznikne bez dobré cenové politiky. Musíme si uvědomit, že odpad je ze 70 % tvořen druhotnými surovinami. Existují skládky, kde se ukládá komunální odpad za 200 - 300 korun za tunu. Ukažte člověka, který by za těchto okolností třídil! Musíme cenovou politiku překlopit tak, aby se skládkování nevyplácelo. Dalším nutným bodem, bez kterého nemůžeme fungovat, je vymahatelnost práva.
Zbyněk Kozel, ISWA ČR:
Situace, jaká je u nás, není v Evropě tak neobvyklá. Když docházelo ke zvyšování poplatků, vždy narážely na odpor komunální sféry a starostů, kteří měli vybudovány skládky. Ale byly použity mechanismy, jak tuto situaci změnit. Například, když měla obec zaveden systém třídění, pak byl poplatek motivačně nižší. Naopak pro obec bez třídění byl poplatek vyšší a progresivní.
V Norsku byl použit systém, při kterém se poplatky obcí za skládkování vázaly do účelového fondu. Ten se na konci roku podle množství vytříděného odpadu v jednotlivých obcích rozpočítával a obec dostávala peníze zpět. Obec, která třídila, vydělala. Ta, která netřídila, prodělala.
Zdeňka Kotoulová, Sleeko:
Pokud chceme, aby zvýšení poplatků bylo skutečně stimulující, pak se musí zvýšit progresívně: platba za uložení odpadu na skládku by neměla být 50-120 Kč, ale 1000 korun. To se však okamžitě promítne v cenách svozu, což už začíná být politická záležitost a musí se řešit s novým zákonem nebo s novým systémem výběru poplatků.
Petr Bielan, OZO Ostrava:
Pro malou obec je příliš složité starat se o komplex celého nakládání s odpady. Když budeme házet na malé obce všechny povinnosti hospodaření s komunálními o odpady, nota bene ještě s rámci Evroské unie, jak se s nimi budou vypořádávat?
Mahulena Jetlebová, EKO-KOM:
Naše společnost má v plánu podporovat trh druhotných surovin. V prvním roce jsem rozjížděli to nejdůležitější, tj. systém obcí. V letošním roce jsme vytvořili pracovní skupiny, které se budou zabývat jednotlivými komoditami.
Chceme zprostředkovat jednání mezi obcemi a zpracovateli.
Ne všechno, co se v obci sebere, je možné dodat přímo zpracovateli. Vloni se například zpřísnily podmínky odběru odpadního skla, takže jen málokteré vytříděné sklo jim vyhovuje (2 gramy nečistot na 100 kilogramů skla).
Chtěli bychom, aby jednání skupin vyústily ve zřízení garančních fondů. V jejich rámci by zpracovatelé stanovili obcím podmínky a standardy, za jakých budou odebírat sklo. Na druhé straně by jim zase garantovali jak množství, tak cenu odebraného skla, bez ohledu na případné výkyvy trhu. Systém by se tak stal pro obec přehlednější a dodal by oběma stranám jistotu.
Musím však říci, že odpadní plast není největší problém. Ve sběru a využívání vytříděných plastů jsme srovnatelní s Evropou, kromě Německa a Francie, které jsou samozřejmě mnohem dál. Naopak zaostáváme ve sběru papíru.
- dk -
(redakčně upraveno)
Foto archív
