Z evropských fondů dnes naše města a obce spolufinancují výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizačních řádů a vodovodů. Zda tomu tak bude i nadále, o tom jsme hovořili s vedoucím oddělení přípravy projektů Státního fondu životního prostředí ČRIng. Milanem Podsedníčkem, CSc.Fondy ISPA končí....
Z evropských fondů dnes naše města a obce spolufinancují výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizačních řádů a vodovodů. Zda tomu tak bude i nadále, o tom jsme hovořili s vedoucím oddělení přípravy projektů Státního fondu životního prostředí ČR
Ing. Milanem Podsedníčkem, CSc.
Fondy ISPA končí. Znamená to, že již nikdo nemůže o tuto podporu požádat?
Konečný termín pro podání žádostí do fondu ISPA byl 31. březen 2003. O jejich osudu bude rozhodnuto v Bruselu na podzim letošního roku. Veškeré žádosti, které na fond přicházejí po uvedeném termínu, stejně jako žádosti, které neuspějí na podzimním zasedání Evropské komise (EK), budou zařazeny do "zásobníku" projektů pro Fond soudržnosti. Ten je v mnohém podobný nástroji ISPA, ale má odlišné podmínky získávání peněz.
Zásadním rozdílem je minimální velikost investice, která se z pěti miliónů eur požadovaných pro nástroj ISPA, u Fondu soudržnosti zvýší na 10 miliónů eur, tj. na zhruba 300 miliónů Kč. Na druhou stranu mohou obce získat až 85 % uznatelných nákladů -místo dosavadních 75 %.
Řada lidí se mylně domnívá, že jde o 75 % z celkových nákladů. Pak je nemile překvapena, že finanční příspěvek z celkových nákladů činí třeba pouze 65 % nebo ještě méně. Obce se tak často dostávají do potíží, protože nemají z čeho realizaci projektu zaplatit.
Kolik obcí se do projektu ISPA zapojilo?
Do konce roku 2002 bylo v Bruselu schváleno osm projektů a na čtyři z nich bylo již podepsáno Finanční memorandum, které potvrzuje zajištění finančních prostředků na realizaci jednak ze strany EU, jednak ze strany investora. Ostatní investoři zatím neprokázali Ministerstvu financí, že disponují dostatečným množstvím prostředků na dofinancování projektů. Náš fond má sice zájem, aby se spolufinancování na tyto projekty našlo. Není ale možné, aby obce spoléhaly jen na prostředky SFŽP, které jsou omezené a mohou se pohybovat v maximální výši 80 mil. Kč. Obce samy musí zvážit své možnosti a najít si zdroje, například formou komerčního úvěru.
Jakých chyb se při podávání žádostí dopouštějí?
Ty spočívaly především v tom, že žadatel nerespektoval příslušnou směrnici, která například v oblasti odpadních vod hovoří o tom, že budou "odkanalizovány" aglomerace nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO) a minimální velikost aglomerace projektu je pak 10 tisíc EO.
ČR má jisté problémy s dodržováním této zásady, a to s ohledem na demografické složení. Například Portugalsko je o něco větší než ČR, má stejný počet obyvatel, ale jen 302 obcí. U nás je zhruba 6250 obcí a z nich je více než 50 % s počtem obyvatel nižším než 500. Proto jsme začali s tzv. regionálními projekty. V souladu se směrnicí EU o vodách se tyto projekty řeší po jednotlivých povodích. I Evropská unie chce mít záruku, že o peníze nepřijde. Proto vyžaduje, aby se na regionálních projektech nepodílely jen malé obce, ale aby se projektu účastnila jedna nebo dvě velké obce, které se mohou za investici zaručit.
Některé jiné projekty odsouhlasila, ale musí se napravit či vysvětlit vztahy mezi vlastníkem infrastruktury a jejím provozovatelem. Peníze z EU jsou totiž určeny především obcím, nikoliv soukromému sektoru. Náš stát stanovil hranici, že podíl soukromého sektoru na vlastnictví infrastruktury může být 10%. Tento fakt způsobuje v mnoha regionech problémy, především tam, kde při privatizaci nebyly vodohospodářské společnosti rozděleny na část majetkovou a provozní.
To je pochopitelné, je to přece dost peněz...
Je to takový objem peněz, který u nás nikdo nikomu zadarmo nedá. Vzhledem k tomu i zajistit doplatek je složité. Většina projektů se realizovala ve velkých městech. V současné době musíme hledat cestu, abychom obce "dávali dohromady". Směrnice EU 91/171 o odpadních vodách stanovuje, že veškeré aglomerace nad 2000 EO budou "odkanalizovány" do konce roku 2005. ČR není schopna splnit tento požadavek. Proto požádala o odklad do roku 2010. Evropské komisi byl zaslán seznam obcí nad 2000 EO, který zpracovalo Ministerstvo zemědělství a ve kterých jsme se zavázali do roku 2010 vybudovat či rekonstruovat kanalizaci, respektive čistírny odpadních vod. Až budou "odkanalizovány" veškeré obce nad 2000 EO, můžeme s EU jednat o tom, že přijdou na řadu obce s méně než 2000 EO. V těchto případech je vždy otázkou, zda takové obce budou mít dostatek peněz na dofinancování projektu.
Budou evropské peníze pro obce hůře dostupné?
Evropská unie od začátku tvrdila, že její fondy nesuplují státní rozpočty členských států. Smyslem fondů je, aby každý evropský občan měl zajištěnou odpovídající úroveň životního prostředí. Proto tu jsou směrnice, které uvádějí, jaké mají být jeho hodnoty. Země, které na tyto akce nemají, to ovšem nezbavuje povinnosti, aby se na jejich realizaci finančně nepodílely. Česká republika to nechává hlavně na Státním fondu životního prostředí, který ovšem nedisponuje dostatečným množstvím prostředků a navíc to nejsou státní peníze. Jsou to vlastně poplatky a pokuty vybírané od znečišťovatelů, které se musí vrátit do oblasti životního prostředí.
(Zájemci o další informace se mohou obrátit na SFŽP -úsek zahraničních vztahů, 148 00 Praha 11, Kaplanova 1931/1, nebo na Ing. Milana Podsedníčka, CSc., tel.: 267 994 452, e-mail: mpodsednicek@sfzp.cz. -pozn. redakce.)
KAREL ŽÍTEK
