Nečekané nadělení PODTITULEK: Nemoc šílených krav Epidemie nemoci šílených krav (BSE) a s ní spojené ohrožení obyvatelstva její lidskou variantou CJD vyvolala ve státech Evropské unie značné hospodářské a finanční, ale i politické problémy. Zdaleka přitom není jisté, zda se problémy, které nyní...
Nečekané nadělení
PODTITULEK: Nemoc šílených krav
Epidemie nemoci šílených krav (BSE) a s ní spojené ohrožení obyvatelstva její lidskou variantou CJD vyvolala ve státech Evropské unie značné hospodářské a finanční, ale i politické problémy. Zdaleka přitom není jisté, zda se problémy, které nyní mají státy EU, nepřenesou i mimo unii, možná i do mimoevropských zemí.
Dnes už nikdo patrně netvrdí, že epidemie není možná, jako to prohlásil loni koncem listopadu bavorský zemský ministr zemědělství J. Miller. Za několik týdnů se BSE v jeho zemi zjistila. V Německu si boj s epidemií vyžádal již hlavy dvou ministrů, kteří ji podceňovali, ale spíše to byla oběť veřejného mínění.
Milióny podezřelých zvířat
Do konce letošního ledna nikdo v EU nevěděl, kolik kusů hovězího dobytka bude nutno vybít a jaké si to vyžádá náklady. Ještě na přelomu roku se odhadovalo, že náklady na likvidovaný dobytek budou v EU činit asi 4,5 miliardy eur, v polovině ledna to bylo již 7 miliard eur, což je více než 250 miliard korun.
Na odškodnění farmářů z toho připadá asi 3,3 miliardy a na likvidaci zabitých zvířat a masokostní moučky kolem 3 miliard eur, což je asi 110 miliard korun. Nakonec bude záležet na tom, kolik zvířat bude nutno porazit.
Epidemie BSE tak vytváří nečekaný problém pro odpadové hospodářství států EU. Bude nutno zlikvidovat jednak zvířata zabitá preventivně, a jednak zvířata podezřelá z onemocnění, stejně jako zásoby masokostní moučky, o níž se předpokládá, že nákazu přenáší. Její zkrmování bylo sice zakázáno, ale dodržování zákazu zřejmě nikde nikdo nekontroloval.
Jen v Německu se v prvním odhadu předpokládalo, že bude nutno porazit asi 400 000 kusů hovězího dobytka. Pokud by se ovšem postupovalo podle britského vzoru z poloviny devadesátých let, pak by ve státech EU bylo odsouzeno k porážce asi 4,5 miliónu zvířat. Ve státech EU se také ročně spotřebovávalo a vyrábělo 2, 4 miliónu tun masokostní moučky, která se bude likvidovat.
Údaje ze všech zemí EU nejsou ještě k dispozici. Také proto, že ne všude byla provedena důkladná kontrola a je možné, že epidemie BSE se zjistí i v dalších zemích.
V Německu je 45 podniků pro zužitkování zvířecích mrtvol, 20 speciálních podniků pro likvidaci nebezpečných živočišných odpadů a přes 6000 jatek. Jsou to vesměs podniky střední velikosti. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung branže zpracovává 85 % zdravotně nezávadných surovin, ale také 360 000 tun zdechlin ročně.
Ze zpracovaného materiálu se vyrobí 42 % tzv. zvířecí moučky, 21 % masokostní moučky, 32 % živočišných tuku a 5 % jiných mouček. Prodejem surovin průmyslu vyrábějícího míchané krmivo získaly podniky předloni 342 miliónů DM, přičemž výnosy vždy zcela nekryjí náklady.
Co s odpady
Podle německých předpisů se musí přibližně 2,7 miliónu tun živočišného odpadu, z toho 2,3 miliónu tun jatečných odpadů z nezávadných zvířat ročně rozmělnit a v nádrži pod tlakem 3 atmosfér alespoň 20 minut zahřát na teplotu 130ř C. Potom je třeba snížit obsah vody ze 70 asi na 5 %. Likvidace uhynulých zvířat je velmi nákladná, zatěžuje zemědělství téměř 90 milióny DM ročně.
Při odstraňování potenciálně nebezpečných materiálů bude nejsnazší likvidace masokostní moučky. Ta je nejen dobrým krmivem, ale také energeticky vydatná, takže s jejím spálením nebude problém. Dokonce se o ni zájemci již ucházejí, tím spíše, že se při odběru bude přidávat 100 až 250 DM za tunu.
Zajímají se o ni nejen spalovny odpadu všeho druhu, ale i cementárny a dokonce by snad bylo možno ji přidávat do uhlí v tepelných elektrárnách. Co se bude dít se zabitým dobytkem ještě není jasné, jisté je, že zpracování na moučku s následným spálením by bylo to nejdražší řešení.
V německém tisku se však objevilo i několik úvah o možném využití živočišného odpadu, které jsou spíše zajímavé než praktické. V braniborském středisku pro zpracování druhotných surovin Schwarze Pumpe se pracuje na tom, jak masokostní moučky využít k výrobě metanolu, který je důležitou chemickou surovinou. Na technických univerzitách v Braunschweigu a Mnichově se řeší problém, zda by bylo možno zpracovávat živočišné tuky na maziva, dosud vyráběná z ropy.
Nikdo však není schopen říci, kdy budou výzkumy ukončeny a zda by případné výroby byly vůbec rentabilní. Odborníci však upozornili také na to, že čistírenský kal z továren na masokostní moučku se vyvážel na obdělávaná pole a odpadové vody se bez filtrace vypouštěly do vodních toků. Ale to už je nejspíše typicky německé vytváření problémů.
Podle shodných zpráv mají německé spalovny odpadu dostatečné kapacity na spálení masokostní moučky i živočišných tuků a je jisté, že si nebudou chtít nechat ujít výborný obchod.
- cí -
