Největší část směsných odpadů stále tvoří zbytkový odpad

Největší část směsného komunálního odpadu nadále tvoří zbytkový odpad a drobné frakce pod 40 mm, dohromady téměř 45 % hmotnosti SKO. Podíl bioodpadu ve směsném odpadu však mezi lety 2022 a 2024 klesl z 27,2 % na 22 %. Ukazují to výsledky pravidelné analýzy složení směsného komunálního odpadu, kterou provádí společnost EKO-KOM. Studie také zdůrazňuje význam přesměrování recyklovatelných složek do tříděného sběru pro efektivnější využití surovin a omezení množství směsného odpadu. Rozbory, zahrnující detailní metodiku a zohledňující regionální i socioekonomické faktory, pomáhají sledovat dlouhodobé trendy a optimalizovat systém odpadového hospodářství v Česku.

V roce 2024 došlo, stejně jako v předchozích letech, k dalšímu navýšení počtu analyzovaných vzorků i sledovaných lokalit. Zatímco v roce 2020 bylo v rámci rozborů vyhodnoceno 128 vzorků z 15 lokalit, v roce 2022 se počet vzorků zvýšil na 160 a počet lokalit na 18. Rozbory uskutečněné v roce 2024 zahrnovaly už 176 vzorků z celkem 20 lokalit napříč Českou republikou. Díky tomuto postupnému rozšiřování se daří zachytit pestřejší spektrum obcí a typů zástavby a získaná data tak lépe odrážejí skutečné složení směsného komunálního odpadu v celé republice.

Více než polovinu SKO tvoří vytřiditelné složky

Směsný komunální odpad je velmi heterogenní tok, jehož složení se může mezi jednotlivými vzorky výrazně lišit. Proto nelze výsledky vyhodnocovat pouze na základě průměrných hodnot. Pro co nejpřesnější interpretaci je dále nutné pracovat se směrodatnou odchylkou a rozsahem výskytu jednotlivých složek. Největší část SKO dlouhodobě tvoří zbytkový odpad, tedy materiály, které není možné při rozborech zařadit do konkrétní využitelné nebo recyklovatelné frakce. Patří sem například silně znečištěné papíry a plasty, hygienické potřeby, kaučuk a další materiály vhodné především k energetickému využití. Významný podíl má také frakce <40 mm, do níž je zahrnuto vše, co při analýze propadne sítem se čtvercovými oky o velikosti 40 mm. Nejčastěji jde o drobné zbytky potravin, malé útržky papíru a plastu, popel, zeminu a další jemné částice. Obě tyto skupiny (zbytkový odpad a frakce <40 mm) dohromady představují téměř 45 % hm. obsahu směsného komunálního odpadu.

Zbytek směsného komunálního odpadu tvoří složky, jež by měly být tříděny do sběrných systémů pro tříděný odpad – především bioodpad, papír a lepenka, plasty, sklo, kovy a další menšinové skupiny.

Povinnost odděleného sběru textilu a obuvi v obcích

Od 1. ledna 2025 mají všechny obce v České republice povinnost zajišťovat oddělený sběr textilu a obuvi. V návaznosti na tuto změnu provedla společnost EKO-KOM v roce 2024 podrobnější analýzu látkové skupiny textil a obuv ve směsném komunálním odpadu. Cílem bylo lépe porozumět složení této frakce a poskytnout obcím i dalším aktérům relevantní data pro zavádění nového systému sběru. Textil a obuv tvoří v průměru 4,6 % hmotnosti SKO, což představuje nezanedbatelný podíl s potenciálem dalšího využití. Detailní rozbor ukázal, že více než polovinu této skupiny tvoří textilní oděvy, následované obuví a bytovým textilem. Zbylou část představují oděvy z jiných než textilních materiálů a ostatní textil. Zastoupení jednotlivých složek ukazuje, že odpadní textil v SKO není homogenní, a je proto nutné zohlednit jeho různorodost při nastavování systémů odděleného sběru textilu a obuvi.

Podíl bioodpadu v SKO meziročně klesl

Největší meziroční změnou mezi roky 2022 a 2024 byl pokles podílu bioodpadu, a to z 27,2 % na 22,0 % hm. Jde o nejvýraznější posun mezi všemi sledovanými složkami. Pokles bioodpadu může být ovlivněn jak změnami v chování obyvatel (rozšiřování sběrných systémů na bioodpad v obcích), tak i ročními výkyvy v produkci biologicky rozložitelného odpadu.

Tento vývoj potvrzuje, že přesměrování bioodpadu i dalších recyklovatelných složek do odděleného sběru stále představuje velký potenciál pro zlepšení – jak z hlediska omezení množství SKO, tak z hlediska efektivnějšího využití odpadních surovin.

Pravidelně probíhající analýzy pokrývají široké spektrum sídel – od venkovských zástaveb po městská sídliště. Vzorky odpadu jsou vybírány tak, aby odpovídaly skutečnému složení domovního odpadu a zohledňovaly různé regionální i socioekonomické podmínky. Díky jednotné metodice lze výsledky z jednotlivých let přímo porovnávat a sledovat tak dlouhodobé trendy ve složení směsného komunálního odpadu v České republice.

Metodika společnosti EKO-KOM je dlouholetým výsledkem kombinace českých i zahraničních přístupů. Zohledňuje celou řadu faktorů, které mohou ovlivnit výsledné složení směsného komunálního odpadu – od časových (topná sezóna, prázdniny) přes místní (rozdílné typy zástavby, regionální specifika) až po socioeoknomické (složení obyvatelstva). Hlavním cílem je získat co nejvěrnější obraz o složení SKO v celé republice s přihlédnutím ke všem faktorům, jež mohou výsledky ovlivnit. Získaná data jsou průběžně zpřesňována právě díky pravidelné revizi metodiky.*

-zr-