Praha, 30. 10. 2017 – II. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii, který se uskuteční 20. listopadu v pražském hotelu Grandior, se zaměří zejména na praktické povinnosti podnikových ekologů. Odborný garant konference a výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin ČR Ing. Petr Šulc nastíní, jaké problémy řeší původci odpadu při ohlašování odpadů.
Po novele vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady vzniká spousta nejasností s identifikací provozoven a přidělováním IČP a IČZ. Můžete upřesnit, jak například hlásit odpady vzniklé mimo provozovnu?
V případě, že je samostatná provozovna současně provozovnou původce odpadu s přiděleným IČP - uvede se v průběžné evidenci i v hlášení o produkci odpadů příslušné IČP.
Pokud vzniká odpad i mimo provozovny s IČP (např. nemovitosti, kde se zajišťuje facility management), nejsou tyto provozovnami ve smyslu živnostenského zákona a nemají tudíž přiděleno IČP.
S takovou možností počítá jak zákon o odpadech v § 39 odst. 1, ale i novelizovaná vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady (např. ve své příloze 20). I v tomto případě se užívá pojem „samostatná provozovna“. Původce odpadů tuto samostatnou provozovnu, pro potřeby vedení průběžné evidence odpadů a pro ohlašování odpadů, jednoznačně identifikuje interním číslem provozovny, které si zvolí sám (dle současného vyhlášeného datového standardu ISPOP je dovoleno použít interní Identifikační číslo provozovny - IČP, s maximálním počtem znaků 12, počítá se včetně mezer). Toto číslo je nutné užívat v rámci celého kalendářního roku (ohlašovacího období).
V případě vzniku odpadu mimo provozovnu (hlášení za činnost) se zde vyplňuje kód ORP/SOP z číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem. Vyplňuje se i název provozovny, kdy se uvede stručné označení činnosti, při které odpad vznikl.
Příloha č. 26 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady uvádí, že v případě nakládky (nebezpečných odpadů) mimo provozovnu (např. stavba) se do IČP vyplňuje kód ORP/SOP z číselníku správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem.
Všichni napjatě čekají elektronické ohlašování přepravy NO. Můžete uvést bližší podrobnosti přechodu na elektronický systém? Týká se přechod na elektronickou evidenci pouze nebezpečných nebo i ostatních odpadů?
Dotaz se týká ohlašování přepravy nebezpečných odpadů dle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, který v novele č. 223/2015 stanovil, že nejpozději od 1. 1. 2017 je nutné ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů ohlašovat předem - přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). MŽP uvedlo na stránkách provozovatele ISPOP, že tento způsob ohlašování bude realizován až od 1. 1. 2018 (datový standard pro toto ohlašování vyhlásilo MŽP 18. 10. 2017). Systém, ve kterém se v rámci ISPOP bude ohlašovat přeprava nebezpečných odpadů, se jmenuje „Systém evidence přepravy nebezpečných odpadů“ (SEPNO). V tomto systému se bude ohlašovat přeprava NO předem dle odst. 2 písm. a) § 40 zákona o odpadech. Do 3 pracovních dnů po ukončení ohlášené přepravy NO je nutné opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji.
Poznámky:
Přeprava NO se do systému SEPNO neohlašuje pouze v případech definovaných v § 40 odst. 7, tzn. pokud nepřesahuje areál provozovny nebo v případě, že je odesílatelem nepodnikající fyzická osoba.
Předmětem ohlašování přepravy nejsou odpady kategorie O (ostatní).
Zavedení ohlašování přepravy NO v systému SEPNO nemá žádný vliv na vedení průběžné evidence odpadů (dle §39 odst. 1 zákona o odpadech) ani na povinnost podávat do systému ISPOP hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi (dle §39 odst. 2 zákona o odpadech).
Jaký doklad má mít původce odpadů o tom, že dal zákonným způsobem odstranit odpady - typu O, N? Může to být např. doklad o předání NO k přepravě?
Povinnost příjemce odpadu vydat doklad o převzetí odpadů do zařízení je uvedena v příloze č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, která v bodě 1 písm. e) stanovuje provozovateli zařízení zabezpečit při přejímce odpadu vydání písemného potvrzení o každé dodávce odpadu přijatého do zařízení, včetně identifikačního čísla tohoto zařízení.
Bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o odpad kategorie „Ostatní“ nebo „Nebezpečný“ – se bude jednat o doklad, který by měl obsahovat veškeré údaje, nezbytné pro vedení průběžné evidence odpadů původcem odpadů (zpravidla vážní lístek, dodací list, příjmový doklad, faktura atd.), který obsahuje minimálně následující informace, potvrzené příjemcem odpadů:
Tyto údaje obsahuje i ohlašovací list pro ohlášení přepravy nebezpečných odpadů dle přílohy č. 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, který ale obsahuje skutečné údaje (tedy pokud byly upraveny dle § 40 odst. 2 písm. d) nebo odst. 4 písm. a) a b)). Oprava údajů se bude provádět podle skutečných údajů - ale pouze v SEPNO. Proto doporučuji i v případě ohlášené přepravy NO požadovat od příjemce odpadů vážní lístek.
Je ohlašovatelem přepravy NO odesílatel nebo původce odpadu?
Ohlašovatelem přepravy NO je odesílatel odpadu. V základních pojmech není osoba odesílatele definována. Dle znění § 40 zákona o odpadech a dle vysvětlivek přílohy č. 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, je odesílatelem:
Dle § 40 odst. 5 může ohlásit přepravu NO za odesílatele i příjemce odpadu. Tato možnost je velmi praktická pro malé původce odpadů, kteří tak nemusí mít registraci v ISPOP, ale i pro ostatní původce, protože příjemce odpadu může opravit údaje sám (§ 40 odst. 2 písm. d) nebo odst. 4 písm. a)). Pokud by ohlašovatelem je původce (odesílatel), musí získat obratel od příjemce skutečné údaje a opravit je sám do SEPNO do 3 pracovních dní po ukončení přepravy.*
Podrobný program konference včetně registrace:
