Daniel Vondrouš, šéf poradců ministra životního prostředí, se věnuje zejména problematice odpadového hospodářství. Odborná veřejnost ho zná jako jednoho z tvůrců strategie v této oblasti, který příliš nefandí energetickému využití odpadů a chtěl by zavést zálohy na jednorázové obaly. Odpověděl nám na několik otázek.
Na základě evropské směrnice, která byla nedávno schválena Evropským parlamentem, již začalo MŽP připravovat nový zákon o odpadech. Za tím účelem byla vytvořena i expertní skupina odborníků na odpady. Jak práce pokračují?
Příprava zákona probíhá klasicky. Ministerstvo má expertní skupinu vnitřní, ta připravila věcný záměr zákona. Poslali jsme ho k prostudování a připomínkám účastníkům pracovní skupiny se zástupci obcí, krajů, odborníků z oblasti odpadového hospodářství atp., která je jakýmsi předskokanem před veřejným připomínkováním. První jednání skupiny již proběhlo a stihneme ještě tak jedno, dvě. Zároveň budeme komunikovat přes e-maily.
Pro přípravu nového zákona jsme využili text tzv. "velké novely", která byla zveřejněna k připomínkám již v únoru. Připomínky k ní se shromažďovaly tři měsíce a je zřejmé, kde a s kým jsou hlavní sporné body. Dostali jsme i důležité protichůdné připomínky. Například přišly výhrady k zavedení 4+1 složek sběru, na druhou stranu přišly výhrady, že se třídí málo komodit. Podobné je to u ekonomických nástrojů. Připomínka od Svazu měst a obcí říkala, že zvýšení poplatků je příliš vysoké, na druhé straně Hnutí Duha upozorňuje, že výše poplatků dostatečně nemotivuje k třídění.
Projednávání "velké novely" byl ukončeno v okamžiku schválení nové evropské směrnice. K jejímu obsahu bylo kolem 500 připomínek. Svaz měst a obcí, Asociace krajů i Ministerstvo průmyslu a obchodu ji odmítly jako celek. Lze z ní dalšími úpravami vybudovat kvalitní zákon?
Myslím, že ano. Počet připomínek je zárukou, že zákon bude kvalitnější. Chtěli jsme do zákona dostat co nejvíce připomínek veřejnosti, a proto jsme na připomínkové řízení vyčlenili dlouhý čas.
Připomínky SMO: to je zajímavá situace. Nejprve jsme začali jednat se skupinou obcí, které mají na svém území skládku. Měli výhrady hlavně k výši poplatků a zpoplatnění materiálu. Pak vyšlo jejich společné prohlášení se SMO a Asociací krajů, v němž odmítli novelu celou a zároveň následoval výčet požadavků, co se v ní má změnit. Při dalším jednání však zástupci SMO a AK nemluvili o tom, že novela je celá špatná, ale projednávali jsme s nimi konkrétní body a jak těmto konkrétním výhradám vyjít vstříc.
Zní to, jako byste společné prohlášení SMO a AK nebral vážně, ačkoliv jde prakticky o všechny samosprávy v republice. Mám tomu rozumět tak, že vnímáte námitky SMO a AK jako stejně relevantní a závažné jako námitky nezávislých organizací typu Hnutí Duha?
Věcně nehodnotíme, jestli za konkrétní námitkou stojí padesát tisíc lidí, dvě politické strany nebo jedno sdružení nebo jedna politická strana. To si netroufáme jako ministerští úředníci hodnotit. Ale z výsledku je zřejmé, že jsme se zabývali připomínkami SMO a poplatky se podle jejich návrhu snižovaly. Ale není to tak, že bychom se rozhodli pro tu stranu, kde cítíme větší podporu. Připomínky SMO byly podpořeny argumentací, že příliš vysoké a prudké navýšení poplatků může vyvolat zpětnou reakci.
Platí pořád, že do konce září má být připraven věcný záměr a pak se začne připravovat paragrafované znění, takže zákon by měl být hotov do konce roku?
Souběžně s vypořádáváním připomínek expertní skupiny běží příprava paragrafovaného znění. Soustřeďujeme se hlavně na části, co nejsou připomínkované. Kdybychom se dostali k připomínkovaným částem, zapracujeme tam výsledky z věcného projednávání. V zákonu je spousta pasáží, kde vůbec žádné změny nejsou. Zároveň také běží práce na vyhláškách. Těch má být patnáct a uvažujeme i o šestnácté. Je jich hodně, protože chceme zákon zjednodušit a co nejvíc podrobností převést do vyhlášek.
Na konci října by měl jít návrh do mezirezortního a zároveň vnějšího připomínkového řízení. Pak bychom měli mít čas na vypořádání připomínek, takže zákon by mohl být do konce roku ve vládě, nebo minimálně v její legislativní radě.
Evropskou směrnici čeká ještě definitivní schválení v Radě ministrů a zatím není k dispozici oficiální překlad. Proč chcete mít zákon hotový za tři měsíce, když bude na implementaci nové směrnice čas dva roky, tj. zhruba do roku 2010?
Problém je lhůta voleb v červnu 2010. Zákon se bude v Parlamentu schvalovat nejmíň tři čtvrtě roku (vzhledem ke lhůtám, s nimiž se musí počítat). Takže pokud nedodáme zákon do léta příštího roku do Parlamentu, nebude schválen do voleb. Po ustavení nového Parlamentu bude muset projít celé legislativní kolo znovu - vnější připomínkové řízení, vláda, parlament, senát, prezident - ale pak už se nedá stihnout termín implementace.
Podle členů expertní komise je předložený věcný návrh zákona nekvalitní. Kdyby se zákon připravoval déle a více se projednal s odbornou veřejností, nebyla by větší šance, že v parlamentu skutečně projde?
Komunikace s odbornou veřejností o našich klíčových návrzích probíhala zhruba sedm měsíců a do projednání ve vládě nás další tři až čtyři měsíce debaty čekají. Nemyslím, že by její další prodloužení nějak zásadně změnilo přístup k normě.
Navíc původním důvodem pro přípravu "velké novely" nebyla implementace směrnice, ale nutnost přijmout nástroje ke splnění Plánu odpadového hospodářství. Proto ho nelze odložit do příštího volebního období.
Jedním z cílů POH, které se nejspíš nepodaří splnit, je odklon biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ze skládek - do roku 2010 by to mělo být kolem 300 tisíc tun - a na řešení je velmi málo času.
Chceme podpořit rozjezd zavedením sběru bioodpadů ve městech a obcích a navrhovanou úpravou poplatků za skládkování.
Ve chvíli, kdy se celý systém spustí, začne odklon BRKO ze skládek, který se zpětně vyhodnotí za daný rok.
Kapacita stávajících kompostáren vysoce převyšuje potřebnou kapacitu pro zpracování BRKO. Nemají dost vstupní suroviny, takže není nutné budovat nějaká velká nová zařízení. Předpokládáme, že vyrobený kompost budou v první fázi odebírat hlavně města a obce. Postupně se otevřou možnosti uplatnění kompostů v zemědělství a v průmyslu - kvůli tomu jsme připravili novou vyhlášku o využití BRKO.
Další možností je zpracování bioodpadů v bioplynových stanicích, které mají nyní velmi omezenou kapacitu a potřebovali bychom jich několik desítek. Jelikož na jejich budování existuje dotační titul, předpokládáme jejich rozvoj. Nakládání s BRKO by měly ovlivnit po roce 2010.
Nesplnění cílů však znamená možnost sankcí ze strany Evropské unie.
Jsou dva možné postupy. První (nepříliš reálný) navrhuje zkusit ještě do roku 2010 otevřít velké kapacity, které by umožnily cíl splnit. Druhá možnost je nastavit systém tak, aby plynule rostl do roku 2013 (tento rok je dalším mezníkem při snižování BRKO). I když v roce 2010 nesplníme plánované cíle, budeme moci prokázat aspoň trend, který máme. A pokud nám přece jen uloží pokutu, bude nižší, než co by nás stálo budování nadbytečných kapacit.
Přesto si necháváme otevřená zadní vrátka: uvažujeme o otevření dotací z Operačního programu životní prostředí do zařízení mechanicko-biologické úpravy (MBÚ). Vybudovat by ho bylo možno za jasných, tvrdých podmínek.
Ministerstvo zadalo zpracování studie pro ověření mechanicko-biologické úpravy. Vyplynulo z ní, že MBÚ postavené bez monozdroje (energetický zdroj využívající výhradně vysokovýhřevnou frakci) je ekonomický a technický nesmysl.
Já myslím, že vyplynul pravý opak - postavení monozdroje spolu s MBÚ je ekonomický nesmysl. A toho se snažíme držet.
Slyšel jsem velmi jednoduchou úvahu od jednoho propagátora spaloven, že je nesmysl budovat MBÚ a monozdroj, když je možné dát odpad rovnou do spalovny. Má pravdu, že budovat obrovské monozdroje jenom aby zpracovávaly vysokovýhřevnou frakci, není ekonomicky oprávněné. Proto počítáme se spalováním vysokovýhřevné frakce výhradně ve stávajících zařízeních.
Pokud vím, autoři studie nenašli v Česku nikoho, kdo by byl ochoten odebrat tuto frakci, a to ani na spalovací zkoušky.
Kapacit na spoluspalování není příliš mnoho. V úvahu připadají například zařízení v Tisové a na Kladně. Je tu však dost cementáren, kapacita v nich přinejmenším teoreticky existuje. Jednali jsme s nimi a projevily ochotu toto palivo odebírat. Dotace by musela být podmíněna právě energetickým využitím vysokovýhřevné frakce ve stávajícím zařízení. Museli bychom také připravit vyhlášku o parametrech produktů z MBÚ a nakládání s nimi.
Z mého pohledu byly závěry studie vůči MBÚ jednoznačně negativní. Vy to zřejmě vidíte zcela opačně.
Zmiňovaná studie nám velmi pomohla, protože definovala parametry výstupů z MBÚ. Teď víme, že aby ekonomicky fungovalo, musí být zajištěno využití nadsítné (vysokovýhřevné) frakce. Buď se pro ni musí vybudovat monozdroj, což ovšem nechceme, nebo musí mít projekt zajištěn energetický krok spoluspalováním.
Další podmínka se týká podsítné frakce, která se ukládá na skládku. Tento podíl musí být ukládán za stejných podmínek jako komunální odpad. Zazněla totiž výhrada, že jde o nebezpečný odpad, což ale není pravda. Úpravou v MBÚ se v zahraničí běžně komunální odpad stabilizuje před uložením jeho podsítné (nízkoenergetické) frakce na skládku komunálního odpadu. Je to rozhodně lepší, než takto ukládat nestabilizovaný komunální odpad. Také tím plníme příslušnou evropskou směrnici.
Musejí se rovněž vyřešit poplatky. Je otázka, zda může být při navrhovaném růstu poplatků MBÚ ekonomicky efektivní. Nejspíš by musela být zavedena nějaká úleva na poplatku za ukládání podsítného z MBÚ a tu teď počítáme. Rozhodně však nechceme jít cestou Rakouska nebo Německa a rovnou zakázat ukládání veškerého neupraveného odpadu na skládky. Důsledky jejich neuváženého kroku jsme viděli i u nás.
Chcete podporovat rozvoj MBÚ a jste ochotni změnit legislativu, aby mohly prosperovat. Co spalovny, ty MŽP žádným způsobem podporovat nebude?
Dotaci na spalovací zařízení dávat nechceme, a to ani na monozdroje pro výstupy z MBÚ. Nová hierarchie nakládání s odpady v evropské směrnici uvádí energetické využití odpadů až na předposledním místě, před odstraněním. Tím se řídí i dotační strategie. Finanční prostředky chceme směřovat do výstavby zařízení a systémů, které umožní naplnit priority hierarchie. Podporujeme sběrné dvory, třídění, recyklační linky. Pokud bychom se rozhodli zařadit např. podporu spaloven, znamenalo by to, že z celkových peněz odebereme velkou část. Nejde vzít peníze městům a obcím a dát je jednomu mamutímu projektu, který musí mít kapacitu přesahující kraj, aby byl ekonomicky efektivní. Hlavním důvodem, proč se spalovny nestaví, je ovšem odpor veřejnosti. Překonávat odpor veřejnosti tím, že nějaký projekt dostane hodně peněz od státu, to nám nepřipadá vhodné.
Jarmila Šťastná
Komunikace s odbornou veřejností o našich klíčových návrzích probíhala zhruba sedm měsíců a do projednání ve vládě nás další tři až čtyři měsíce debaty čekají. Nemyslím, že by její další prodloužení nějak zásadně změnilo přístup k normě.
