Zpracovatelé odpadních plastů rovněž pociťují problémy spojené s ochabujícím trhem. Jednatel společnosti KAMAplast, s. r. o., Otakar Zajíček odpověděl na několik otázek.
Pociťujete zhoršující se situaci na trhu s odpadními plasty, jak se to projevuje?
Zhoršující situaci pociťujeme velice zřetelně. Před dvěma měsíci se cena primárních, tedy originálních plastů pohybovala na světovém trhu kolem 1300 eur/tunu. Současná cena je na úrovni 500-600 eur/tunu. Z této ceny se odvíjí i cena recyklátů, regranulátů. V současné době leží na hranici 350 eur/tunu. Ovšem náklady na přepracování činí v průměru 300 eur/tunu. Díky značnému přebytku originálních plastů na trhu regranuláty téměř nikdo nekupuje. Pryč jsou doby, kdy i za odpady určené k recyklaci naše společnost (a nejen naše) platila i 10 Kč/kg. Za vytříděné lahve z komunálního odpadu jsme platili i 7 Kč/kg.
Současná situace je důsledkem značného množství překupníků, kteří běžně drží v ruce živnostenský list opravňující k nakládání s odpady. Nemají žádnou technologii a nepotřebují podle platné legislativy souhlasné stanovisko KÚ ŽP pro technologický postup a linku na zpracování odpadů. Ti pak "šponují", ceny podle situace na trhu a využívají toho, že recyklační firma musí materiály kupovat, aby naplnila své kapacity. Dalším důvodem je export odpadních plastů do Číny, kam se do kontejnerů nakládal kdejaký plastový odpad, mokrý, špinavý a hlavně za vysoké peníze. Zahraniční obchodníci platili v hotovosti při nakládce, v mnoha případech na nižší fakturu z důvodu cla apod.
Nyní firmy omezují a mnohdy zastavují výrobu, primárního materiálu je nadbytek, a na trhu je značné množství plastového odpadu i vzhledem k omezení vývozu do Číny. Ovšem materiál je značně znečištěný, mokrý, a proto náklady na jeho využití (myslím tím energetické, při současně stále se zvyšující ceně) se dostávají nad hranici rentability provozu recyklace. Při odbytových potížích s recykláty a jejich ceny je to pro zpracovatele téměř smrtelné.
Jaký předpokládáte vývoj v nejbližších měsících?
Z uvedených důvodů se začíná hromadit mnoho plastů. Naučili jsme se třídit odpady, ale recyklační firmy snižují svoji produkci a odběr. Mnohdy přijede svozové vozidlo a již vytříděný odpad, jako je plast, papír a sklo, skončí na korbě náklaďáku a je odvezen na skládku. Přestanou-li v třídění lidé spolupracovat, začnou se hromadit plasty na skládkách. Dopad na životní prostředí a šetření v těžbě surovin snad není potřeba dále komentovat.
Obávám se, že díky světové krizi zůstanou odpady na pokraji zájmů. Nikdo v současnosti neví, kdy se situace zastaví a obrátí k lepšímu. Vše je ovlivněno cenou ropy. Proč byla cena 160 dolarů za barel a nyní leží na hranici 40 USD, kdy se opět zvedne, proč tomu tak je a jak dlouho to bude trvat - na to neumí odpovědět mnozí analytici. Zprávy o cenách plastů, recyklátů a odpadních plastů napovídají, že tato situace bude trvat po celý příští rok, minimálně do konce 1. pololetí.
Máte představu, jak nastalou situaci řešit, respektive zmírnit?
Náš stát, Ministerstvo životního prostředí a další instituce mají plnou pusu informací o podpoře státu, pomoci v odpadovém hospodářství. Proč je situace, o které se všeobecně ví, taková, nechť odpoví zodpovědné osoby.
Peníze, které se rozdělují pro obce přes Eko-kom, se nedostanou do konečného zpracování odpadů, ale mnohdy končí u svozových firem a obcí. Největší zátěž je však v energetické náročnosti recyklace a tam peníze, resp. podpora nesměřuje!
Pomoc státu vidím v například v ",zelené elektřině", tedy snížené sazbě za elektřinu potřebnou k recyklaci. Pomohly by i daňové prázdniny recyklačních firem, podpora mzdových nákladů, respektive pomoc při platbách povinných odvodů SZ a ZP, při odpisech technologií a budov apod.
Mnozí budou namítat, že jde o soukromé subjekty. Ale pozor, pokud se jedná o ochranu ŽP, snížení těžby neobnovitelných surovin nebo vyřešení otázky dalšího využití odpadů, pak to není úkol pro soukromé subjekty. Je to úkol pro stát, aby pomohl.
Ve světě se za recyklaci odpadů platí poplatky. Ten, kdo potřebuje vyprodukovaný odpad zlikvidovat, zvláště pak recyklovat, musí za odpad zaplatit. Nemůže jej jen tak odložit na skládku. Na to dohlíží stát a patřičnou legislativou upravuje vztahy a ekonomiku ve vztahu k ochraně životního prostředí.
- jhm -
