Dotaz: Jaký je rozdíl mezi pojmy kapalný odpad a odpadní voda? Odpověď: Je třeba předeslat, že přesně stanovit hranici mezi pojmem "kapalný odpad" a pojmem "odpadní voda" je velice obtížné. Naše právní předpisy například pojem "kapalný odpad" vůbec neznají. Zákonem o odpadech je definován pouze...
Dotaz: Jaký je rozdíl mezi pojmy kapalný odpad a odpadní voda?
Odpověď: Je třeba předeslat, že přesně stanovit hranici mezi pojmem "kapalný odpad" a pojmem "odpadní voda" je velice obtížné. Naše právní předpisy například pojem "kapalný odpad" vůbec neznají. Zákonem o odpadech je definován pouze pojem "odpad" jako každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů, uvedených v příloze k tomuto zákonu.
Pojem "odpadní voda" je naproti tomu vodním zákonem definován poměrně přesně jako voda, která má po použití změněnou jakost, tzn. složení nebo teplotu, jakož i jiná voda, odtékající z obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných staveb nebo dopravních prostředků, pokud může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.
Chybí přesné rozhraní
Dále jsou podle vodního zákona v některých případech odpadními vodami i průsakové vody z odkališť a ze skládek odpadů. Definice odpadní vody už je poměrně stará a byla vypracována v době, kdy zákon o odpadech ještě neexistoval.
Z tohoto důvodu návaznost mezi oběma zákony v tomto směru chybí a přesné rozhraní mezi oběma výše uvedenými pojmy vytvořeno není. S přihlédnutím k definicím obou pojmů tedy můžeme za "kapalný odpad" považovat každou kapalnou látku, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů, uvedených v příloze k zákonu o odpadech, a zároveň nemá charakter odpadní vody.
Každý kapalný odpad však z hlediska zákona o vodách může být zároveň závadnou látkou, tj. látkou, která není odpadní ani důlní vodou a která může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Absenci přesné hranice mezi pojmy kapalný odpad a odpadní voda bohužel vědomě, nebo i nevědomě využívají někteří provozovatelé různých zařízení k nesprávnému odstraňování kapalných odpadů. Do různých technologických procesů vkládají kapalné odpady a výstupem z těchto procesů jsou odpadní vody.
Pokud však vyjdeme z definic obou složkových zákonů, tak vkládáme-li do technologie kapalné odpady, tedy látky, které nejsou odpadními vodami, pak by výstupem měly být z větší části opět kapalné odpady a případně jen z malé části odpadní vody.
Praxe vede k ředění odpadů
V praxi však tomu bývá obráceně. Výše uvedené skutečnosti pak vedou k ředění a míchání různých druhů kapalných odpadů, až se ze zcela konkrétního znečištění, které dokážeme odstranit, namíchá a naředí taková směs, se kterou si mnohdy ani nedokážeme poradit.
K této situaci ponejvíce dochází v deemulgačních stanicích a v čistírnách odpadních vod s klasickými technologiemi odstraňování znečištění vod ropnými látkami, které však jsou bohužel někdy považovány za jakési paušální technologie pro odstraňování jakýchkoli kapalných odpadů. Významnou úlohu přitom mají zejména cenové relace, přičemž však většinou platí, že čím nižší cenu zaplatí původce za odstranění svého odpadu, tím je jeho odstranění z hlediska ochrany a tvorby životního prostředí horší.
ECO trend, s. r. o.
