Situace v odpadovém hospodářství Prahy je v jistém smyslu unikátní. Tendry, výběrová řízení a prodeje a náhle změny, které mění celou situaci, by už skoro vydaly za knihu.
Magistrát Prahy vynaložil nemalé úsilí, aby město získalo stoprocentní vlastnictví ve společnosti Pražské služby, a. s. (PSAS). Městu by to umožnilo zadat zakázku na svoz odpadu v celém městě bez výběrového řízení metodou in-house. Ke svým akciím (zhruba 77 %) proto město chtělo přikoupit minoritní podíl kolem 20 %, který vlastnila poměrně neprůhledná společnost Northward Holding Limited. Dlouhá jednání nevedla k cíli, pak však došlo k zásadnímu obratu. Minoritní podíl koupila skupina EP Industries Daniela Křetínského prostřednictvím skupiny AVE CZ. A to vše v situaci, kdy k 30. říjnu končily smlouvy Pražských služeb i jejich subdodavatelů (právě AVE CZ, Komwag a Ipodec) a nebylo jasné, kdo se o odpady v některých městských částech bude od 1. listopadu starat. Zeptali jsme se jednatele společnosti AVE CZ Mgr. Romana Mužíka:
Jaká je situace dnes, několik dní po datu, kdy nebylo jasné, kdo bude v Praze odpad svážet?
Magistrát na základě výběrového řízení bez uveřejnění rozhodl, že Pražské služby dál svážejí "svá" území. Druhou část, která zahrnuje šest městských částí, sváží AVE CZ, která má jako subdodavatele Komwag a Ipodec.
Takže se to trochu přeskupilo, předtím jste byli tři nezávislí subdodavatelé.
Ano, donedávna jsme fungovali jako subdodavatelé PSAS a nyní jsme přímo pod Magistrátem. Toto nastavení je zatím podepsáno na tři měsíce, do konce ledna 2015. Do tohoto termínu však není reálné situaci vyřešit, město bude muset vypsat další výběrové řízení bez uveřejnění a vypsat tendr. Jako jediné možné a kvalitní řešení vidíme vypsání veřejné soutěže na svoz komunálních odpadů - ale to už říkáme dlouho.
Jako minoritní vlastník jste Magistrátu nabídli odkup celých Pražských služeb.
V současné době vlastníme necelých dvacet procent PSAS. Za zbývajících 77 % jsme městu nabídli nejvyšší možnou cenu, a to 3,1 mld. korun, což vychází z posudku, který zpracovala společnost NSG Morrisson. Deklarujeme, že jsme schopni ponechat městu kontrolní pravomoci vůči spalovně jako infrastrukturnímu zařízení. Podle nás je to pro město řešení a čekáme, jak ho nová politická garnitura zhodnotí.
Magistrát má dnes poměrně schizofrenní pozici. Na jednu stranu chtějí mít co nejlevnější cenu pro občana za svoz odpadů, na druhé straně jsou akcionářem PSAS. A to samozřejmě jsou úplně dva odlišné pohledy na věc. Město se snažilo, aby svoz KO dělaly bez tendru PSAS, protože se báli, aby jejich akciový podíl neztratil na hodnotě. A proto vznikly někdy velice složité a komplikované konstrukce jak to zajistit. Jde například o plán propachtovat (zapůjčit) vše, co představují Pražské služby společnosti TSK, stoprocentně vlastněné městem, která by opět splňovala podmínky pro zadání zakázky in-house. Z PSAS by zbyla jen prázdná slupka a akcie minoritních vlastníků by byly zcela znehodnoceny. Tyto plány nakonec zastavil vydáním předběžného opatření ÚHOS, protože v tom viděl obcházení hospodářské soutěže a poškozování minoritních akcionářů.
V obecné rovině mi přijde velmi komplikované, když je město majitelem odpadářské firmy, ale zároveň musí vypsat výběrové řízení, ve kterém možná jeho firma nevyhraje.
Já myslím, že je to standardní postup používaný na celém světě. Pokud se najde firma, která svozy dokáže levněji, pak by samozřejmě měla zakázku dostat. To je tržní prostředí - čisté a neohýbané výjimkami pro některé účastníky.
Pokud byste však tendr nevyhráli, byla by vaše poměrně veliká investice ohrožena.
Jsme ochotni vzít toto riziko na sebe. Záleží na tom, jak Magistrát vypíše výběrové řízení. Podmínky tendru musí nastavit tak, aby byl vítěz schopen Prahu opravdu obsloužit. Protože v opačném případě by to byla pro Pražany katastrofální situace. Na druhou stranu vím o spoustě firem, které jsou svoz v Praze schopny zvládnout.
Kdy má Praha reagovat na vaši nabídku?
To je spíš otázka na městské zastupitele. Praha dnes hledá koalici (psáno 5. 11., pozn. red.) a jak rychle budou noví zastupitelé schopni zareagovat, to se teprve uvidí.
My jsme přesvědčeni, že pokud se nám to podaří, dokážeme vést PSAS daleko efektivněji, než je tomu v současné době, a taky pevně věříme, že už nedojde k excesům, jakých jsme byli svědky v letošních kauzách obviněných manažerů PSAS, kteří poškozovali společnost a prodražovali službu pro občany.
Město by přestalo být vlastníkem, takže by teoreticky nemohlo záležitosti kolem odpadového hospodářství ovlivňovat.
To jsou předčasné úvahy. Uvidíme, zda si Praha bude chtít ponechat ve firmě podíl, nebo ne. Co se týče spalovny, cítím z deklarace současné politické reprezentace města, jak je pro ně spalovna důležitá. Ve světě jsou však desítky podobných zařízení, které jsou v soukromých rukou a fungují naprosto špičkově. U nás je to např. Termizo v Liberci, které patří MVV.
Koncem října proběhla v Praze malá "válka" o kontejnery. Jak dopadla?
Nenazýval bych to válkou. V půlce října jsme byli v nepříjemné situaci: ani my, ani PSAS jsme neměli od 1. listopadu smlouvu s Magistrátem na svoz odpadů. Nikdo nevěděl, kdo to vlastně bude dělat. A v této situaci PSAS začaly vedle našich kontejnerů umisťovat ty své, s tím, že od prvního listopadu budou v našich obvodech svážet oni. To způsobilo dost velké problémy, protože kontejnerů bylo v hnízdě najednou dvakrát tolik, byly umístěny do silnice, stály na trávnících a my jsme se nemohli dostat ke svým. Tak jsme PSAS vyzvali, aby si je odvezli, oni to neudělali, tak jsme jich část odvezli sami, ale pak už došlo k dohodě, že oni nebudou nádoby rozmisťovat a my jim je nebudeme odvážet. Samozřejmě v novém uspořádání od 1. listopadu se ukázalo, že to jejich rozmisťování bylo předčasné.
Vaše společnost už před několika lety deklarovala, že se chce stát jedničkou na českém trhu. Je to ten krok, který má k tomuto cíli vést?
Je jeden z mnoha. Letos jsme byli na trhu poměrně aktivní. Kromě zhruba 20 % PSAS jsme koupili společnost MPS, která obsluhuje Kladno, Slaný a Beroun. Intenzivně se připravujeme na rok 2024, kdy se už nebude moci skládkovat směsný odpad. V naší skupině držíme jak teplárny, které jsou schopny spoluspalovat, tak projekty na spalovny komunálního odpadu. A chystáme další akvizice na českém trhu, zejména mezi prodávanými firmami z velké pětky.
Nebojíte se, že na vás uhodí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže?
Ne, trh odpadového hospodářství má zhruba 35 miliard korun a my děláme něco mezi čtyřmi až pěti miliardami. Ještě máme kam růst.
"Ještě máme kam růst," říká Roman Mužík.
