Svoz a třídění tuhého komunálního odpadu se týká nejen velkých měst, ale i malých obcí. Jak se s tím dokážou vypořádat?
Poznatky z Rybitví na Pardubicku, Přílep na Kroměřížsku a Martinic u Holešova ukazují, s čím se tyto obce potýkají.
RYBITVÍ VSADILO NA VÝCHOVU
V Rybitví žije 1400 obyvatel. Již v roce 1994 rozhodlo tehdejší obecní zastupitelstvo o výstavbě tříděné skládky odpadů v místě dosavadní černé skládky na okraji obce. Ze dvou návrhů byla zvolena varianta kruhová, protože umožňuje vyjet nad kontejnery i s přívěsným vozíkem a třídit odpad přímo do určených nádob. Ty jsou určeny pro papír, plast, železo, barevné kovy, nebezpečný odpad a hadry. Zmíněné třídění odpadu je pro občany obce zdarma. Navíc si může místní stavebník po domluvě s provozovatelskou firmou nechat přistavit kontejner přímo ke své stavbě, což je však již za poplatek.
Svozovou službu kontejnerů a popelnic u bytových a rodinných domů zabezpečují pro Rybitví Služby města Pardubic. Obyvatelům bytových domů jsou k dispozici kontejnery s týdenní frekvencí svozu. U domů rodinných jsou klasické 110litrové popelnice se svozem čtrnáctidenním. Kromě toho jsou v různých částech obce nádoby na sklo a plasty, které jsou vyprazdňovány podle potřeby.
Pro letošní rok zvýšilo zastupitelstvo obce poplatek z 250 Kč na 350 Kč na osobu a rok. Stanovilo také, že malá podnikatelská odpadová nádoba bude stát 1800 Kč a kontejner 16 200 Kč ročně. Ani toto opatření však nepokryje všechny náklady obce na svoz tuhého komunálního odpadu. Přitom je zapotřebí zdůraznit, že zastupitelům hned od prvopočátku nepřipadlo správné a spravedlivé, aby stejnou částku platil jeden člověk žijící v domě sám nebo třeba pětičlenná rodina.
Na rozdíl od situace v některých obdobných obcích nemají v Rybitví dlouhodobé problémy s neplatiči. Podle starostky Nadi Hubáčkové k tomu přispívá již skutečnost, že se občané navzájem velmi dobře znají. Navíc jsou přijata opatření, která přímo pobízejí pro včasné placení poplatků. Například je uplatňována zásada: Nezaplatíš, nedostaneš známku a koncem ledna ti neodvezou odpad. Strašákem je to zejména pro ty občany, kteří jsou pohodlní a se svým odpadem nepojedou na tříděnou skládku. Další hrozbou pro neplatiče je rozhodnutí, že nedostanou pro svoje děti příspěvek na školu v přírodě.
K situaci, kdy jsou do daného systému zapojeni všichni občané, však nenapomáhá pouze uplatňování zmíněných zásad. Jak zdůrazňuje starostka Rybitví, rovněž k tomu vede soustavná výchova občanů. Obec ve svém časopise pravidelně informuje obyvatele o nákladech a příjmech z odpadového hospodářství. Výchova se však zaměřuje i na propagaci třídění odpadu. Starostka Naďa Hubáčková v této souvislosti oceňuje, že se v místní mateřské škole malé děti formou her a soutěží seznamují s problematikou odpadů a doma pak se svými požadavky trápí rodiče. Nejinak je tomu na základní škole, která třídí sklo a plasty.
Trvalé působení na veřejnost vedlo rovněž k tomu, že se v Rybitví již delší dobu nepotýkají s černými skládkami. Menším problémem tak zůstává pouze organický odpad v lese, což průběžně řeší stavební komise při svých pravidelných kontrolách.
V PŘÍLEPECH INVESTUJÍ DO KONTEJNERŮ
Přílepy na Kroměřížsku mají něco přes 800 obyvatel. Kontejnery na sběr skla a plastů jsou umístěny na dvou místech. Podle starosty Rudolfa Solaře s tříděním odpadu problémy nejsou. Lidé si dokonce rychle zvykli, že papír, který si vzala na starost místní škola, opravdu do školy vozí. Jakmile se sesbírá větší množství, firma, se kterou má škola smlouvu, jej odveze a peníze, které utrží, zůstanou ve škole. "Je to rozumné řešení. Všichni naši občané se z místního občasníku dozvědí, jak s papírem naložit a je pro ně výhodné, že se soustřeďuje na jednom místě," pochvaluje si starosta.
Jistý problém spatřuje Rudolf Solař v tom, že je zanedlouho čeká větší investice: "S tříděním odpadu jsme začali mezi prvními již před mnoha lety. S ohledem na nový systém svozu, budeme však muset vyměnit zastaralé kontejnery s vyprazdňováním zespoda za kontejnery s vyklápěním svrchu. Vozidla na svoz odpadu jsou na takový systém konstruovaná, protože se do nich vměstná více odpadu. To bude ale obec opět něco stát."
Přílepy mají smlouvu s jednou hulínskou firmou, která se na svoz a třídění odpadu specializuje. "Pokud je potřeba naplněné kontejnery vyvézt, stačí zvednout telefon a firma záhy odpad vyveze," říká starosta, který je spokojen také s přístupem občanů. "Musíme pro to udělat něco i my, v obecním občasníku věnujeme nutnosti třídit odpad patřičnou pozornost, což se nám rozhodně vyplácí," dodává.
V Přílepech oceňují také spolupráci se společností EKO-KOM, která obci pomáhá nejen v osvětě. Spolupráce přináší pro obec i finanční výhody. Dvakrát ročně jsou to zdarma přistavené velkoobjemové kontejnery, které se tu na jaře a na podzim osvědčily zejména při úklidu obce.
Přílepany trápí, když ve škarpách nalézají odhozené plastové či skleněné lahve a jiný odpad. Sotva by ale někdo uvěřil, že tento nepořádek tu dělají místní lidé. Spíše se domnívají, že původci jsou přes obec projíždějící řidiči aut. Je těžké tato tvrzení ověřit, protože je ještě nikdo nepřistihl při činu.
MARTINICE: OBČANÉ PEČLIVĚ TŘÍDÍ
Martinice u Holešova jsou na mnohem frekventovanější silnici směřující do krajského sídla Zlína. I tady musejí likvidovat odpadky z příkopů u hlavní silnice. Občané však vlastní odpad pečlivě třídí. Zvlášť ukládají plasty, sklo, železo a nově i papír.
"Už léta vědí, že u fotbalového hřiště je vyhrazený prostor pro ukládání železného odpadu, který tu mohou kdykoliv odložit," vysvětloval starosta Martinic Ing. Oldřich Stískal. "Pokud nám jej odsud neodvezou na kolečku někteří občané, kteří si tímto "sběrem" střádají na pivo, odvezou jej do sběrny sportovci a hasiči. Skládka existuje již déle než deset let a každoročně si takto sportovci a hasiči vydělají na svou činnost kolem 10 až 12 tisíc korun. Vloni jsme začali také třídit papír. Školáky to velmi nepotěšilo, protože až do té doby měli z papíru, který sesbírali, peníze oni. Nicméně nové plastové nádoby na papír jsme získali od Krajského úřadu ve Zlíně. Ostatní sběrové nádoby nám pronajala jedna kroměřížská firma. Od letošního roku odváží plasty v pravidelných intervalech, sklo nadále podle potřeby. Rovněž u nás stačí zatelefonovat," doplňuje starosta a zároveň ujišťuje, že kolem sběrných nádob se odpad v obci nepovaluje.
I Martinicím, kde žije 650 obyvatel a je tam zhruba 200 domů, přináší spolupráce se společností EKO-KOM určitý zisk. Starosta - ekonom tvrdí, že statistiku, kterou pro tuto společnost pravidelně zpracovává, má hotovou za hodinu a obci to měsíčně přinese 1000 Kč. S penězi pak obecní zastupitelstvo naloží podle potřeb.
Neplacení poplatků za odvoz odpadu není ani v Přílepech, ani v Martinicích tak závažný problém, aby si s ním starostové lámali hlavy. V Přílepech si neumějí poradit spíše s občany, kteří jsou v obci trvale hlášeni, ale ve svých domech nebydlí. Pokud chtějí od nich vymoci poplatky za odvoz odpadu, nejsou schopni je vůbec vypátrat. Obdobná situace je v Martinicích, ale je to zanedbatelné procento případů. Jak ale poznamenává starosta Ing. Oldřich Stískal, nestojí to za řeč: "S neplatiči se vypořádám obvykle až tehdy, když něco od obce potřebují. Když si neplní povinnosti oni, naše snaha pomoci jim se také pak mine účinkem. Obvykle to nakonec zváží a sami přijdou vyrovnat svůj dluh."
