Na svém jednání PS PČR dne 17. 3. 2006 přijala novelu zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Přestože Senát novelu vrátil k projednání do Sněmovny, chtěli bychom se blíže podívat na její obsah.
Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) je jedním z klíčových směrů, jak se vyrovnat v budoucnu s plněním Plánu odpadového hospodářství (POH).
Tento plán ve své závazné části obsahuje strategii odpadového hospodářství, stanoví podíl recyklovaných odpadů a podíl odpadů ukládaných na skládky. Je v něm stanovena i strategie omezování biologicky rozložitelných odpadů na skládkách a rozvoj kompostování těchto odpadů. Přitom kompostovatelné odpady lze na skládky ukládat pouze tehdy, jedná-li se o kompostovatelné odpady v komunálním odpadu.
CHYBÍ PŘEDPIS PRO VYUŽITÍ
Biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu (BRKO) ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR (tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství hmotnosti biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995). Místo stávající praxe skládkování těchto odpadů a záměru jejich spalování by měly být vytvořeny regionální sítě kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu odpadů. Kompostování má být podle Plánu odpadového hospodářství ČR upřednostňováno s využitím výsledného produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích a při zakládání a údržbě zeleně.
Pro realizaci POH byly zpracovávány k problematice BRO tři realizační programy. Vyplývá z nich absence právního předpisu, který by se zabýval využitím BRO (pomineme-li aplikaci na zemědělskou půdu, pokud se dají využít jako hnojivo - kompost 1. třídy.).
Ostatní možnosti zůstávají legislativně nepokryty. Legislativní základ, který by je měl umožnit či usnadnit v praxi realizovat, nebyl MŽP předložen. Navíc norma pro průmyslové komposty ČSN 46 5735 je již dnes překonaná, nesleduje např. organické polutanty a mikrobiologické ukazatele.
Přestože část upravující nakládání s BRO je ve vztahu k praxi velmi důležitá, byla tato novelizace učiněna nestandardním způsobem - poslaneckou iniciativou (v níž se účastním).
Vzhledem k proklamacím a přijatým usnesením i nařízením vlády by mělo být v zájmu MŽP, aby tuto problematiku včas včlenilo do zákona. Situace však byla naprosto opačná. S MŽP bylo v průběhu roku 2005 o novele opakovaně jednáno, tvářilo se však odtažitě a novelizaci odkládalo na termíny, které by vylučovaly přijmout zákon do konce volebního období. Důvody odporu jsem nepochopila, nicméně bylo jasné, že jinak než přes nevůli MŽP, nebude novela možná prosazena.
Při prvním čtení v plénu Poslanecké sněmovny sice ústy ministra Ambrozka zazněl vstřícný postoj, nicméně postoj úředníků odboru odpadů MŽP byl i v konečné fázi projednávání na půdě výboru PS různý, občas i zamítavý.
OČ SE PŘESNĚ V NOVELE JEDNÁ?
BRO byly přiřazeny mezi vybrané odpady. Nově byl definován BRO jako jakýkoliv odpad, který podléhá anaerobnímu či aerobnímu rozkladu. Byly stanoveny povinnosti pro biologické zpracování BRO. Bylo definováno tzv. "malé zařízení" ke sběru, výkupu či využívání BRO. Jde o zařízení, které zpracovává využitelné BRO pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun odpadů za rok. Zakládkou kompostu se přitom rozumí založení kupy organického původu na jedné či více hromadách v jednom časovém termínu. Toto "malé zařízení" by bylo provozováno za ulehčených podmínek, tzn. nebude třeba souhlasu k provozování zařízení podle §14 odst. 1.
MŽP po dohodě s MZe a MZ bylo zmocněno k vypracování prováděcího právního předpisu, ve kterém se má stanovit seznam BRO, způsoby zpracování BRO, technické požadavky na provoz zařízení biologického zpracování BRO, technologické požadavky na úpravu BRO, obsah provozního řádu zařízení, požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do kompostáren, limitní koncentrace cizorodých látek a indikátorových organismů při výstupu ze zařízení, četnost a metody vzorkování.
Vedle toho byla doplněna stať týkající se tzv. komunitního kompostování, tedy systému sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce. Obec může ve své působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Vzhledem k tomu, že na přípravě příslušné vyhlášky se již dlouhodobě pracovalo, může se tentokrát počítat s tím, že prováděcí předpis vydán záhy po vstoupení novely v platnost. Bude to pro praxi velmi důležité - protože toho, co by např. obce potřebovaly ve vztahu k vybudování kompostárny či kompostoviště znát, je velmi mnoho.
EKONOMICKÉ DOPADY
Navrhovaná opatření nezavádějí pro obce povinnost odděleného sběru bioodpadu, ani se nepředpokládá povinnost výstavby obecní kompostárny. Pokud se ale obec k tomuto kroku rozhodne, měly by se v případě kompostáren zpracovávajících pouze odpady ze zeleně a zahrad rapidně snížit investiční náklady. Malá kompostárna by se dala pořídit už za 50 000-100 000 Kč. U kompostáren zpracovávajících kaly či BRO z kuchyní a stravoven by navíc bylo nutno pomocí rozborů sledovat hygienická rizika pomocí mikrobiologických rozborů (cena 1 rozboru 2000-4000 Kč).
Na závěr je nutno dodat, že třebaže se jedná o poslaneckou novelu, navrhované znění bylo konzultováno se zpracovateli příslušných realizačních programů. Oprávněnost těchto řešení byla konfrontována s reakcemi obcí na dotazníkovou akci, která proběhla před rokem a jednoznačně potvrdila zájem obcí o legislativní vyřešení problémů kolem kompostáren. Toto byl i můj hlavní zájem při podání novely. Počítám s tím, že praxe moje očekávání naplní.
ZPĚT DO SNĚMOVNY
Zatímco Poslanecká sněmovna novelu schválila, Senát se při svém jednání negativně vymezil vůči druhotné surovině a celou část, která se jí týká, vypustil.
Pro oddíl věnovaný biologicky rozložitelným odpadům však byla diskuze nakonec příznivá - obce problém potřebují řešit. Byly navrženy některé změny. Pro povolování provozu malého zařízení by měl platit zákon od 1. dubna 2007. Vedle toho bylo doplněno limitní množství zpracovávaného BRO v malém zařízení za rok na 150 tun. Z předloženého vyplývá, že část novely týkající se BRO bude přijata určitě, protože je v obou variantách novely.
Ing. Iva Šedivá
poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
