Plán odpadového hospodářství pro období 2025–2035 představuje klíčový strategický dokument, jehož cílem je definovat směřování v oblasti nakládání s odpady v České republice v následujícím desetiletí. V rámci meziresortního řízení k němu svými připomínkami přispěly také ekologické nevládní organizace.
Dokument, připravovaný Ministerstvem životního prostředí, představuje základní strategii, která formuluje dlouhodobou vizi a konkrétní opatření vedoucí především ke snížení produkce odpadů, zvýšení jejich recyklace a k postupnému přechodu na tzv. oběhové hospodářství. Dokument však neodráží cíle Akčního plánu EU pro snížení znečištění, podle kterého se má do roku 2030 snížit o polovinu produkce zbytkových komunálních odpadů.
"Výsledkem nerespektování evropské politiky je o více než 1 milion tun vyšší produkce zbytkových komunálních odpadů. To vzhledem k zákazu skládkování vede k nutnosti vystavět pro tyto zbytečně vytvořené odpady až deset nových spaloven plzeňského typu. To má přijít na neskutečných 30 miliard korun navíc,” říká Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA.
Za významný problém nového Plánu odpadového hospodářství České republiky 2025-2035 považují ekologické organizace také nepřesnost propočtů kapacit plánovaných zařízení na spalování, respektive energetické využívání odpadů. Skutečnost, že oficiální vládní dokument nepočítá se splněním evropského cíle snížit zbytkový komunální odpad o polovinu, způsobí o více než milion tun vyšší produkci odpadů pro skládky a spalovny. Plán následně počítá jen s projekty, které se týkají výstavby nových či rozšiřování stávajících spaloven, u kterých už byla schválena investiční podpora z Modernizačního fondu. Nezohledňuje však projekty, které již dostaly kladné stanovisko v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), ani ty, které tímto procesem procházejí a jsou již v pokročilé fázi posuzování. Stejně tak v POH ČR chybí záměry na výstavbu multipalivových kotlů určených ke spalování „tuhého alternativního paliva“ vyrobeného ze zbytkových odpadů.
„Celková kapacita zařízení pro spalování odpadů, respektive jeho energetické využívání, bude v příštích pěti až deseti letech pravděpodobně mnohem vyšší, než s jakou Ministerstvo životního prostředí v novém plánu počítá. Ke čtyřem stávajícím zařízením na energetické využití odpadu může přibýt dalších třináct, nebo až sedmnáct, pokud budou schváleny i všechny plánované záměry. To může vést k nižší motivaci ke snižování produkce odpadů, třídění a recyklaci,“ říká Nikola Jelínek, odbornice na toxické znečištění životního prostředí z organizace Arnika.
Kromě toho v plánu chybí určení maximální kapacity zařízení pro energetické využívání odpadů na úrovni jednotlivých krajů. Takové omezení by pomohlo zabránit například tomu, že jsou v některých krajích plánovány až čtyři nové spalovny.
Nový Plán odpadového hospodářství také počítá s tím, že se ve stavebnictví bude více využívat struska ze spaloven odpadů. To ale přináší rizika pro životní prostředí i lidské zdraví. Struska obsahuje toxické látky – například těžké kovy a perzistentní organické látky, jako jsou bromované a chlorované dioxiny a furany nebo polycyklické aromatické uhlovodíky. Tyto látky se mohou postupně uvolňovat ze stavebních materiálů a kontaminovat půdu, podzemní vody a dokonce i potravní řetězec.
Dalším problémem je přítomnost PFAS a mikroplastů, které se spalováním nerozkládají a zůstávají ve strusce. PFAS jsou látky, které se v životním prostředí v podstatě nerozkládají, a které negativně působí na zdraví, podobně jako mikroplasty. V obou případech tyto látky pronikají do vodních ekosystémů a potravního řetězce. Současná legislativa sleduje jen omezený počet toxických látek a často neodpovídá nejnovějším vědeckým poznatkům, takže mnoho škodlivých látek není regulováno vůbec nebo jsou stanovené limity příliš volné.
Pozitivem plánu odpadového hospodářství je, že se v praxi zaměřuje například na bioodpad, který představuje velmi cenný zdroj živin, a usiluje o jeho odklonění ze směsného odpadu. Dalším klíčovým opatřením, které nový POH obsahuje, je zavedení zálohového systému na PET lahve a nápojové plechovky.
