Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Evropské unii za rok 2022 přesáhl 41 000 MW. V České republice to bylo 289 MW. K hlavním důvodům pomalejšího růstu patří podle expertů chybějící legislativní podpora, nepřehledný dotační systém i nedostatečné kapacity instalačních firem. Potenciál je přitom podle odborníků z Columbus Energy velký – jen u střešních fotovoltaik až trojnásobný oproti současnému stavu. Ty by mohly do roku 2030 dosáhnout výkonu až 3,9 GW, do roku 2050 dokonce 7,1 GW. Využít je k tomu možné až 21 km2 střech rodinných domů, téměř 11 km2 bytových a obecních domů a 3 km2 průmyslových objektů.
„Česko od loňského roku zažívá solární boom, za sousedy přesto značně zaostává. Třeba v Polsku má již 14 % domácností vlastní fotovoltaiku. Potenciál pro využití obnovitelných zdrojů je přitom i u nás obrovský, například fotovoltaikou jsme schopni osadit až trojnásobek stávajícího počtu střech. Očekáváme, že zájem ani letos nepoleví, spíše naopak. Plánujeme 500 až 1000 instalací měsíčně,“ uvedl Petr Vaverka, člen dozorčí rady Columbus Energy.
Nepružná legislativa
V Česku většímu rozvoji podle něj dlouhodobě bránila zejména nedostatečná legislativní podpora, složitá administrativa a nejednotné postupy stavebních úřadů. Situaci by měly do jisté míry zjednodušit chystané novely Energetického zákona. Jedna z nich byla schválena v průběhu ledna. „Novela, takzvaná LEX OZE I umožní nainstalovat vlastní zdroj elektřiny až do 50 kW bez nutnosti získání licence. Zjednoduší a urychlí to tak cestu především firmám a bytovým domům k levné, cenově stabilní a čisté elektřině. Veřejný sektor, malí a střední podnikatelé, kterým najednou narostly ceny za elektřinu v řádech statisíců korun, budou moci na úspory za energie dosáhnout již na jaře,“ řekl Vaverka. V letošním roce by také mělo dojít k odstranění legislativních překážek pro vznik energetických společenství, sdílení a akumulaci přebytků energie.
Dotační podpora motivuje domácnosti i firmy
Podle Petra Vaverky zákazníci při realizaci žádají o dotace téměř ve 100 % případů. Program na podporu energeticky efektivních opatření v rodinných a bytových domech byl v Česku spuštěn již v roce 2014. Nejzásadnější podmínkou pro získání podpory bylo, aby se v daném domě spotřebovalo minimálně 70 % roční výroby a přetoky do distribuční sítě nebyly výrazné, což výrazně limitovalo velikost instalací. Systémy byly dimenzovány na vlastní spotřebu uživatele, ověřování probíhalo pomocí odborného posudku od energetického specialisty a spolu s dotačním programem se vázal složitý byrokratický proces. K výrazné změně podmínek došlo teprve v říjnu 2021 s příchodem programu Nová zelená úsporám 2030, kde došlo ke snížení byrokratické zátěže a výše podpory se odvíjí čistě od použitých technologií.
„Změna v nastavení dotačního programu přišla se zpožděním. Polsko prakticky ihned po spuštění dotačního programu Můj proud zaznamenalo výrazný zájem o instalace z řad firem i domácností. I díky tomu opakovaně obsazuje přední příčky evropských statistik z hlediska instalovaného výkonu, což ukazuje na efektivnost správně komunikovaného a nastaveného dotačního programu,“ doplnil Vaverka.*
-zr-
