PŘEDPOKLÁDANÉ FINANČNÍ NÁKLADY Upřesňování aproximační strategie vstupu do Evropské unie a příprava nového zákona o odpadech vyvolalo řadu studií a materiálů zaměřených na posouzení ekonomického dopadu změny v nakládání s odpady. Přesvědčili jsme se, že tato oblast vyžaduje nemalé finanční...
PŘEDPOKLÁDANÉ FINANČNÍ NÁKLADY
Upřesňování aproximační strategie vstupu do Evropské unie a příprava nového zákona o odpadech vyvolalo řadu studií a materiálů zaměřených na posouzení ekonomického dopadu změny v nakládání s odpady. Přesvědčili jsme se, že tato oblast vyžaduje nemalé finanční prostředky. Například investice na ochranu životního prostředí dosáhly v posledních letech téměř 5 mld. Kč.
Postupné zpřísňování legislativy svědčí o tom, že nedojde k výrazné změně a investice v oblasti nakládání s odpady budou mezi ostatními výdaji na ochranu životního prostředí zaujímat nadále významné místo.
Tendence v nárůstu investic v 90. letech odpovídá přijetí prvního zákona (č. 238/1991 Sb.) a druhého zákona (č. 125/1997 Sb.) o odpadech a růstu produkce zvláštních a nebezpečných odpadů v letech 1994-1996. Řada podniků také přistoupila k zavádění ekologicky orientovaných systémů řízení (EMS). V posledních letech se projevuje nárůst množství spotřebních obalů a řada dalších faktorů vycházejících především z legislativního rámce nakládání s odpady.
Zanedbatelné nejsou ani výdaje z veřejných rozpočtů (státní rozpočet, státní fondy, místní rozpočty). Je zřejmé, že tyto výdaje rostou v posledních letech závratným tempem. Na druhé straně je jejich růst s ohledem na legislativu pochopitelný. Na těchto výdajích se podílejí z téměř 93 % obce. Jedná se především o výdaje spojené se sběrem a svozem a částečně i s využíváním a zneškodňováním komunálních odpadů.
VÝVOJ V PŘÍŠTÍCH LETECH
Ekonomické hodnocení vývoje v příštích letech vychází z odhadu působení nové legislativy přijaté v souvislosti s aproximací evropského odpadového práva a zahrnuje i úvahy o vlivu na všechny skupiny obyvatelstva. Finanční dopady, představující dodatečné požadavky na státní rozpočet s časovým horizontem roku 2003, přesahují 530 mil. Kč. Výrazněji však samozřejmě ovlivní podnikatelské subjekty (přes 14 mld. Kč.).
Větší požadavky na státní rozpočet vyplývají zejména ze zvýšení počtu pracovníků státní správy (Ministerstva životního prostředí, České inspekce životního prostředí a institucí Ministerstva zdravotnictví) a na nižší úrovni samosprávy v nové územní struktuře. Je třeba posílit dozor a hodnocení zdravotních rizik v krajských hygienických stanicích orgány regionální správy. Předpokládá se vytvoření odborného zázemí pro podporu výkonu státní správy na úseku odpadového hospodářství, které doposud chybí. Dále se počítá s personálním posílením odborných a informačních pracovišť.
Další požadavky na státní rozpočet vyplývají z přípravy koncepcí nakládání s odpady, státního zdravotního dozoru a hodnocení zdravotních rizik při nakládání s odpady, zabezpečení rozborů nebezpečných odpadů prováděných Českou inspekcí životního prostředí, pořízení mobilních zařízení pro kontrolu přepravy odpadů nebo harmonizace analytických metod ke stanovení obsahu PCB.
Posílena také musí být kontrolní činnost České inspekce životního prostředí spojená s inventarizací a zneškodňováním zařízení s PCB, provádění rozborů a monitoring ke stanovení kalů z čistíren odpadních vod a harmonizace technických norem. Požadavky na státní rozpočet v těchto oblastech by měly dosáhnout v roce 2001 přibližně 36,5 mil. Kč, v roce 2002 až 128,5 mil. Kč a v roce 2003 asi 103,0 mil. Kč.
V SOUKROMÉ SFÉŘE
Daleko významnější než výdaje ze státního rozpočtu jsou předpokládané ekonomické náklady soukromé sféry. Celkové ekonomické dopady do privátní sféry jsou předmětem upřesňování. Z tohoto hlediska jsou očekávány výsledky řešení projektu Phare CZ 9811-02-02 "Implementační a investiční strategie pro směrnice ES v oblasti nakládání s odpady", který bude dokončen v roce 2001.
Náklady spojené s tvorbou plánu odpadového hospodářství budou rozloženy mezi značný počet ekonomických subjektů a mohou dosáhnout celkové částky 500 mil. Kč, a to do roku 2003.
V současné době mají všechny spalovny komunálního odpadu zajištěno funkční kontinuální měření emisí. Výše nákladů na měření emisí 100 mil. Kč proto představuje maximální odhad zvýšených dodatečných nákladů vyvolaných z tohoto důvodu. Dopad na příjmy státního rozpočtu z daní z příjmů se dá předpokládat na minimální úrovni.
Náklady v oblasti nakládání s odpadními oleji (dle směrnice Rady 75/439/EEC) vzniknou v souvislosti s požadavky na dobudování sběrných míst včetně vybavení a logistiky ve výši zhruba 750 mil. Kč a vybudování recyklačních jednotek okolo 700 mil. Kč do roku 2003 a řádově miliónové provozní náklady na osvětovou činnost týkající se této problematiky.
Náklady vyplývající z povinnosti zneškodňování polychlorovaných bifenylů a trifenylů (PCB/PCT) se odhadují na 150 mil. Kč (inventarizace) a dalších asi 5 mld. Kč v horizontu roku 2010 půjde na dekontaminaci těchto látek. V současné době jsou to pouze hrubé odhady.
Rozbory a monitoring čistírenských kalů použitých v zemědělství si vyžádají zvýšené provozní náklady ve výši okolo 15 mil. Kč ročně. Tyto náklady je třeba posuzovat komplexně, protože se mohou snížit náklady zemědělců na umělá hnojiva nebo naopak se mohou zvýšit výnosy zemědělské produkce.
Rozsah využití čistírenských kalů však bude záviset na kvalitě kalu (zejména obsahu těžkých kovů), cen substitučních hnojiv a na nákladech ostatních druhů nakládání s čistírenskými kaly. Čistírny odpadních vod budou ekonomicky nuceny dbát o kvalitu kalů kvůli omezování skládkovaných kalů a zvyšujícím se nákladům na jejich spalování.
MOŽNÝ POZITIVNÍ VLIV
Další položky se neodrazí na příjmech státního rozpočtu negativně. Tyto náklady budou nést jednotlivé podnikatelské subjekty. Potencionální pozitivní efekt pro státní rozpočet představují daňové výnosy z příjmu závodu na regeneraci odpadních olejů a recyklačních provozů na NiCd akumulátory a primární články a z příjmů pracovníků těchto firem a osob obsluhujících systém sběru a skladování odpadních olejů.
Provozování těchto zařízení bude ziskové. Stane se zdrojem příjmů jak provozovatelů, tak i státního rozpočtu. Náklady spojené s výstavbou recyklačních závodů, sběrem a tříděním baterií a akumulátorů se odhadují na zhruba 200 mil. Kč v horizontu roku 2002.
SPALOVNY A EMISE
Výstavba spaloven komunálního odpadu včetně vybavení 3. stupněm čištění spalin se odhadují na přibližně 4 mld. Kč do roku 2010.
Náklady na rušení a rekonstrukce starých spaloven nebezpečného odpadu, jako i zvýšené náklady na měření emisí, byly upřesněny v letošním roce v rámci zpracování implementačních plánů na zhruba 1 mld. Kč. Investiční výdaje spojené s rekonstrukcí spaloven budou ovlivňovány daňovým štítem dle odpisové doby jednotlivých komponentů.
Případná výstavba nových spaloven se na druhé straně může odrazit na příjmech státního rozpočtu jednak v důsledku případných daní z příjmů nových spaloven, jednak v důsledku zvýšení daní z příjmů stavebních firem a jejich pracovníků. Úprava technologií spaloven komunálního odpadu se odhaduje na 1,7 mld. Kč do roku 2003.
NÁKLADY OBCÍ
Každoročně se zvyšující trend nákladů obcí je možno předpokládat i nadále. Tyto náklady jsou však vyvolané zřizováním systému nakládání s odpady implikovaného již stávajícími právními předpisy. V konečném důsledku by zvýšené náklady měli nést občané.
Pro úplnost je třeba uvést i celkový souhrn povinných plateb souvisejících s ukládáním všech druhů odpadů na skládky. Výpočet byl proveden za předpokladu fixní sazby základní složky poplatku a výše odvodu do finanční rezervy.
Z tab. 3 vyplývá, že celkový roční objem povinných plateb či odvodů souvisejících s ukládáním odpadů na skládky bude podle navrhované úpravy v roce 2003 činit okolo 3,0 mld. Kč, což je zhruba 1,7 krát více, než co vyplývá ze stávající právní úpravy. Navrhovaný nárůst o přibližně 7 % vždy za dva roky zhruba odpovídá očekávané míře inflace.
Příjmy Státního fondu životního prostředí kalkulované ze sazeb poplatků za ukládání odpadu jsou zárukou dostatečné státní podpory při naplňování aproximační strategie v oblasti životního prostředí.
Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání (povinné podle § 38 návrhu zákona zajistit zpětný odběr výrobků) mohou ke splnění této povinnosti zavést zálohy nebo obdobné platby, ze kterých budou hrazeny veškeré náklady spojené s plněním této povinnosti.
Vzhledem k tomu, že se jedná o fakultativní poplatek, jehož výše bude stanovena povinnými osobami, nelze ho ani orientačně v současné době kvantifikovat. Z tohoto konstatování, ale i z výše uvedených údajů vyplývá, že je důležité nadále zpřesňovat údaje o vlivu celého aproximačního procesu v oblasti nakládání s odpady a zajistit tak plynulý přechod k naplňování právních norem Evropské unie.
MIROSLAV HÁJEK,
ředitel odboru ekonomiky Ministerstva životního prostředí
Tab. 1 Výdaje z veřejných rozpočtů na nakládání s odpady (v mil. Kč)
1997 1998 1999
Sběr a zpracování druhotných surovin 15,4 8,3 8,6
Sběr a svoz nebezpečných odpadů 48,5 74,6 142,8
Sběr a svoz komunálních odpadů 1369,7 2081,9 2442,2
Sběr a svoz ostatních odpadů 61,5 57,2 71,1
Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů 4,0 17,0 10,2
Využívání a zneškodňování komunálních odpadů 413,1 361,1 648,8
Využívání a zneškodňování ostatních odpadů 16,4 11,6 12,7
Prevence vzniku odpadů 10,1 31,1 75,3
Monitoring nakládání s odpady 8,1 5,3 6,0
Ostatní nakládání s odpady 305,4 293,7 382,2
Nakládání s odpady celkem 2252,2 2941,8 3800,0
Zdroj: Ministerstvo financí
Tab. 2 Požadavky na státní rozpočet spojené s personálním posílením (v mil. Kč)
2001 2002 2003
Počet nových pracovníků 128 108 28
Jednorázové investiční a neinvestiční provozní náklady spojené s vybavením pracovišť v mil. Kč 38,4 32,4 8,4
Mzdové a režijní náklady v mil. Kč 38,4 70,8 79,2
Celkem v mil. Kč 76,8 103,2 87,6
Tab. 3 Výše ročních plateb (v mil. Kč)
Zákon č. 125/1997 Sb. Návrh nového zákona
Rok 1998 1999-2000 2001-2002 2003 2002-2004 2005-2006 2007-2008 2009-2010
Celkem za roční produkci 776 973 1292 1805 3046 3592 4380 5562
Tab. 4 Očekávané zvýšení příjmů Státního fondu životního prostředí (v mil. Kč)
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Příjmy 89,7 179,4 288,9 398,4 535,3 672,2 850,2 1028,2
