Na hudebním festivalu se obvykle spotřebují desítky až stovky tisíc jednorázových kelímků. Proti tomuto trendu již zakročili mnozí pořadatelé festivalů a dalších společenských akcí. Kromě tradičních vratných kelímků na pivo tak mohou návštěvníci někde zahlédnout i vratný kelímek na kávu nebo malý kalíšek na tvrdý alkohol.
„Vratné kelímky na studené nápoje jsou u nás standard. Letos jsme k nim přidali také kelímky na kávu nebo čaj. Byly k dispozici v sedmnácti našich kavárnách. Kromě toho jsme měli v gastrozóně taky rekrabičky a v celém areálu eko popelníky,“ řekl Michal Kaščák, promotér Pohody, která je už více než dvě dekády největším festivalem na Slovensku. Návštěvnost třídenní události se pohybuje kolem 30 tisíc lidí. Pohoda má 10 sběrných míst a s tříděním pomáhají dobrovolníci, kteří mimo jiné edukují návštěvníky. Festival zvlášť třídí také některé další druhy odpadu, jako jsou například zubní kartáčky, oblečení, víčka či druhotné suroviny.
Takzvané hot cupy, tedy znovuvyužitelné kelímky na horké nápoje, se na tuzemských festivalech zatím moc neohřály. Jejich budoucnost však vypadá podle výrobce zálohových kelímků Nicknack slibně. V Česku je využívají například velké tuzemské festivaly Rock for People či Let it Roll. Další méně známou novinkou jsou shoty, tedy malé kelímky na panáky, které mají stejné vlastnosti jako jejich větší varianty. „Jen od začátku roku jsme ušetřili přes 70 tun zbytečného plastu. Na výrobu vratných kelímků se spotřebuje více materiálu než na ty jednorázové. To však vratné kelímky dalece vyváží tím, že jsou vyráběny na stovky použití, “ uvedl výkonný ředitel Nicknacku Michal Hanák. Dodal, že například na slovenském festivalu Pohoda návštěvníci stále pijí z kelímků vyrobených v roce 2014.
Návrat jednorázových kelímků na pivo například pobouřil některé návštěvníky festivalu Colours of Ostrava. Na sociálních sítích to mnozí označili jako krok zpátky. Pořadatelé jednorázové kelímky nakoupili ve statisícovém množství. Podle mluvčího festivalu byla hlavním důvodem hygiena s ohledem na pandemii uplynulých let.
Podle Hanáka se ale speciální myčky osvědčily i za přísných pandemických pravidel v oblasti hygieny. „Ve všech našich mycích centrech máme moderní tunelové myčky, které jsou speciálně vyvinuté pro mytí vratných plastových kelímků. Dodržujeme nejpřísnější hygienické standardy. Například celý proces mytí kelímku trvá 6 minut a je rozdělený na 4 fáze. Kelímky se myjí vodou o teplotě až 90 stupňů. Všechny povrchy v mycích centrech dezinfikujeme. Kelímky poté skládáme do pytlů z materiálu určeného pro styk s potravinami. Hlídáme si zkrátka každý detail,“ dodal.
Výroba a prodej jednorázových plastových kelímků a dále také příborů, talířů nebo brček však bude v Česku zakázána v souladu s předpisy Evropské unie. Schválila to 20. července Sněmovna v zákoně o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Normu dostane ke schválení Senát. Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat. Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle Ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ. Zákon také uvádí požadavky na část výrobků z plastu.*
-red-