
Podle prognóz se ceny hnojiv v Evropské unii do roku 2028 zdvojnásobí, a to kvůli novým celním bariérám a geopolitickému napětí, které zvyšují závislost na dovozu, zejména z Ruska. Podíl ruských hnojiv na trhu EU vzrostl z 17 procent v roce 2022 na 30 procent v roce 2025, což vyvolává obavy o stabilitu a odolnost potravinového systému. Vývoz hnojiv do EU za rok 2024 již přesáhl hodnotu 2 miliard dolarů, což zvyšuje tlak na nalezení alternativních a lokálních zdrojů živin. Podle expertů z oblasti investic a udržitelnosti, jako je Mika Kukkurainen ze společnosti Nordic Foodtech VC, je naléhavě potřeba efektivních řešení snižujících emise skleníkových plynů a zlepšujících recyklaci živin z odpadních látek.
Technologie finského startupu NPHarvest využívá patentovaný proces nazývaný hydrofobní membránové odstranění, který umožňuje extrahovat dusík a fosfor přímo z odpadních vod nebo tekutých zbytků z bioplynových stanic a zemědělské hnoje. Na rozdíl od tradičních metod není potřeba náročné ohřívání nebo tlakování, což výrazně snižuje energetickou náročnost. Demonstrativní jednotka instalovaná ve spolupráci s municipalitou Ankaře by měla produkovat ročně asi 93 tun síranu amonného a 73 tun produktů obsahujících fosfor.
Významnou výhodou je také snížení logistických nákladů, protože dříve byly živiny obsažené v odpadních vodách přepravovány na pole, což bylo limitováno kapacitou a cenou dopravy. Technologie navíc umožňuje zařízení generovat nové příjmy z prodávaných výstupů a splnit tak přísné ekologické normy. Turecko, s více než 2 000 čistírnami odpadních vod a rostoucí vládní podporou udržitelného nakládání s odpady, představuje ideální místo pro pilotní projekty, které mohou být v budoucnu přeneseny i do dalších zemí EU.
NPHarvest tak představuje perspektivní příklad cirkulární ekonomiky, která nejenže snižuje závislost na nestabilních trzích, ale zároveň pomáhá lépe chránit životní prostředí a podporuje soběstačnost evropského zemědělství.*
-sol-