Studii "Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA zpracovali dva autoři: Ing. Marie Tichá (MT KONZULT) a Ing. Bohumil Černík pro Ministerstvo životního prostředí.
Cílem bylo posoudit environmentální dopady systémů nealkoholických nápojů a piva, které byly plněny, distribuovány a prodány na území České republiky v roce 2007. Výsledky studie jsou určeny Ministerstvu životního prostředí a budou využity jako jeden z podkladů pro uvažovaný zálohový systém na nápojové obaly.
Autoři studie zvolili jako funkční jednotku 1000 l obaleného nápoje. Hranice systému (viz str. 8) byly stanoveny tak, aby zahrnovaly veškeré procesy spojené s obalem od těžby surovin po uložení odpadu do země. Fáze užití do procesu posuzování zařazena nebyla vzhledem ke značné proměnlivosti chování spotřebitele v této fázi (doprava do domácnosti, způsoby uskladnění nápoje, konzumace nápoje v různých časových horizontech atd.), které však není vázáno na určité druhy obalů a nelze je tedy reprezentativně stanovit.
V průběhu inventarizace byly ze specializovaných informačních zdrojů získány údaje o výrobě a spotřebě nealkoholických nápojů, piva a nealkoholického piva v ČR v roce 2007. Bylo definováno 16 druhů obalů pokrývajících 95-99 % trhu ČR v roce 2007. K výpočtu výsledků inventarizační analýzy byl použit software a databáze firmy Boustead Consulting Ltd., tzv Boustead Model v. 5.11.
Z výsledků vyplynulo, že největší spotřeba energie je spojena s životním cyklem hliníkových plechovek. Na této spotřebě energie se podílela především elektrická energie vyráběná ve vodních elektrárnách, ropa a zemní plyn.
Nejvyšší spotřebu surovin vykazují především skleněné nevratné obaly a hliníkové plechovky. Spotřeba vody je nejvýraznější u nevratných skleněných obalů a hliníkových plechovek. Vyšší spotřebu vody vykazují rovněž kompozitní obaly. Z hlediska produkce nebezpečných odpadů je významné rovněž nevratné sklo.
Porovnáním výsledků bylo zjištěno (přes drobné výjimky z tohoto pravidla), že kompozitní obaly spolu s vratnými skleněnými obaly mají nejmenší dopad na životní prostředí. Kompozitní obaly mají nízkou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit), relativně nižší energetickou náročnost při výrobě obalu, nízkou měrnou spotřebou materiálu obalu (39,6 kg/1000 l obaleného nápoje u obalu 0,225 l ve srovnání například se 777,9 kg/1000 l obaleného nápoje u nevratného skleněného obalu 0,221 l), dokonalé využití prostoru při distribuci. Umožňují recyklaci podstatné části hmotnosti obalu.
Autoři zdůrazňují, že tato závěrečná zpráva popisuje pouze environmentální souvislosti spojené s trhem nápojových obalů. Ke kvalifikovanému rozhodnutí, zda zavádět zálohový systém, je třeba posoudit rovněž souvislosti ekonomické, změny spotřebitelského chování, změny trhu a možnosti praktického prosazení navržených nástrojů.
Zástupce Ministerstva životního prostředí Ing. Ladislav Tylčr při veřejném projednání poznamenal: "Studie byla zpracována pro záměr zavedení záloh na jednocestné nápojové obaly. Nedá říci, do jaké míry MŽP závěry studie použije, protože zatím není jasné, jaké budou v tomto směru priority ministerstva."
Pořadí skupin obalů
(od nejnižšího k nejvyššímu dopadu na životní prostředí)
1. kompozitní obaly
2. vratné sklo
3. PET velké
4. PET malé
5. hliníkové plechovky
6. nevratné sklo
ZÁVĚRY STUDIE LCA NÁPOJOVÝCH OBALŮ
- podíl trhu nealkoholických nápojů a piva v roce 2007 se na celkovém zatížení životního prostředí v ČR pohyboval v rozmezí od 0,032 %. (znečištění odpadních vod v BSK5) do 4,268 % (spotřeba bauxitu),
- obaly větších objemů mají u daného materiálu obalu nižší environmentální dopady ve srovnání s menšími objemy,
- dopady, především v kategorii globální oteplování a acidifikace, jsou přímo závislé na druhu spotřebované energie,
- vratné skleněné obaly jsou příznivější než nevratné, zároveň se projevuje efekt vyššího objemu obalu,
- obaly kompozitní a vratné skleněné obaly mají vesměs příznivější výsledky než skleněné obaly nevrané, plastové obaly (PET) a hliníkové plechovky,
dojde-li k náhradě primárních materiálů druhotnými surovinami, vyrobenými z odpadů obalů (PET, hliníkové plechovky), znamená to snížení environmentálního dopadu životního cyklu obalu; platí dokonce přímá úměra mezi podílem materiálového využití a mírou snížení environmentálního dopadu,
- zavedení záloh by mělo environmentální smysl pouze v tom případě, že by podstatně zvýšilo materiálové využití. To lze předpokládat u hliníkových plechovek. V případě koexistence separovaného sběru a záloh u plastových obalů (PET) nelze dopředu určit vliv na míru mate-riálového využití,
vysoká míra materiálového využití plastových obalů (PET) a hliníkových plechovek na úrovni 90 % hmotnosti při zachování spotřeby obalů jako v roce 2007 nezmění pozice těchto skupin obalů ve srovnání se skleněnými obaly (vratnými, nevratnými) a kompozitními obaly,
- zvýšením materiálového využití plastových obalů a hliníkových plechovek na 90 % hmotnosti dojde ke snížení environmentálních dopadů. Stejných výsledků by bylo možno dosáhnout omezením spotřeby balených nealkoholických nápojů v ČR v roce 2007 o 10 %.
- jmh -
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Kompletní znění studie je dostupné na stránkách MŽP www.mzp.cz (studie LCA).
