V rámci komplexní obnovy Elektrárny Tušimice Skupiny ČEZ proběhne výměna stávajícího odsiřovacího zařízení za nové. Elektrárna se tak připravuje na přísné ekologické limity Evropské unie, které začnou platit v roce 2015. Nyní je povoleno vypouštět do ovzduší maximálně 500 mg SO2 na m3, což...
V rámci komplexní obnovy Elektrárny Tušimice Skupiny ČEZ proběhne výměna stávajícího odsiřovacího zařízení za nové. Elektrárna se tak připravuje na přísné ekologické limity Evropské unie, které začnou platit v roce 2015. Nyní je povoleno vypouštět do ovzduší maximálně 500 mg SO2 na m3, což elektrárna splňuje. Nové evropské normy ovšem budou umožňovat jen 200 mg SO2 na m3.
Elektrárna Tušimice byla odsířena v letech 1994 až 1997 japonskou firmou CHIYODA Corporation. Technologie pracuje na principu vápencové vypírky. Oproti klasickým sprchovým odsiřovacím jednotkám je použit tryskový bublinkový reaktor firmy Chiyoda, který kromě Tušimic pracuje v Evropě jen jeden, a to v Dánsku. Energosádrovec vystupující z procesu se po dalších úpravách mísí s popílkem. Vzniklý deponát se používá pro vyplňování vytěžených důlních prostor a úpravu reliéfu krajiny při rekultivacích.
Novou odsiřovací jednotku budou mimo jiné tvořit padesát metrů vysoké sprchové reaktory s dvakrát větším výkonem než ty stávající. Celková investice nového odsíření by se měla vyšplhat na více než dvacet miliard korun.
Již v letech 1983 až 1989 bylo v Elektrárně Tušimice II postaveno odsiřovací zařízení pro jeden 200 MW blok, což byl vůbec první pokus o odsíření v zemích bývalého východního bloku v průmyslovém měřítku. Zařízení mělo pracovat na principu regenerační magnezitové techniky a konečným produktem měla být kyselina sírová pro další komerční využití. I když se na zařízení sovětské výroby jezdily dívat delegace soudruhů ze všech tehdejších socialistických zemí, nikdy se jej nepodařilo uvést do provozu. Po celé řadě neúspěšných zkoušek o zprovoznění proto došlo k likvidaci zařízení a jeho nahrazení již vyzkoušenou technologií mokré vápencové vypírky.
