Již od poloviny července loňského roku platí novelizovaná vyhláška o nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu. Co přináší?
Nová vyhláška především musela reagovat na nový vodní zákon (č. 150/2010 Sb.). Z něj vyplynuly požadavky na odborně způsobilou osobu pro zkoušení těsnosti zařízení pro dopravu a skladování nebezpečných závadných látek (nádrže, potrubí, cisterny).
Zkušenosti z praxe jsou v novele reflektovány ve změně pojmu nakládání ve větším rozsahu, doplnění některých definic, zpřesnění pojmu kontrolní systém, definování zkoušky těsnosti a upravení náležitostí havarijního plánu. Podle slov odborníků byla původně vyhláška novelizována s cílem zajistit obecnou kontrolu nad prováděním zkoušek těsnosti a s důrazem na zemědělské podniky. Podle Bc. Václava Vondry (Unipetrol Services, s. r. o.) však připomínkovým řízením došlo k postupným úpravám, které komplikují zavedený systém kontrol těsnosti v chemickém průmyslu.
DŮLEŽITÉ NOVELIZAČNÍ BODY
Do paragrafu § 2 písm. a) novely bylo nově vloženo slovo "skládkování". V důsledku toho se povinnost vytvořit havarijní plán týká i skládek. Na konferenci k otázkám ekologické újmy k tomu poznamenal RNDr. Václav Kliment (MŽP): "Skládky sice pod tuto vyhlášku nově spadají, ale nemělo by je to nějak závažně postihnout. Má-li skládka již nyní havarijní jímku, stejně k ní musí mít havarijní plán. Avšak průsakové vody ze skládek, které zejména ohrožují jakost povrchových nebo podzemních vod, obvykle spadají do definice odpadních vod, a jsou tudíž zcela mimo intence § 39 vodního zákona."
Stejný paragraf § 2 písmeno b) a c) nastavuje, že nakládání se závadnými látkami již nyní platí pro všechny. Předchozí úprava omezená jen na podnikající subjekty nebyla v souladu s vodním zákonem (viz tab. 1).
Paragraf 2 obsahuje řadu definic (kontrolní systém, nadzemní nádrž). Jako odborně způsobilá osoba se zde definuje fyzická osoba, způsobilá podle § 6 a provádět zkoušky těsnosti potrubí. Václav Vondra upozorňuje, že v návrhu novely byla uvedena i osoba právnická. "Omezení pouze na fyzické osoby může způsobit problémy, neboť bude třeba řešit například jejich zodpovědnost vůči zaměstnavateli." Pod pojmem "havarijní jímka" se sjednocují různorodá pojmenování (jímka, záchytná vana nebo nádrž). Úprava je přenesena z ČSN 753415, kde platila pro ropné látky.
KONTROLNÍ SYSTÉM
Upřesnění požadovaných funkcí kontrolních systémů pro zjišťování úniku závadných látek nalezneme v § 3, včetně postupu při provádění zkoušek těsnosti, souladu s technickými normami nebo obsahu písemného předpisu pro provádění zkoušek. Případné úniky závadných látek musí být zjišťovány kontrolním systémem, který zjišťuje těsnost zařízení, přítomnosti závadné látky v jeho okolí a obecně v životním prostředí, či měří hladinu závadné látky.
"V chemickém průmyslu je podobná kontrola prováděna v podstatě vždycky a většinou více systémy najednou," upozorňuje Václav Vondra. "Novela v podstatě upřesňuje požadavky na reál-ný stav běžných kontrolních systémů v chemickém průmyslu."
Evidence kontrol je na vyžádání předkládána příslušnému vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí, včetně technické výkresové dokumentace kontrolovaných zařízení. V novele však není upřesněno, jak se má vyplnit provozní předpis pro zkoušku a hrozí riziko, že bude vyplněn ledabyle, neodborně. "Je třeba mít důkladně zpracovaný provozní předpis. Doporučuji, abyste měli kompletní doklady s uvedením člověka, který kontrolu uváděl," radí Václav Vondra. "V případě sporu nebo havárie je dobré mít dokumentaci v pořádku." Provozní předpis pro provedení zkoušky je jedním nástrojů, jak se může provozovatel nádrže chránit před odborně způsobilou osobou (OZO), která nemusí být zcela odborně zdatná. Pokud se provozovateli zařízení nebude předpis zdát jako korektní, nemusí si nechat od dané OZO zkoušku těsnosti provést.
ODBORNĚ ZPŮSOBILÁ OSOBA
Požadavky na odborně způsobilou osobu (OZO), která může provádět a vyhodnocovat zkoušky těsnosti, jsou uvedeny v paragrafu 6 a. Potřebuje k tomu vzdělání z oboru odpovídajícího prováděné zkoušce a musí být držitelem platného certifikátu nebo osvědčení podle odpovídající technické normy, například v systému certifikace dle ČSN EN 473. "Pokud je žadatel o OZO v tomto systému, je na základě své žádosti bez nutnosti dalších dokladů uveden na seznamu OZO," poznamenává Viktor Kliment.
Podle novely doloží odborně způsobilá osoba svou způsobilost k provádění zkoušek těsnosti ověřenými fotokopiemi všech oprávnění a certifikátů a dokladem o zdravotní způsobilosti spolu s čestným prohlášením Ministerstvu životního prostředí, a to nejpozději dva měsíce před provedením první zkoušky těsnosti. Václav Vondra však upozorňuje: "Stačí-li MŽP pouze čestné prohlášení a nespecifikuje, jaké certifikáty má OZO mít, je na nejnižší příčce přísnosti. Například v ČSN 753415 (ropné látky) se uvádí, že je může provádět jen organizace pověřená státní zkušebnou. V seznamu OZO na ministerstvu je však jen 15-20 % lidí, kteří mají certifikaci od zkušebny. Firma by si pro jistotu měla brát na zkoušky jen člověka s certifikátem od zkušebny." Realita seznamu OZO je však jiná, ze 70 osob jich certifikát dle ČSN EN 473 má 39.
"Pro obsah čestného prohlášení nejsou dána konkrétní pravidla. Se všemi, kdo chtějí být zapsáni, však rozsáhle komunikujeme, takže o nich máme dostatek informací," oponuje Viktor Kliment.
V případě, že pro provedení dané zkoušky těsnosti neexistuje odpovídající systém certifikace, odborně způsobilá osoba musí splnit několik předpokladů: zdravotní způsobilost (doloženou lékařskými prohlídkami jednou za tři roky) a vzdělání a praxi v požadovaném rozsahu (VŠ+1 rok praxe, SŠ+3 roky praxe, vyučení+6 let praxe). OZO také musí prokázat znalosti právních předpisů a technických norem upravujících provoz, údržbu a zkoušení příslušného zařízení a skladované závadné látky.
NÁHRADNÍ ZPŮSOBY
Neexistuje-li pro zkoušku těsnosti odpovídající technická norma, provede se náhradním způsobem. Podle novely pak musí mít OZO vzdělání z oboru hydrogeologie nebo hydrochemie a být držitelem osvědčení k vyhodnocování výsledků geologických prací v oboru sanační hydrogeologie.
Podle Bc. Vondry je zde hlavní problém uplatnění vyhlášky: "Nedovedu si představit, že bychom na náhradní způsoby najímali hydrogeology, kteří zkoušky těsnosti vůbec nedělají. V tomto smyslu se musí změnit definice OZO."
Definice OZO pro náhradní způsob se má podle něj vztahovat jen na hodnocení ekologického stavu půdy nebo podzemní vody, nikoliv na kontrolu těsnosti výstupů sondy na měření podtlaku či vizuální kontrolu sváru nádrže. V souvislosti s tímto ustanovením již Svaz chemického průmyslu vyvolal jednání s Ministerstvem životního prostředí.
Seznam OZO je zveřejněn na www.mzp.cz a připravuje se také systém elektronického ohlašování OZO - dokumenty bude nutné doplnit poštou.
VÝHLED
Podle novely vyhlášky o nakládání se závadnými látkami nemůže zkoušky dělat jen tak někdo, ale pouze odborně způsobilá osoba. Vyhláška však nezměnila pětiletou frekvenci zkoušek těsnosti. Jelikož vyhláška platí od léta 2011, všichni mají ještě skoro čtyři roky - do roku 2014 musí mít všichni kontroly těsnosti zpracované OZO.
"Před červencem 2011 nemusela dělat zkoušky těsnosti odborně způsobilá osoba," zdůrazňuje Václav Vondra. "Až do roku 2014 mají všichni zkoušky provedené správným způsobem podle tehdy platné legislativy. Další zkoušku však již musí udělat OZO." Jinak je tomu u zemědělců, kteří dosud povinnosti zkoušek těsnosti vůbec neměli. Ti nyní začínají od nuly.
Zpracováno na základě přednášek RNDr. Viktora Klimenta (MŽP) a Bc. Václava Vondry (Unipetrol Services, s. r. o.) na konferenci "Novela havarijní vyhlášky..." pořádané společností EKOMONITOR Chrudim.
NOVELA VYHLÁŠKY
Vyhláška č. 175/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
Vyšla ve Sbírce zákonů 29. června 2011, částka 63/2011. Účinnosti nabyla dne 15. července 2011.
PRAKTICKÉ PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK TĚSNOSTI V CHEMICKÉM PRŮMYSLU
Systém zkoušek je založen na pyramidě
Denní kontroly integrity (směnový pracovník)
Kontrolní prohlídky (technik-mechanik) - čtvrtletní
Roční prohlídky (zkoušky těsnosti) - tříleté
Zkoušky těsnosti, tlakové zkoušky - pěti až devítileté
Zkoušky provádí
- Ve vyhrazených zařízeních revizní technici
- V ostatních zařízeních technici údržby (interní i externí)
Zkoušky provádí
- Revizní technici s průkazem dle příslušných vyhlášek
- Zkušení technici údržby
- Dílčí částí těchto zkoušek mohou být nedestruktivní defektoskopické kontroly, prováděné pracovníky zkušeben dle EN 473
Zkoušky - NDT dle EN 473 jsou jen dílčí součástí kontrol těsnosti, rozhodně nejsou hlavní a garantující integrální kontrolou těsnosti pro zařízení
HLAVNÍ ZMĚNY V NOVELE HAVARIJNÍ VYHLÁŠKY
- Změna limitů množství látek pro zpracování havarijních plánů
- Změna limitů pro zacházení ve větším rozsahu a spojeným se zvýšeným nebezpečím pro vody
- Doplněny definice (záchytná vana, havarijní jímka, nadzemní nádrž apod.)
- Stanovuje požadavky na odborně způsobilou osobu podle § 39 odst. 4 písm. d) vodního zákona včetně způsobu jejich "akreditace"
- Stanovuje postupy provádění zkoušek těsnosti
- Doplněno "skládkování" do nakládání se závadnými látkami
- Doplnění zemědělských pozemků s místy pro uložení hnojiv
- Definuje - upřesňuje kontrolní systém
- Doplňuje náležitosti havarijního plánu pro ochranu vod
- Základní principy rozhodování
