Nejnovější americké výzkumy ukazují, že život v oblastech s výskytem nebezpečných odpadů, zejména s obsahem perzistentních organických látek, může představovat nezanedbatelné zdravotní riziko. Studie zahrnující miliony obyvatel státu New York prokázaly statisticky významně vyšší výskyt cukrovky a vážných onemocnění srdce u lidí bydlících v oblastech s výskytem nebezpečných odpadů v porovnání s lidmi žijícími v "čistých" oblastech.
Výzkumníci z americké University Albany zkoumali, zda a případně jak může bydliště v oblasti s výskytem nebezpečných odpadů ovlivnit riziko onemocnění civilizačními chorobami. Sledovali počet pacientů přijatých do nemocnic ve státě New York kvůli cukrovce a pro tzv. koronární chorobu srdeční. Na základě směrovacích čísel bydliště pacientů pak identifikovali lokalitu, v níž pacienti žili, a zjišťovali, zda se v jejich okolí vyskytují místa s nebezpečnými odpady.
Bydliště pacientů byla americkými výzkumníky rozčleněna do tří kategorií. První tvořily lokality s výskytem odpadů obsahujících POPs, druhou kategorii lokality obsahující jiné nebezpečné odpady mimo POPs, a "čistou" kategorii tvořily lokality bez výskytu nebezpečných odpadů. Studie zjišťovala, zda lidé žijící v různých lokalitách budou vykazovat rozdíly ve výskytu cukrovky (diabetes mellitus - DM), ischemické choroby srdeční (ICHS) a akutního infarktu myokardu (AIM). Aby vyloučili možnost ovlivnění výsledků jinými příčinami onemocnění, sledovali také další známé rizikové faktory jako kouření, míra tělesného pohybu, věk, pohlaví, rasa, výše příjmů či typ zdravotního pojištění. Díky velice dobrému systému evidence mohli autoři prozkoumat obrovský soubor záznamů z hospitalizací ve státě New York za léta 1993 až 2000.
Medicína již dlouhou dobu zkoumá možný vliv znečištění životního prostředí na výskyt srdečních chorob, které patří v euroamerické civilizaci mezi nejčastější příčiny smrti. Za hlavní rizikové faktory pro výskyt srdečně-cévních onemocnění jsou považovány kouření, zvýšený krevní tlak, poruchy metabolismu tuků, cukrovka, vyšší věk a mužské pohlaví. Bylo však již také prokázáno, že výskyt ICHS zvyšuje prachem znečištěné ovzduší, podle jiných studií také kovy jako železo nebo měď.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NEMOCI SRDCE
Zmiňovaná studie University Albany došla k závěru, že obyvatelé žijící v lokalitách výskytu POPs měli o 15 % statisticky významně vyšší výskyt hospitalizací pro ICHS, a pro akutní infarkt myokardu dokonce o 20 %. Také lidé žijící v místech s výskytem jiných nebezpečných odpadů měli toto riziko vyšší v porovnání s obyvateli "čistých" lokalit. V případě lokalit v okolí řeky Hudson dokonce ani vyšší průměrné příjmy, méně kouření, lepší strava a více tělesného pohybu nestačilo kompenzovat riziko výskytu perzistentních polutantů. Lidé z okolí řeky Hudson měli dokonce o 36 % častější výskyt ISCH a o celých 49 % častější výskyt infarktu.
Závěry citované studie jsou v souladu s předchozími výzkumy, kdy byl u pracovníků nakládajících s dioxiny nebo polychlorovanými bifenyly opakovaně prokázán zvýšený výskyt ICHS. Tyto látky narušují normální funkce imunitního a nervového sytému a funkce žláz s vnitřní sekrecí. Nejtoxičtější z dioxinů (2,3,7,8 TCDD) je také Mezinárodní organizací pro výzkum rakoviny klasifikován jako karcinogenní pro člověka (skupina 1). Americká studie z roku 2001 prokázala zvýšenou míru hospitalizací žen s poruchami štítné žlázy, onemocněními pohlavních orgánů a endometriózou u žen bydlících v okruhu 15 mil od tří lokalit kontaminovaných POPs. V roce 2004 byla publikována studie, která informovala i o zvýšení rizika infekčních onemocnění dýchacích cest a chronické bronchitidy v lokalitách kontaminovaných POPs.
NEBEZPEČNÉ ODPADY A RIZIKO CUKROVKY
Cukrovka je jednou z hlavních příčin smrti v rozvinutých průmyslových zemích a její výskyt nadále stoupá. Mezi prokázané rizikové faktory vzniku cukrovky patří věk, vyšší hladina inzulinu v krvi, obezita, genetické faktory a sedavý životní styl. I socioekonomický status je považován za rizikový faktor, neboť nižší příjem je statisticky spojen s vyšším rizikem obezity a sedavého životního stylu. Americké průzkumy také nalezly vliv rasy a pohlaví na výskyt cukrovky, který roste rychleji u obézních žen než u obézních mužů. U afroameričanů bylo zjištěno vyšší riziko vzniku cukrovky zejména u osob s nižším sociálním statutem. Epidemiologické studie ukazují také vztah mezi onemocněním cukrovkou a vystavením POPs ze životního prostředí.
Studie týmu z Univerzity Albany stanovila počet hospitalizovaných pacientů ve věku 25 až 74 let s diagnostikovanou cukrovkou ve státě New York a za pomoci statistických metod porovnala míru nemocničních přijetí pro diabetes u jednotlivců žijících v oblastech obsahujících místa s nebezpečným odpadem obsahujícím POPs, oblasti s místy obsahujícími nebezpečné odpady bez POPs a oblastí bez míst s nebezpečným odpadem.
Výzkum prokázal statisticky významně vyšší míru nemocničních přijetí pacientů pro cukrovku z oblastí obsahujících nebezpečný odpad a POPs (o 25 a o 23 % ) v porovnání s mírou hospitalizace nemocných z "čistých" oblastí. V oblasti kolem řeky Hudson byla míra hospitalizace pro diabetes dokonce o 36 % vyšší, a to přes vyšší příjmy, menší počet kuřáků, zdravější výživu a větší množství tělesného pohybu tamních obyvatel.
Tento výsledek je v souladu s řadou epidemiologických studií z poslední doby, které dokumentují souvislosti mezi výskytem cukrovky a vystavením řadě škodlivin ze životního prostředí, včetně cigaretového kouře a arsenu. Také u skupin obyvatel vystavených dioxinům bylo nalezeno zvýšené riziko diabetu a studie publikované v letech 2001až 2004 naznačují souvislost mezi vystavení polychlorovaným bifenylům a cukrovkou. Za hlavní cestu vystavení perzistentním organickým látkám, jakými jsou dioxiny, furany, PCB a chlorované pesticidy se považuje pojídání potravin, zejména živočišného původu s bohatým obsahem tuku.
MUDr. Miroslav Šuta
odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik
