Pálení odpadů je globální fenomén, který se velmi intenzivně promítá do kvality ovzduší, a přitom zůstává nepovšimnut.
Podle studie Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) může v ohních a kamnech mizet až 40 % všech celosvětově produkovaných odpadů. Kolik jich ve skutečnosti ale je, vlastně nevíme.
"Při vyhodnocení aktuálních rizikových faktorů znečišťujících ovzduší počítáme jen s tím, co monitorujeme a kontrolujeme," říká Christine Wiedinmyerové (NCAR), a vedoucí celé studie. "Víme, kolik nečistot se vznáší v ovzduší nad městy, kolik oxidů síry proudí z průmyslu, kolik emisí produkují auta. Ale netušíme, kolik znečišťujících látek se uvolňuje do ovzduší nelegálním spalováním odpadů po celém světě, protože to neměříme."
Podle Wiedinmyerové je nekontrolované pálení odpadů jedním z největších zdrojů polutantů a měla by mu být věnována náležitá pozornost. Řada studií, která se zabývá klimatickými změnami nebo zdravím lidí, prý pracuje s výrazně podhodnocenými údaji právě kvůli nedohledatelnosti dat o pálení odpadů. Jelikož tato data nejsou nikde tabelována, nejsou ani součástí oficiálních politických rozhodnutí a opatření. Ve své studii pak předkládá data vztažená k jednotlivým zemím, ve kterých zachycuje hrubé odhady emisí prachových polétavých částic, oxidu uhelnatého, rtuti a dalších látek z nelegálního pálení.
Wiedinmyerová neskrývá, že čísla ve studii nejsou z nejpřesnějších. "Reálná čísla mohou být menší nebo větší. I tak ale údaje reprezentují dosud nevnímané riziko produkce nemapovaných emisí." I když se v případě pálení odpadů jedná o globální fenomén, je vlastní především rozvojovým zemím, kde ještě není vybudována dostatečná infrastruktura odpadového hospodářství. V odlehlejších regionech se pálí, aby se snížilo množství odpadů, nebo se ho využívá jako náhradního topiva.
Jak se dobrat k číslům, která vlastně neexistují? Tým Wiedinmyerové jednoduše extrapoloval údaje z lokalit, kde jsou dostupná čísla k dispozici (například množství odpadů produkovaných na obyvatele města na Filipínách), a následně přepočtem na celkové množství obyvatel (všech Filipínců) porovnal množství odpadu oficiálně ukládaného na skládkách. V celosvětovém souhrnu pak došli k závěru, že ročně je spáleno 41 % globálně generovaného odpadu (1,1 miliardy tun odpadů). Na základě spotřebních vzorců pro jednotlivé země pak identifikovali hlavní polutanty, uvolňované při spalování.
Pokud zůstaneme u globálních čísel, podílí se nelegální pálení odpadů na celkových emisích prachových polétavých částic (ppm 2,5) přibližně 29 %, na úniku rtuti pak 10 % a více než 40 % na emisích látek, které můžeme zahrnout do skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH). Právě tyto látky jsou ale nejčastější příčinou závažných onemocnění plic, neurologických poruch, rakoviny a infarktů. Spalování se výrazně neodráží na emisích oxidu uhličitého, odpovědné je přibližně jen za 5 % celkové produkce. "Tato studie je prvním krokem k podchycení dosud unikajících souvislostí," říká Wiedinmyerová. "Dalším krokem by mělo být navrhnout postup na likvidaci těchto polutantů."
Zdroj: ncar.edu
