Evropský parlament přijal 17. června 2008 ve druhém čtení novelu tzv. Rámcové směrnice o odpadech. Novelizovaná rámcová směrnice o odpadech byla odsouhlasena výraznou většinou.
Tvorba a projednávání této stěžejní normy byla velmi sledovanou událostí. Stala se předmětem boje mezi odpůrci spaloven a navrhovatelem směrnice - Evropskou komisí, v němž se odpůrci spaloven neprosadili. Směrnice nakonec uznala spalovny odpadů za zařízení pro využívání odpadů, pokud mají vyžadovanou efektivitu využití energie.
Česká republika v tomto procesu vystupovala poněkud zvláštně, avšak nikoliv překvapivě. Zatímco Ministerstvo životního prostředí stálo na své odmítavé pozici ke spalovnám a k energetickému využívání odpadů, čeští europoslanci sdíleli většinový racionální postoj, že odpad je zdroj energie a je nutno jej využít. To, že také díky České republice a Irsku mohou členské státy zakázat dovoz odpadů do spaloven z jiných členských států, na věci nic nemění.
Novelizovaná rámcová směrnice o odpadech je jasnou zprávou. Omezovat ji na spalovny odpadů by znamenalo vytržení problému ze souvislostí. Podstatu vyjádřil Stavros Dimas, eurokomisař pro životní prostředí, který řekl, že směrnice znamená změnu vnímání odpadu: z nechtěného břemena se stává cenným zdrojem.
HIERARCHIE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Nová rámcová směrnice přináší některé zajímavé body. Zavádí se nová pětistupňová hierarchie pro nakládání s odpady, přičemž státy jsou povinny zajistit, aby všechny odpady prošly stupněm využití, tj. materiálovým nebo energetickým. Teprve jestliže odpady není možno využít jedním z těchto způsobů, je třeba je bezpečným způsobem odstranit. Na vrcholu hierarchie je předcházení vzniku odpadů, po něm přichází opětovné použití, poté materiálové využití. O stupeň níže je pak jiné využití (např. energetické) a na posledním místě hierarchie je odstranění odpadu.
PREVENCE VZNIKU ODPADŮ
Do konce roku 2011 si Evropská komise dává za úkol formulovat politiku pro eko-design, a to jak z pohledu produkce odpadů, tak obsahu nebezpečných látek v odpadech. Důraz bude kladen na technologie zajišťující trvanlivost výrobku, možnost jeho znovupoužití a recyklovatelné výrobky. Do konce roku 2014 budou stanoveny cíle pro prevenci odpadů k roku 2020.
Do konce roku 2011 by měl být zformulován akční plán zaměřený na změnu spotřebních vzorců.
RECYKLACE
Cílem nové směrnice je přispět k vytvoření "recyklační společnosti" v Evropě. Poprvé jsou v rámcové směrnici stanoveny konkrétní recyklační cíle: do roku 2020 recyklovat 50 % odpadů z domácností a jim podobných a 70 % stavebních a demoličních odpadů. Do roku 2015 každý stát musí zavést separaci minimálně skla, papíru, kovů a plastů.
PRINCIP SOBĚSTAČNOSTI
Členské státy jsou povinny zřídit integrovanou a odpovídající síť zařízení na odstraňování odpadů a zařízení na využívání směsného komunálního odpadu z domácností. Tam, kde je to nutné nebo rozumné, je taková síť vytvořena ve spolupráci s jinými členskými státy. Členský stát může podle svého rozhodnutí zakázat dovoz odpadů do spaloven.
Evropská unie jako celek musí být soběstačná sítí svých zařízení, přičemž jednotlivé státy mohou dosáhnout daných cílů samostatně s ohledem na jejich geografické podmínky. Odpady musí být odstraňovány nebo využívány v jednom z nejbližších zařízení, pomocí nejvhodnější metody a technologie. Princip soběstačnosti neznamená, že každý členský stát musí mít kompletní síť zařízení k využívání a odstraňování směsných komunálních odpadů.
Směrnice dále řeší např. zákaz míchání nebezpečných odpadů, odpadní oleje, biologicko-rozložitelný odpad a nutnost stanovení kvalitativních požadavků pro účely výroby kompostu, problematiku povolovacího řízení v odpadovém hospodářství, plány odpadového hospodářství nebo programy předcházení vzniku odpadů.
PLNĚNÍ PLÁNŮ
Samostatnou věcí je stanovení podmínek pro reporting o plnění plánu odpadového hospodářství členského státu a programu prevence vzniku odpadů. Tyto zprávy budou mít formu dotazníku a první z nich bude zaměřena na implementaci nové směrnice v členském státu. Budou posuzovány programy prevence, plnění cílů a indikátorů, odpovědnost výrobce pro vybrané druhy výrobků, cíle a opatření pro recyklaci, materiálové a energetické využívání odpadů aj.
Nová rámcová směrnice o odpadech je v mnohém konkrétnější než původní z roku 1975. Je potřeba ji chápat jako ucelený dokument, číst ji celou a využít její racionalitu. Říká například, že odpady mají být odděleně sbírány, jestliže je to technicky, environmentálně a ekonomicky průchozí a vhodné. Podobně racionální je ustanovení, že odpady mají být využity v nejbližším možném zařízení s odpovídající technologií bez ohledu na národní hranice státu.
Vzájemná propojenost technické proveditelnosti, environmentálního přístupu a ekonomického hlediska se musí promítat do všech činností v odpadovém hospodářství. Přitom je třeba vždy mít na paměti, že odpad je zdroj a proto "neplýtvat s odpadem" - anglicky "Don't waste waste !"
Ing. Jiřina Vyštejnová
Envifinance, s. r. o.
