Návrh rámcové směrnice EU o odpadech prošel koncem loňského roku hlasováním ve výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Europoslanci při něm odmítli přeřazení spaloven odpadů z kategorie "odstranění" do "využití" odpadů podle energetického kritéria.
Co vlastně europoslanci odmítli? V "Tematické strategii pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci" se uvádí, že definice obsažené v platných předpisech, jak je vykládá Evropský soudní dvůr, nepodporují nejlepší environmentální praxi, například pokud jde o využívání energie z odpadů v komunálních spalovnách. Komise proto navrhuje změnu směrnice o odpadech, kde bude definice využití odpadů vycházet z koncepce náhrady zdrojů v ekonomice, nikoliv v konkrétní továrně.
NEGATIVNÍ DISKRIMINACE
Platná jurisdikce Evropského soudního dvora považuje naprostou většinu spaloven komunálního odpadu za zařízení k odstraňování odpadů. V materiálu EK se doslovně píše: "Spalování s využitím energie se obvykle považuje za prostředek jak zabránit ukládání komunálního biologicky rozložitelného odpadu na skládky. Existují zde ale obavy, že pokud bude spalování definováno ve stejné kategorii jako skládkování, některé orgány místní správy by mohly být uvedeny v pokušení zvolit levnější variantu (skládkování), což bude mít dopad na zhoršování životního prostředí. Mimoto dochází k negativní diskriminaci komunálních spaloven s vysokou energetickou účinností ve srovnání s kogeneračními zařízeními, které mají podobnou energetickou účinnost, ale nepodléhají tak přísné kontrole emisí."
Komise se zjevně snažila najít kompromis mezi zastánci spalování, kteří nechtějí žádná omezení, a jeho ortodoxními odpůrci. Proto navrhla použít jako kriterium odstranění/využití odpadů ve spalovně její energetickou účinnost. Tento šalamounský návrh si však sám v sobě nese omezení.
JEDNOZNAČNĚ DANÝ LIMIT
Podle návrhu by měly být stanoveny normy minimální energetické účinnosti spaloven s tím, že při jejich překročení se budou spalovny považovat za zařízení na využití odpadů. Tyto minimální normy vycházejí z nejlepších dostupných technik a doporučení BREF, aby byl použit ekvivalenční faktor o hodnotě 2,6 ke srovnání energie ve formě elektřiny a energie ve formě tepla, tj. 1 kWh elektřiny se rovná 2,6 kWh tepla, a faktor o hodnotě 1,1 pro dálkové vytápění.
Jednoznačné vymezení limitu bude vždy vyvolávat diskuse, pokud se mu budou u konkrétního zařízení hodnoty, blížit respektive se pohybovat kolem něj. Je však nutno uznat pozitivní snahu evropských zákonodárců najít mezi těmito nesmiřitelnými stranami nějaký kompromis, od kterého by se mohla další debata alespoň odpíchnout.
Nicméně, jak už jsme uvedli, europoslanci ve výboru tuto možnost zamítli. Zřejmě ji spolu s mnoha zelenými organizacemi považovali za "pokus Evropské komise vylepšit pověst spaloven odpadů jejich přenálepkování", a nikoli za východisko k dalším jednáním.
"Před plenárním zasedáním Parlamentu proto budeme europoslance vyzývat, aby podpořili postoj výboru proti přeznačkování spaloven," dodává Melissa Shinn z organizace EEB (European Environmental Bureau je největší evropská federace nevládních ekologických organizací, českými členy jsou např. STUŽ a Zelený kruh).
Postoj českých zelených organizací pak shrnul Dr. Miroslav Šůta (STUŽ), když řekl: "Europoslanci uznali, že hlavní funkcí spaloven je likvidace odpadů, ačkoli i tato zařízení by se měla snažit využít energii uvolněnou spalováním."
OTÁZKA DOVOZŮ
Svou snahu o zamezení překvalifikace spaloven EEB zdůvodňuje snahou předejít nebezpečí exportu odpadů ze zemí s vysokými poplatky, jako je Německo, do těch s nižšími. "Je zcela neakceptovatelné změnit země jako Francii, Polsko nebo Českou republiku na ohniště Evropy a ještě způsobovat další emise zbytečným převážení odpadů po Evropě," konstatovala Melissa Shinn.
Využití vhodných odpadů ve spalovnách je však naprosto odlišné od nelegálních dovozů, které jsou dalším argumentem nezávislých organizací, byť podle odborníků nemají s věcí mnoho společného. Jak ukázal Jan Slavík ve svém článku Ekonomické aspekty přeshraničního pohybu odpadů (Odpady 9/2006), jde v případě přeshraniční přepravy o záležitost ryze tržní (vyhledávání nižší ceny za službu), a neměla by být spojována s "národními" pocity ("Němci nám sem vozí odpady").
RECYKLACE
Výbor Evropského parlamentu také schválil zavedení střednědobého cíle pro politiku prevence vzniků odpadů - do roku 2012 by se mělo stabilizovat množství odpadů. Tematická strategie nese jako jeden ze svých hlavních cílů vytvoření "recyklační společnosti", zatím však spíše ve stadiu spíše teoretickém, bez přesného vymezení cílů nebo termínů.
Sdružení EEB navrhuje, aby směrnice stanovila v EU za cíl dosažení 70% míry recyklace odpadů do roku 2020. Dále navrhuje, aby po roce 2025 bylo zakázáno jak skládkování, tak spalování materiálů, které lze znovu využít, recyklovat nebo kompostovat. Tento návrh však ze strany EEB rovněž není doplněn konkrétními návrhy a pohybuje se proto v teoretické rovině, stejně jako vyhlášení "recyklační společnosti".
Jak už bylo uvedeno, množství komunálních odpadů stále roste, přestože se zvyšuje recyklace. Evropská komise ve své strategii a návrhu nové směrnice hledá cesty, jak tento trend alespoň zastavit. Plenární zasedání Evropského parlamentu ukáže, jak se bude návrh směrnice dále vyvíjet.
Jarmila Šťastná
(kompletní texty návrhů lze nalézt na www.eur-lex.europa.eu, případně přes webové stránky organizace STEO, www.steo.cz)
