Odborný dokument "Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR" připravily společně Svaz měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky. Poprvé byl prezentován odborné veřejnosti na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové.
Strategie popisuje reálný současný stav množství a druhů komunálních odpadů, současné způsoby nakládání s nimi a možné způsoby do budoucna. Cílem Strategie je také vyvolat změnu POH ČR a dalších zákonných norem tak, aby podpořily realizaci navrhovaných cílů, opatření a reálných aktivit v obcích a městech, v území krajů.
Dokument byl zpracováván po dobu šesti měsíců předními odborníky na teorii i praxi v oblasti odpadového hospodářství z celé České republiky. Strategie ve svém obsahu shrnuje všechny domácí i evropské platné předpisy související s touto oblastí. Obsahuje přehled definic všech použitých termínů, i odchylky v jejich použití v zahraničních metodikách. Zahrnuje porovnání našich a zahraničních metodik výkaznictví a statistik v oblasti odpadů. Dále obsahuje souhrn všech dnes dostupných dat o komunálním odpadu v České republice, rozbor infrastruktury a kapacit pro nakládání s odpadem, souhrn klíčových ekonomických údajů a prognózu vzniku komunálního odpadu do roku 2020.
Klíčovou částí Strategie je přehled dostupných metod nakládání s odpadem v současnosti a jejich kapacit a konečně koncepce změny odpadového hospodářství v obcích s cílem minimalizovat množství sládkovaného odpadu v budoucnosti, včetně přehledu nutných změn administrativního prostředí, legislativy i státních programů.
Podle analýzy ve Strategii je stávající Plán odpadového hospodářství České republiky nesystémový. Plán vyžaduje plnění cílů, které jsou při současných technologických možnostech téměř nesplnitelné a pro města a obce ekonomicky nereálné. Tvorba nejrůznějších státních koncepcí a nástrojů státu je chaotická - požadavky politiků na neustálé změny legislativy jsou zásadně ovlivňovány nejrůznějšími nevládními organizacemi. Nejmenší ohled je brán na stanoviska těch, kdo jsou za nakládání s odpady skutečně odpovědní, tedy na stanoviska měst a obcí i koncepční potřeby krajů.
"Města, obce i kraje pohlížejí na odpadové hospodářství jako na svou odpovědnost vůči občanům. Tento odpovědný přístup se zásadně liší od administrativního, často ideově podbarveného postoje Ministerstva životního prostředí ČR, které si osobuje výlučnou pravomoc určovat, co je a není správné v odpadech," uvádí se v dokumentu.
ANALYTICKÁ ČÁST
Komunální odpad pocházející z obcí tvoří zhruba 70 % všech komunálních odpadů produkovaných v ČR. Zbytek, tedy asi 1,2 mil. tun komunálních odpadů, není produkován obcemi. Obce ani kraje nemají žádnou možnost ovlivnit nakládání s nimi. Cíle v Plánech odpadového hospodářství je proto nutné předefinovat a vztáhnout pouze na produkci odpadů z obcí a upravit způsob vedení evidence odpadů.
Výskyt materiálově využitelných (recyklovatelných) složek představuje v ČR zhruba 28,3 % z celkové produkce komunálních odpadů z obcí. Výskyt složek je závislý na spotřebě obyvatel, která je odlišná od ostatních evropských zemí. V současné době se odděleně sbírá a recykluje asi 11 % komunálních odpadů z obcí.
Běžnými a zavedenými způsoby sběru ne-lze dosáhnout vyšší účinnosti třídění odpadů než 65-70 %, proto ani při maximálním třídění a výchově obyvatel recyklace komunálních odpadů z obcí nepřesáhne 20 %, a to ani při zavedení nákladných experimentů, jakými je například povinné zálohování obalů.
Míra sběru a následné recyklace využitelných odpadů je srovnatelná s vyspělými evropskými státy. Využití odděleně sebraných složek se pohybuje mezi 27 % (Rakousko) a 42,5-47 % (Německo, Švýcarsko). V těchto hodnotách je však započítán oddělený sběru odpadů ze zeleně, který není v ČR zahrnut do evidence odpadů, a bioodpadů. Evropské země zahrnují do využitelných odpadů také odpady obalové z obchodní sítě a živnostenské odpady. V ČR se započítávají pouze odděleně sebrané odpady z domácností.
Cíle v POH ČR je proto nutné vztáhnout na skutečný výskyt využitelných odpadů a předefinovat pojem využití odpadů. Stejně je nutné změnit pro ČR metodiku výpočtu recyklace odděleně sebraných materiálově využitelných složek odpadů, aby odpovídala metodikám v jiných státech EU. Stávající systém odděleného sběru již má tradici a je dobře přijímán obyvatelstvem, a není třeba ho zásadně měnit. Naopak je nutné se vyvarovat radikálních změn, které by mohly vést k destabilizaci či přímo destrukci stávajícího systému, a tím i k snížení recyklace odpadů v ČR (automatizované třídění komunálních odpadů, zálohové systémy apod.)
Produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadů z obcí je 1,3 mil. tun, přitom největší měrou (73,4 %) se na jejich produkci podílí směsný komunální odpad. Většina směsných komunálních odpadů (87 %), obsahujících biologicky rozložitelné složky, se sládkuje, protože na rozdíl od jiných států EU je u nás dlouhodobě potlačováno jejich využití v energetických systémech.
Z analýzy vyplývá, že cíl POH ČR a také požadavek evropské směrnice o skládkování pro rok 2010 nemůže být splněn. Pokud nebude odstraněna diskriminace jednotlivých způsobů využití zejména směsných komunálních odpadů, je ohroženo i splnění cíle platného pro rok 2013.
CO JE RACIONÁLNÍ?
Česká republika dlouhodobě výrazně zaostává za vyspělými státy Evropy ve využití komunálních odpadů pro energetické účely, zatímco předstihuje většinu Evropy v třídění odpadu pro materiálovou recyklaci. V ČR se většina odpadů ukládá bez využití na skládky právě proto, že podíl energetického využívání odpadů je minimální. Za neplnění limitů daných Směrnicí 99/31/ES, o skládkách odpadů, reálně hrozí ČR nejdéle od roku 2013 pokuta ze strany Evropské komise (střední hodnota pokut je 30 000 eur/den, tedy okolo 300 mil. Kč za rok, avšak může být i vyšší).
Zavedením sběru rostlinných bioodpadů ze zástavby rodinných domků se problém nutného růstu míry využití neřeší, protože spolu s využitím statisticky vzroste i celková produkce komunálních odpadů (tyto odpady nebyly doposud zahrnovány do evidence odpadů). Oddělený sběr bioodpadů nesníží významně množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky.
Mechanicko-biologická úprava směsných komunálních odpadů není schopna sama o sobě zajistit plnění cílů k využívání odpadů a nepovede k omezení skládkování. Výsledkem této úpravy je, kromě nepříliš významné míry materiálového využití, vznik upraveného odpadu, který nelze využít jinak než termicky, tedy v energetických procesech. Z hlediska ekonomické i energetické bilance je proto vhodnějším řešením přímé energetické využití odpadu v moderních zařízeních bez meziúpravy. Cíl omezení skládkování lze plnit pouze, bude-li skládkování alternativa. Jedinou racionální alternativou je energetické využívání odpadů, s rozvinutým odděleným sběrem materiálově využitelných složek a rostlinných bioodpadů, uvádí se ve Strategii nakládání s odpady.
ŽIVNOSTENSKÉ ODPADY A DALŠÍ POLOŽKY
Přesné složení a produkce živnostenského odpadu nejsou známy, představuje však třetinu všeho odpadu, za jehož využití města a obce nesou odpovědnost. Jeho produkci, ani způsob nakládání s ním nemohou ovlivnit. Podle Strategie je třeba živnostenské odpady dodefinovat v rámci evidence odpadů a legislativně dát potřebné kompetence samosprávě.
Specifickým problémem obcí, které spravují vodní plochy, jsou vytěžené sedimenty. Za současných podmínek nelze jednoduchým způsobem použít sedimenty v zemědělství. Je nutné urychleně vytvořit vyhlášku MŽP a Mze o využití sedimentů, která by umožnila sedimenty efektivně využít.
Volně pohozený odpad "littering" tvoří sice zanedbatelnou část produkce uličních smetků, ale representuje estetický problém na veřejných prostranstvích a turisticky atraktivních místech v krajině. Jedná se spíše o společenský problém spojený s nevhodným chováním obyvatel.
Systém nakládání s autovraky není dořešen pro obce zejména z hlediska opuštěných vozidel. V praxi není zaveden funkční systém evidence vyřazených autovraků.
VARIANTY KONCEPCE
V Strategii jsou podrobně rozpracovány varianty nakládání s materiálově využitelnými složkami komunálních odpadů, s biologicky rozložitelnými komunálními odpady a se směsným komunálním odpadem. Mezi nimi je zahrnuta rovněž varianta s návrhem MŽP na zvýšení poplatků za skládkování a zavedení záloh.
Po analýzách byla jako optimální varianta řešení odpadového hospodářství v obcích, městech a krajích shledána varianta regionálního integrovaného systému hospodaření s odpady, orientovaná na maximalizaci využití odpadu a současně efektivní využití zdrojů pro jeho zabezpečení s minimálními ekonomickými dopady na občany. Nutnými prvky takového systému jsou:
rozvinutý oddělený sběr materiálově využitelných složek (cílově okolo 20 % materiálové využití KO z obcí) s uplatněním zpětného odběru vybraných výrobků a dotřiďování využitelných částí objemných odpadů,
oddělený sběr rostlinných odpadů na úrovni obcí (zástavba RD) a jeho kompostování nebo jiné využití,
energetické využití směsných komunálních odpadů v zařízeních zapojených do energetické infrastruktury regionu nebo jiných zařízeních užívajících odpad jako palivo,
skládkování nevyužitelných nebo jinak upravených odpadů v míře nezbytně nutné a za respektování požadavků evropské směrnice o skládkování na zabezpečených skládkách.
NAVRHOVANÉ ZÁKLADNÍ NÁSTROJE
Jak již bylo uvedeno, při neplnění limitů směrnice o skládkách hrozí ČR od roku 2013 pokuta ve výši 270-300 mil. Kč/rok. Aby se předešlo tomuto nevhodnému vývoji, je třeba vytvořit podmínky pro rozvoj zařízení na zpracování směsných odpadů, což znamená podpořit energetické využívání směsného komunálního odpadu (SKO) v rámci Operačního programu Životní prostředí. Dále je třeba nezpoplatňovat spalovny a energetické využití SKO. Operační program by měl být změněn tak, aby podporu mohly čerpat nejen obce, ale rovněž soukromí investoři. Měly by být podporovány integrované projekty nakládání s odpady v krajích, postavené na energetickém využívání odpadů
Živnostenský odpad musí být více tříděn a odděleně sbírán. Strategie navrhuje, aby poplatky za ukládání KO na skládky v období let 2009-2013 byly ve výši 700 Kč/t (rozdělení 500 Kč obec, 200 Kč kraj), za skládkování NO ve výši 6500 Kč/t (rozdělení 30 % obec, 70 % SFŽP). Mezi dalšími požadavky je uvedeno například zpoplatnění azbestu jako ostatního odpadu (OO), technologický materiál používaný na skládkách nezpoplatňovat a ponechat stávající mechanismus zpoplatnění (plátcem je původce, ne provozovatel).
Podle Strategie je pro obce rovněž nutná kontrola výkupu, tj. uvedení bezhotovostních plateb ve výkupnách, zrušení výkupu kovů od fyzických osob a zákaz výkupu přímo vymezených druhů kovů (strojní zařízení, součásti městských mobiliářů, dopravní značení, zařízení staveb, umělecká díla, pietní a bohoslužební předměty).
U místního poplatku navrhuje Strategie zvýšit místní poplatek u rekreačních objektů (minimálně dvojnásobná sazba), zvýšit sazbu místního poplatku (horní hranice min. 1200 Kč/osoba a rok) a zrušit dvousložkovou strukturu místního poplatku.
Základním požadavkem Strategie pak zůstává požadavek změnit Plán odpadového hospodářství České republiky, zejména v oblasti nakládání s komunálními odpady, nezavádět zálohovaný sběr obalů, legislativně stávající systém neměnit, naopak ho nadále podporovat.
Na základě materiálů SMO ČR a AK ČR zpracovala - jhm -
Základní návrhy měst, obcí a krajů
Respektujme směrnice EU, avšak nestanovujme si bezhlavě cíle jdoucí daleko nad úroveň jejich požadavků.
Odmítáme jakoukoli novelu obalového zákona, která by vedla k zálohování nápojových obalů a výrazně tak poškodila stávající funkční systém tříděného sběru odpadů v obcích.
Pro omezení skládkování odpadů je nutné podpořit všechny dostupné způsoby nakládání s odpady postavené na ekonomické realitě, zejména je nutné odstranit politiku ignorace energetického využívání odpadů.
Změnit stávající Operační program životní prostředí v prioritní ose 4 Nakládání s odpady tak, aby bezodkladně umožnil podporu energetického využívání odpadů.
Podporovat vznik integrovaných systémů nakládání s odpady v krajích postavených na zařízeních pro energetické využívání odpadů či užívání odpadu jako paliva v jiných energetických zařízeních, a to nejenom z prostředků OPŽP.
Je nutné odmítnout nesystémové zvyšování poplatků za ukládání na skládky, pokud není reálné, že skutečně povedou ke snížení skládkování. Tento ekonomický nástroj funguje jen v prostředí, kde jsou k dispozici jiné způsoby nakládání s odpady než je skládkování. Takové prostředí u nás dosud není.
Podporujme a vylepšujme nadále stávající systém sběru a materiálového využití odpadů a odpadů obalů v rámci zpětného odběru obalů dle zákona o obalech.
Podporujme a vylepšujme zavedený sytém sběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení prostřednictvím stávajících provozovatelů kolektivních systémů postavený na infrastruktuře sběru odpadů v obcích a městech.
Nezavádějme bezhlavě oddělené systémy odděleného sběru veškerého biologicky rozložitelného odpadu v obcích.
Nahraďme zastaralou konstrukci místního poplatku za odpady jednosazbovým poplatkem se stropem 1200 Kč za jednoho občana obce na kalendářní rok
Revidujme konstrukci poplatků za odpady hrazené za rekreační objekty a ubytovací zařízení
Zaveďme úplný zákaz výkupu hodnotných odpadů od fyzických osob a současně i zpřísněný režim výkupu pro právnické osoby.
