Současná diskuse o účinnosti záloh na jednocestné nápojové obaly velmi často postrádá pohled na nákladovou náročnost takového systému, přestože OECD doporučuje hodnotit ex post i ex ante nástroje politiky ochrany životního prostředí nejen z pohledu jejich účinnosti, ale i hospodárnosti a nákladové efektivnosti.
Při úvahách o nákladech nás zajímají nejen náklady provozu takového systému v průběhu roku, ale i investiční náklady na samotné zprovoznění systému. O jaké náklady se jedná? Investiční náklady tvoří především náklady na sběrné automaty, jejichž cena se v současné době pohybuje na hranici 15 000 eur/automat a dále na obslužnou techniku (čtecí zařízení, svozové automobily, sklady apod.). Úhrada těchto nákladů je úkolem obchodní sítě, protože je nekryjí příjmy systému. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu si tyto náklady rozdělí obchody nerovnoměrně: 5 mld. Kč malé obchody, 0,5 mld. Kč velké obchody.
V případě provozních nákladů systému je třeba počítat s odpisy, úroky z úvěrů, náklady na logistiku, zpětný odběr a clearing, náklady na zabezpečení systému a ostatní náklady. Největší položkou jsou právě náklady na logistiku, zpětný odběr a clearing, jež na základě zahraničních zkušeností představují přibližně 50 % ročních provozních nákladů.
NEVYBRANÉ ZÁLOHY A JEJICH VLIV
Tyto náklady by měly být financovány prostřednictvím specifických příjmů, které jsou typické pro zálohové systémy - příjem z nevybraných záloh, příjmy z prodeje druhotných surovin, administrativní poplatky systému, úspory poplatků hrazených autorizované obalové společnosti a jiné příjmy. Výše těchto příjmů je závislá na řadě faktorů, které lze pouze velmi těžko predikovat. Jedná se např. o příjmy z prodeje druhotných surovin, jež jsou závislé na vývoji cen nebo příjem z nevybraných záloh. Vliv výše zálohy na fungování systému je přitom zcela zásadní. Malá záloha nemotivuje spotřebitele k vracení nápojových obalů do systému, ale současně nevyvolává vysoké náklady na ochranné prvky. Naopak vysoká záloha motivuje spotřebitele, ale vyvolává vysoké náklady na zabezpečení.
Příjmy z nevybraných záloh jsou důležitým příjmem systému záloh, ale lze s nimi operovat až teprve tehdy, když systém funguje. Podílí se tedy na financování provozních nákladů, a nikoli nákladů investičních. V této souvislosti je třeba zmínit paradox, který je někdy uváděn jako příklad morálního hazardu: jsou-li provozní náklady částečně financovány z nevybraných záloh, jak je provozovatel systému motivován k návratnosti maximálního množství nápojových obalů? Skutečně bude vytvářet systém, který bude uživatelsky příjemný, nebo bude pro něj prioritou množství nevybraných záloh?
Analýza, kterou vypracovali Peters a Czymmek (2002) porovnává různé studie z pohledu financování systému záloh. Tyto studie dochází nezávisle k závěru, že provozování systému je spojeno se ztrátami. Vlastní výpočet autorů Peterse a Czymmeka (2002) však dochází k odlišnému závěru. Autoři odhadují, že si systém vyžádá investiční náklady ve výši 1,35 mld. eur, přičemž tyto náklady budou uhrazeny především obchodem. Provozní náklady ročně ve výši 660 mil. eur ročně (zahrnují odpisy, úroky, náklady na logistiku, zpětný odběr a clearing, resp. ostatní náklady) budou uhrazeny prostřednictvím ročních výnosů ve výši 661 mil. eur (příjem z nevybraných záloh, prodej druhotné suroviny a úspora licenčních nákladů v rámci systému DSD). Systém je podle této studie schopný se v průběhu provozu samofinancovat.
JAKÉ BUDOU INVESTICE ?
O jaké výši investičních a provozních nákladů se bavíme v případě České republiky? V případě investičních nákladů odhadla studie IREAS (pro systém zahrnující PET a plechovky - tedy stejně, jako je tomu v případě např. Švédska), že bude potřeba 12 tisíc sběrných automatů v nominální hodnotě jednoho automatu ve výši 15 tis. eur. Celková hodnota investice "jen" na sběrné automaty je tedy odhadována přibližně na 5 mld. Kč. Provozní náklady byly odhadnuty na přibližně 3,55 mld. Kč. Jsou tyto náklady nadhodnoceny? Z údajů představených Janem Rehnbergem na konferenci v Luhačovicích vyplývá, že ve švédském modelu dosahují provozní náklady 3,5 mld. Kč. Tedy ve srovnatelné výši, kterou jsme odhadli v rámci modelu IREAS. Na způsob financování systému záloh má rovněž vliv samotná organizace systému, jež v současné době stále není zřejmá.
NAVÝŠENÍ RECYKLACE
Zvýšení materiálového využití komunálního odpadu na 50 % do roku 2010 je poměrně ambiciózní cíl, který - jak se zdá z hodnotící zprávy MŽP o plnění cílů POH ČR za rok 2005 - nebude splněn (v roce 2005 bylo materiálově využito 15,5 % komunálního odpadu). Zálohy mohou být potenciálně nástrojem k naplnění tohoto cíle. Jaké navýšení recyklace lze v souvislosti se zálohami očekávat?
Jak bylo uvedeno ve studii IREAS, pak v případě implementace švédského modelu (tedy záloh na PET a plechovky) je možné očekávat navýšení recyklace o přibližně 23 570 t. Při zohlednění snížení recyklace v důsledku snížené účasti obyvatel na tříděném sběru by došlo k navýšení recyklace PET a kovu o přibližně 1,3 %.
Zvýšení recyklace komunálního odpadu lze vypočítat z dat ISOH (produkce komunálního odpadu v roce 2005, podíl nápojových obalů) a 90% návratnosti nápojových obalů do obchodního řetězce: výsledkem je navýšení recyklace o pouhých 0,53 %. Lze tedy konstatovat, že zvýšení je pouze zanedbatelné (jedná se o statický odhad z dat za rok 2005, tzn. nezohledňuje změnu v čase. Tuto skutečnost je třeba brát během interpretace výsledku v úvahu).
Pozitivní dopad záloh na zvýšení recyklace potvrzují i zahraniční studie: zálohy zvýší míru recyklace obalových odpadů, stávající míra recyklace je však na tak vysoké úrovni, že zvýšení bude velmi nízké a za cenu vysokých nákladů. To platí nejen pro Německo, ale i Českou republiku.
Ing. Jan Slavík
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s.
Literatura:
Peters, M.- Czymmek, F. (2002): Das Zwangspfand auf Einweggetränkeverpackungen - eine ökologisch - ökonomische Analyse, Arbeitsberichte zum Umweltmanagement - Arbeitsbericht Nr. 9, Universita Kolín nad Rýnem
AGVU (2007): European Packaging Policy - The consequences of a deposit system for disposable packaging based on the German example, RolandBerger Strategy Consultants, June 2007
ITW (2003): Littering - Evaluierung in Wien und anderen europäischen Städte, ARA, a.g. - MA 48 Wien, přístup z internetu: http://www.ara-system.at/fileadmin/user_upload/downloaddoc/Littering.doc
STURM, A. a kol. (2005): Pfand auf PET-Getränkeflaschen - Auswirkungen der möglichen Einführung eines Pfandes auf PET Getränkeflashen auf die verschiedenen Akteure im schweizerischen Getränkemarkt, BUWAL-IGORA-PRS, přístup z internetu: http://www.news-service.admin.ch/NSBSubscriber/message/attachments/359.pdf
