Soud poměrem šesti hlasů ku třem rozhodl, že přelomový "zákon o čistém vzduchu" z roku 1963 neumožňuje federální Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) vydávat zásadní pravidla týkající se emisí oxidu uhličitého z amerických elektráren. Většinové stanovisko sepsal předseda nejvyššího soudu John Roberts, k němuž se připojila pětice konzervativních členů včetně tří jmenovaných exprezidentem Donaldem Trumpem.
Kromě svých důsledků je verdikt mimořádný i tím, že pramení ze sporu, jehož jádrem je opatření, které aktuálně není v platnosti. Tím je vyhláška EPA zavedená za prezidentství Trumpova předchůdce Baracka Obamy, která požadovala snížení emisí z výroby elektřiny. Obamův plán nikdy nevstoupil v platnost, neboť nejvyšší soud jej zablokoval už v roce 2016, načež byl za Trumpa úplně odvolán. Po dalším střídání v Bílém domě se čekalo jeho oživení, Bidenova vláda ale zatím s novou regulací nepřišla.
Přesto se nejvyšší soud rozhodl věcí dál zabývat. Přiklonil se přitom k argumentaci žaloby několika států s republikánským vedením, podle nichž by o emisních limitech a dalších regulacích měl rozhodovat Kongres. Soud konstatuje, že EPA "by neměla utíkat od své zodpovědnosti vytvářením nových limitů, které prostý text zákona nevyžaduje".
Deník The New York Times uvádí, že důsledky verdiktu by mohly sahat daleko za hranice environmentální politiky a mohly by nakonec zasáhnout i další větve federální vlády. Pokud jde o snahy Bidenovy vlády bojovat proti klimatickým změnám, jedná se o další ránu poté, co se jí nepodařilo nejvýznamnější body prosadit v Kongresu. Biden deklaroval cíl snížit do konce desetiletí emise skleníkových plynů v USA o polovinu, po dnešním rozsudku už by ale splnění tohoto cíle podle NYT mohlo být "matematicky nemožné".*
-čtk-
