Nový POH bude platit od ledna

Strategickými cíli odpadového hospodářství České republiky na období 2015-2024 jsou předcházení vzniku odpadů, minimalizace jejich účinků na lidské zdraví a životní prostředí, přiblížení se k evropské "recyklační společnosti" a využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů. Říká to návrh Plánu odpadového hospodářství.

Současný Plán odpadového hospodářství, starý přes deset let a s již jednou prodlouženou platností, skončí k poslednímu prosinci tohoto roku. Od prvního ledna by ho měl nahradit POH zcela nový, který má do té doby vyjít jako nařízení vlády. Nový POH je strategickým dokumentem pro oblast odpadového hospodářství na léta 2015-2024. Změněn však má být po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován (např. nová právní úprava v oblasti nakládání s odpady, redefinice stávajících cílů, zásad a opatření).

Celostátní POH je závazný - podle něj budou zpracovávat své plány kraje i obce. Návrh POH zahrnuje poměrně rozsáhlou analytickou část, zhodnocující stav odpadového hospodářství u nás. V závazné části najdeme "cíle, zásady a opatření pro ty odpady, které mají zásadní význam pro odpadové hospodářství z hlediska své produkce nebo vlastností", jak se říká v dokumentu. Z tohoto hlediska je zajímavé, že většina návrhu se zabývá především odpady s katalogovým číslem 20 a 15 - komunálním odpadem a jeho složkami (obaly, výrobky s ukončenou životností). Věnuje se také kalům z ČOV, zdravotnickým odpadů, vedlejším živočišným produktům, železnému šrotu nebo stavebnímu a demoličnímu odpadu. Z vysloveně průmyslových odpadů jsou však zmíněny jen specifické skupiny nebezpečných odpadů (radionuklidy, polychlorované bifenyly).

Jak se uvádí v návrhu POH, byl dokument konzultován a oponován odbornou veřejností a projednán v Radě pro odpadové hospodářství.

JAK JSME NA TOM

Pro zhodnocení stávajícího stavu odpadového hospodářství v ČR byla použita databáze Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH) s přispěním několika dalších institucí (EKO-KOM, ČHMÚ). Podle analytické části návrhu POH u nás celková produkce všech odpadů velmi mírně klesá (o 7 procent za tři roky), což však může být způsobeno poklesem stavebnictví, které produkuje víc než polovinu všech odpadů.

Produkce komunálních odpadů v posledních letech stagnuje a pohybuje se okolo 5,3 mil. tun. V roce 2012 vyprodukoval jeden obyvatel 494 kg komunálního odpadu. Naproti tomu podíl využitých odpadů trvale roste: v roce 2012 dosáhlo celkové využití odpadů 79 %, materiálové využití pak 76 %. Energetické využívání se ve sledovaném období pohybuje okolo 3 %. Nejčastějším způsobem odstraňování komunálních odpadů v roce 2012 je i nadále skládkování, ale podíl takto odstraněných odpadů se mezi lety 2009-2012 snížil z původních 64 % na 53,6 %.

STÁVAJÍCÍ SÍŤ ZAŘÍZENÍ A JEJÍ ROZVOJ

Jak se uvádí v dokumentu, ke konci roku 2013 bylo v ČR provozováno 1530 sběrných dvorů odpadů, více než 14 800 míst zpětného odběru elektrozařízení a více než 17 000 míst zpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů. Celkem 534 subjektů mělo ke konci roku 2013 platný souhlas k provozování zařízení ke sběru či zpracování autovraků.

V roce 2014 bylo provozováno v ČR 479 zařízení k třídění odpadu, z toho 116 dotřiďovacích linek. Většina surovin vyrobených dotříděním a úpravou odděleně sbíraných odpadů je volně obchodovaná na mezinárodním trhu. V Česku tyto druhotné suroviny zpracovávají hutě, dvě velké sklárny, zhruba 20 papíren (z toho 16 s povolením IPPC), zhruba 50 zpracovatelů jednodruhových plastů a pět zpracovatelů směsných plastů.

V roce 2014 je u nás evidováno 583 zařízení k recyklaci odpadu (zahrnuta jsou všechna zařízení, kde je prováděno získání/regenerace rozpouštědel, recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin, recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů, získání složek katalyzátorů).

V Česku funguje 326 bioplynových stanic s výrobou elektrické energie s instalovaným výkonem zařízení 224,17 MW (údaje České bioplynové asociace), pouze osm stanic zpracovává komunální odpady. Buduje se jedno zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů (MBÚ) s projektovanou kapacitou 60 000 tun ročně.

Při dalším rozvoji sítě zařízení k nakládání s odpady by podle POH měly být dodržovány principy "soběstačnosti a blízkosti" a zároveň hierarchie nakládání s odpady. Síť zařízení k nakládání s odpady má být optimálně nastavena z regionálního hlediska, tj. bude koordinována hlavně krajským plánem v mezích stanovených celorepublikovým POH. "Kraj si systémově stanoví primární potřeby a kapacity zařízení pro nakládání s odpady a jejich využívání na svém území ve vazbě na odpadové hospodářství a aktuální stav plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a plánu odpadového hospodářství kraje," říká se v dokumentu.

Soulad s krajským plánem bude podstatný také pro získání podpory z veřejných zdrojů. Projekty mohou být spolufinancovány z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020, kde je Prioritní osa 3 "Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika" (v rámci tematického cíle č. 6 "Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů). Z OPŽP budou spolufinancovány také projekty na předcházení vzniku odpadů.

PROGNÓZY A CÍLE

Značnou část návrhu POH zabírá prognóza produkce KO, kterou podle zadání Ministerstva životního prostředí zpracoval Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně.

Prognóza zahrnuje v desetiletém horizontu (do roku 2024) komunální odpady (skupina 20 a 15 01, směsný komunální odpad a biologicky rozložitelné komunální odpady). Podrobně zpracovaný dokument počítá s přibližně konstantním trendem produkce KO v obcích, tj. předpokládá velmi mírný pokles jeho produkce o zhruba dvě procenta do roku 2024. Proto ani nemůžeme očekávat významný růst materiálově využitelných složek (zhruba o 1,8 % do roku 2024).

Cíle, které přináší POH, nejsou pro ty, kdo se pohybují v odpadovém hospodářství, ničím novým. Recyklace a příprava k opětovnému použití má u tříděného sběru z domácností (papír, plasty, sklo, a od roku 2015 i kovy) do roku 2020 dosáhnout 50 % hmotnosti. Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) se má energeticky využívat v zařízeních k tomu určených. Množství BRKO ukládaných na skládky má v roce 2020 dosáhnout maximálně 35 % hmotnostních z jejich množství v roce 1995. Míra recyklace a přípravy k opětovnému použití u stavebních a demoličních odpadů má v roce 2020 dosáhnout 70 %.

Pro nebezpečné odpady je jako cíl uvedeno snižování jejich měrné produkce, zvýšení materiálového využití, omezení vlivu na životní prostředí a lidské zdraví a odstranění starých zátěží, které NO obsahují.

U obalových odpadů je určující evropská směrnice o obalech 94/62/ES, která požaduje celkové využití odpadů z obalů na úroveň 80 % do roku 2020, recyklaci plastových obalů 50 % a kovových obalů na úroveň 55 % do roku 2020.

U dalších komodit, jako jsou odpadní elektrická a elektronická zařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky, odpadní oleje, autovraky, zdravotnické odpady a kaly z ČOV, požaduje návrh POH "dosažení vysoké úrovně tříděného sběru".

Kontrolu plnění POH budou mít v popisu práce průběžně kraje, obce, původci i ministerstvo.

Kraj bude zpracovávat zprávu o stavu plnění plánu v termínu jedenkrát za dva roky do 15. listopadu za uplynulé dvouleté období. Na základě výsledků pak navrhne další opatření pro podporu jeho plnění.

PRODUKCE ODPADŮ V ČR (2009-2012, TIS. TUN)

Pozn.: Od roku 2009 je používána tzv. přepočtená databáze s navýšenou produkcí odpadů se zahrnutím "podlimitních původců" do celkové produkce odpadů.

Zdroj: MŽP, přepočtená databáze ISOH

HLAVNÍ PRIORITY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČR PRO OBDOBÍ 2015-2024

1. Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů.

2. Opětovné použití výrobků s ukončenou životností.

3. Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů

4. Optimalizace nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO), povinné zavedení odděleného sběru BRO.

5. Povinné zavedení tříděného sběru přinejmenším pro odpady z: papíru, kovu, plastu a skla do roku 2015.

6. Energetické využívání zejména směsného komunálního odpadu.

7. Zásadní omezení skládkování na území ČR.

8. Ochrana zdraví lidí a životního prostředí v souvislosti s odpadovým hospodářstvím.

9. Optimalizace vynaložených nákladů, ekonomické a sociální udržitelnosti.

10. Vyjasnění stavu, kdy odpad přestává být odpadem.

11. Dlouhodobá stabilita a udržitelnost odpadového hospodářství v regionech i v rámci ČR.

(Upraveno)