Nové kompetence a povinnosti PODTITULEK: Zákon o odpadech a obce Od 1. ledna 2002 nabývá účinnosti nový zákon o odpadech (č. 185/2001 Sb.) a je to již třetí zákonná úprava v oblasti odpadového hospodářství od roku 1991. V porovnání s platností např. zákona o vodách (1973-2001) je zřejmé, že častá...
Nové kompetence a povinnosti
PODTITULEK: Zákon o odpadech a obce
Od 1. ledna 2002 nabývá účinnosti nový zákon o odpadech (č. 185/2001 Sb.) a je to již třetí zákonná úprava v oblasti odpadového hospodářství od roku 1991. V porovnání s platností např. zákona o vodách (1973-2001) je zřejmé, že častá novela právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství nepřispívá k právní jistotě povinných subjektů včetně obcí.
Řešení nakládání s komunálním odpadem je pro obce stěžejním úkolem. Nutno předeslat, že i podle nového zákona je obec původcem komunálního odpadu a vztahují se na ni povinnosti původců odpadu (pokud není výslovně stanoveno v zákoně jinak).
Jednou z novinek je pro obce povinnost ustanovit odpadového hospodáře (§ 15 zákona), ovšem pokud produkovaly v posledních dvou letech více než 100 tun nebezpečných odpadů. V případě obcí jsou to převážně sesbírané nebezpečné složky komunálních odpadů, a to do 31. 3. 2002. Splnění limitu k této povinnosti se zjistí z celoroční evidence odpadů (Hlášení o produkci odpadů za rok...).
Hospodář a plán
Odpadový hospodář má být pro obce zárukou zajištění odborného a řádného nakládání s odpady. Nemusí být zaměstnancem obce, ale musí splňovat kvalifikační předpoklady (vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech, nebo střední vzdělání ukončené maturitou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech).
Novou povinností pro obce je též zpracování Plánu odpadového hospodářství původce (§44), pokud produkují více než 10 tun nebezpečných odpadů nebo více než 1000 tun ostatního odpadu. Splnění limitních hodnot lze opět zjistit z celoroční evidence odpadů. Plán se zpracovává na období nejméně 5 let a musí být v souladu s krajským plánem. Obce, které splňují limit roční produkce odpadů, jej musí zpracovat do roka od vyhlášení závazné části plánu kraje formou obecně závazné vyhlášky.
Na rozdíl od krajů, které se řídí jediným termínem publikace celorepublikového plánu ve Sbírce zákonů a musí své plány zpracovat do roka od publikace celorepublikového (tzn. pravděpodobně konec 2003 nebo počátek 2004), budou pro obce v různých krajích platit různé termíny. Zpracování plánů bude závislé na termínu vyhlášení obecně závazné vyhlášky v příslušném kraji (které pochopitelně nebudou shodné v jednotlivých krajích).
Pro obec je tedy důležité sledovat, zda se na ni vztahuje povinnost plán zpracovat (splňuje limit produkce odpadů) a termín vyhlášení plánu odpadového hospodářství kraje (vydání krajské vyhlášky). Plán je pro obce závazný.
V samostatné působnosti
Zpracování a projednání plánů odpadového hospodářství obce zcela jednoznačně spadá do samostatné působnosti obce. Jednak se komunální odpad stává za určitých okolností majetkem obce (§ 4 písm.p) zákona) a jednak ve smyslu § 8 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, pokud není zvláštním zákonem stanoveno, že se jedná o přenesenou působnost, jedná se vždy o působnost samostatnou. V zákoně o odpadech (§ 80) není obsaženo zpracování a schválení plánů ve výčtu přenesené působnosti obce.
Obce jsou povinny vést průběžnou evidenci o produkci jednotlivých druhů odpadů a nakládání s nimi. Způsob a náležitosti vedení průběžné evidence budou uvedeny v prováděcí vyhlášce Ministerstva životního prostředí (MŽP). V případě nepřetržitého vzniku odpadů se produkce zapisuje v týdenních intervalech a při periodickém svozu komunálního odpadu se bude produkce zapisovat v měsíčních intervalech. To usnadní a ujasní vedení průběžné evidence pro obce a pro jejich komunikaci se svozovými firmami.
Další povinnosti
V zákoně je také specifikováno, kdo podléhá ohlašovací povinnosti. Průběžnou evidenci vedou všichni, ale zasílat okresnímu úřadu hlášení do 15. 2. za uplynulý rok mají pouze ty obce, které produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů nebo více než 50 tun ostatních odpadů za rok (podle celoroční evidence). Ohlašování za rok 2001 se provádí podle dosavadních předpisů. Navíc mají obce zasílat údaje o jimi užívaných místech, jako jsou shromažďovací místa nebezpečných odpadů, sběrová místa a sklady odpadů.
Rozsah a náležitosti stanoví prováděcí předpis MŽP. Termín plnění této povinnosti je vždy do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu. U zařízení již provozovaných k 1. 1. 2002 je to do 6 měsíců, tj. do 30. 6. 2002. Tato povinnost je tedy jednorázová, údaje se nezasílají každý rok. Nově je zakotvena povinnost poskytovat údaje pravdivé a úplné. Archivovat evidence je nutno pět let.
Souhlasy
Pro provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, zařízení ke sběru a výkupu odpadů je nutný souhlas příslušného kraje (§ 14). Za tato zařízení se považují mimo jiné sběrné dvory, zařízení nebo místa k předúpravě odpadů -např. lisování, dotřiďování odpadů, dále též místa nebo objekty ke skladování odpadů před jejich využitím nebo odstraněním, samozřejmě též kompostárny, skládky a spalovny.
Souhlas se nově týká všech odpadů, tj. nejenom odpadů nebezpečných. Souhlasy vydané podle stávajícího zákona mají platnost do konce roku 2003 (pak automaticky ztrácejí platnost) a pro zařízení, která zatím souhlasu nepodléhala, je nutné získat souhlas s provozem do konce roku 2002.
Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem jsou definovány obdobně jako dosud (§ 17), pouze s jednou velmi významnou změnou, která se týká novelizace zákona o místních poplatcích.
Poplatky
Obec je původcem komunálního odpadu, na kterého se vztahují všechny povinnosti původce (s určitými výjimkami), tedy i povinnost přednostně zajistit využití odpadů, popřípadě jejich zneškodnění. Specifičnost postavení obce jako původce vyplývá ze skutečnosti, že komunální odpad vzniká na mnoha místech v obci a zajištění výše uvedených povinností vyžaduje specifické prostředky.
Za tímto účelem má obec možnost (nikoliv povinnost) vydat ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhlášku, kterou stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen "systém nakládání s komunálním odpadem" nebo "systém sběru" komunálního odpadu). Jelikož odpovědnost obce za komunální odpad vzniká v okamžiku odložení tohoto odpadu na místa obcí určená (jejich určení je podle zákona povinností obce), mělo by určení těchto míst být součástí stanoveného systému.
Další povinností obce je zajistit (tedy nikoli pouze určit) místa k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu. Tuto povinnost lze zajistit zřízením zařízení ke sběru a výkupu (sběrného dvora) nebo určením či zajištěním míst k jednorázovému soustředění nebezpečných složek komunálního odpadu (minimálně 2x ročně), též jejich mobilním svozem.
Pokud obec využije možnosti stanovit "systém nakládání s komunálním odpadem" obecně závaznou vyhláškou, musí občané ode dne, kdy tak obec určí, tento systém dodržovat (pokud odpad samy nevyužijí v souladu se zákonem -to by např. znamenalo, že občan sám by musel být provozovatelem zařízení k využívání odpadů ve smyslu zákona o odpadech). Jestliže tedy obec chce řídit nakládání s komunálním odpadem, splnit své povinnosti a využívat svých vlastnických práv ke komunálnímu odpadu (viz § 4 písm. p), je pro ni žádoucí vydat vyhlášku, kterou stanoví "systém nakládání s komunálním odpadem". Pokud obec již dříve vydala obdobnou vyhlášku dle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, je nutné buď tuto vyhlášku změnit (aktualizovat) tak, aby byla vydána v souladu s tímto zákonem a vyhovovala jeho požadavkům, nebo původní vyhlášku zrušit a vydat novou.
Při procesu tvorby, projednávání a vyhlašování obecně závazné vyhlášky je třeba dodržovat ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (§ 10, 12, 84), resp. zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů (§ 44 až 47).
Stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je podmínkou vyhlášení místního poplatku za provoz tohoto systému na území obce. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, je novelizován tak, že na rozdíl od předcházející právní úpravy (§ 9, 10 zákona č. 125/1997 Sb.) je zaváděn nový místní poplatek, a to za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.
Z toho plyne, že obec musí mít dotyčný systém nejprve stanoven a provozován. Nejdříve současně se zahájením jeho provozu může uplatnit své právo vybírat nový místní poplatek, který též stanoví jinou, samostatnou obecně závaznou vyhláškou -za podmínek a s náležitostmi dle § 84 a dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů.
Dvě části
Poplatníkem je každá osoba, která má na území trvalý pobyt a též majitelé nemovitostí určených k individuální rekreaci (objekty, kde není nikdo trvale hlášen), kteří platí za každý objekt poplatek ve výši stanovené pro jednoho občana v příslušné obci bez ohledu na počet osob užívající rekreační objekt a na dobu, kterou v něm stráví.
Sazba poplatku je vždy tvořena ze dvou částí, první se stanovuje na každého poplatníka a rok za provoz systému -tedy za např. provoz sběrných dvorů, zneškodnění nebezpečných složek komunálních odpadů, zajištění využití vytříděných složek komunálních odpadů (papír, plasty, sklo apod.) a může být v rozpětí od 0 do 250 Kč. Druhá část sazby je stanovena na základě skutečných nákladů obce za svoz a sběr netříděného (tedy zbytkového, směsného) komunálního odpadu, a to v rozpětí od 0 do 250 Kč, sazba poplatku může tedy dohromady činit maximálně 500 Kč.
Vyhlášku o místním poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem vydává obec v samostatné působnosti (ustanovení § 10, 12, 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) a podle ustanovení § 15 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška musí obsahovat všechny obecné náležitosti obecně závazných vyhlášek. Dále musí obsahovat další náležitosti vyplývající ze zvláštních předpisů (zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů) jako je zejména:
jasné vymezení poplatníka,
stanovení ohlašovací povinnosti,
sazbu poplatku: vždy uvedenou ve dvou částkách (i když jedna část bude 0 Kč), dále nejlépe v příloze vyhlášky připojí rozúčtování nákladů na svoz netříděného komunálního odpadu za minulý kalendářní rok na jednotlivého poplatníka, tedy výpočet druhé části sazby poplatku,
osvobození od poplatku: každá obec může ve vyhlášce stanovit svoje kritéria pro osvobození od poplatku (např. pro osoby mladší 15 let, starší 70 let, pro osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti, pro osoby, které žijí ve společné domácnosti s více než 4 dalšími osobami atd.), dále by obec měla stanovit, jakým způsobem se ohlásí a prokáže nárok na osvobození od poplatku,
splatnost poplatku: poplatek nemusí být splatný jednorázově, ale např. 2x ročně, čtvrtletně apod.
Správu poplatku vykonává obec v přenesené působnosti podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Vyhlášení a stanovení nového místního poplatku ( formou obecně závazné vyhlášky obce) patří do samostatné působnosti obce, správa (proces vybírání a vymáhání) místního poplatku patří do přenesené působnosti obce (vykonává obecní úřad pověřený výkonem státní správy).
Poplatky jsou příjmem obce, a to bez účelové vazby, to znamená, že vybrané poplatky se stávají součástí obecních příjmů a vynaložení těchto finančních prostředků je určeno skladbou obecního rozpočtu, který patří do samostatné působnosti obce. Stanovení místního poplatku je pro obce výhodné. I přes možné administrativní problémy s evidencí velkého počtu poplatníků, je totiž místní poplatek jednoznačně vymahatelný.
Jak vyplývá z výše uvedeného, je obcím i dalším povinným osobám stanovena řada povinností a zpřísňujících ustanovení. Je proto nezbytné včas reagovat na změny v právních předpisech. Po pečlivém uvážení jee třeba stanovit systém, který nejlépe vyhovuje místním poměrům, neboť to, co se osvědčilo v sousední obci, okresním městě apod. nemusí být vždy vhodné aplikovat ve vaší obci.
Ivana Jirásková,
odbor životního prostředí
Magistrátu hl. m. Prahy
