Menu
e-shop
Podle sdružení je nutné začít u toho, co mají firmy plně ve své moci, a to je u interní kontroly procesů a portfolia obalů a dat, která dnes často leží rozptýlená napříč odděleními. „Rok 2026 nebude o tom, jestli regulace přijdou. Ony už jsou totiž schválené. Letošní rok bude o tom, kdo je dokáže včas a chytře implementovat,“ vysvětluje Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu Syba. „Firmy, které si během jara udělají realistickou mapu svých rizik a slabých míst, získají obrovskou výhodu,“ dodala.
Nejviditelnější změnu přinese od srpna 2026 evropské Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). To nahradí dosavadní směrnici (94/62/ES) a sjednotí pravidla napříč celou Evropskou unií. V praxi to znamená větší tlak na recyklovatelnost, obsah recyklátu i omezení nadbytečných obalů. Mnohé firmy budou muset přehodnotit konstrukci svých obalů, způsob značení i interní odpovědnosti za data směrem k systémům rozšířené odpovědnosti výrobce. „PPWR není pouhou technickou normou, je to zásah do strategie produktového portfolia,“ upozorňuje Werbynská a dodala: „Firmy by si měly položit otázku, které jejich obaly obstojí i v roce 2030 a které bude nutné přepracovat. Zde doporučuji zaměřit se na portfolio, konstrukce, recyklovatelnost, označování, EPR data a interní odpovědnosti.“
Současně se bude řešit i Nařízení proti odlesňování (EUDR). I když došlo k odkladu účinnosti (pro velké a střední podniky do konce roku 2026, pro malé ještě o půl roku déle), tak nebude příprava jednoduchá. Mapování dodavatelských řetězců a sběr důkazních dokumentů vyžaduje čas i koordinaci se zahraničními partnery. Čekání na „poslední verzi metodiky“ se podle Werbynské nemusí vyplatit, firmy by tak již nyní měly řešit například komodity, dodavatele, dokumentace a systém sběru důkazů.
Od 1. ledna 2026 přešel do ostrého režimu mechanismus CBAM, tedy uhlíkové vyrovnání na hranicích. Firmy dovážející vybrané materiály budou muset pracovat s kvalitními emisními daty. Spoléhání na defaultní hodnoty tak může znamenat vyšší náklady i konkurenční nevýhodu. Zde je tedy dobré začít s nastavením procesu získávání ověřených emisních dat.
Na podzim 2026 se začnou uplatňovat nová pravidla proti greenwashingu vyplývající ze směrnice Empowering Consumers for the Green Transition. Vágní označení typu „eko“, „zelený“ nebo „klimaticky neutrální“ bez jasného podkladu se mohou stát právním rizikem. Audit environmentálních tvrzení (obaly, web, POS materiály) by proto měl být nyní pro firmy samozřejmostí.
Rok 2026 bude zároveň rokem tzv. omnibus balíčků, které mají některé environmentální povinnosti zjednodušit. Tyto změny však mohou přinést přechodná období a nové interpretační otázky. „Zjednodušení neznamená zrušení pravidel. Spíš to znamená, že firmy musí velmi pozorně sledovat, co se v Bruselu právě vyjednává,“ dodává Werbynská.
Je podle ní proto důležité začít s přípravou již během prvního pololetí. Evropská legislativa se totiž stále více promítá do cenotvorby, logistiky, designu výrobků i vztahů s obchodními partnery. Jejím cílem by přitom neměla být pouze formální shoda s předpisy, ale především zachování stability podnikatelského prostředí. Firmy se dnes často pohybují mezi rostoucími regulatorními ambicemi a každodenní ekonomickou realitou, kterou nelze přehlížet. Pokud má být transformace udržitelná i v praxi, musí být stabilita firem jednou z jejích hlavních priorit. „Zelená regulace se stává běžnou součástí byznysového rozhodování. Kdo ji bude vnímat jen jako administrativu, ten ztratí tempo. Současně ale platí, že dobře nastavená pravidla musí podporovat nejen environmentální cíle, ale i stabilitu a konkurenceschopnost firem,“ uzavírá Iva Werbynská.
-zr-
