Na přípravě nového zákona o odpadech, jehož účinnost se předpokládá od roku 2013, se výrazně podílí také Svaz měst a obcí ČR (SMO). O některých návrzích svazu jsme hovořili s jeho předsedou Ing. Oldřichem Vlasákem.
Obcím a městům se mají od roku 2013 otevřít nové možnosti, jak dosáhnout na dotace na podporu materiálového nebo energetického využití komunálních odpadů. Dotace by se poskytovaly v rámci fungování regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady (ISNO).
PENÍZE PRO REGIONÁLNÍ SYSTÉMY ZAJISTÍ SKLÁDKOVACÍ POPLATKY
Svaz měst a obcí navrhuje do nového zákona o odpadech prosadit vznik regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady (ISNO) garantovaných kraji. Konzultovali jste vznik těchto systémů s kraji a jste s nimi v tomto svém návrhu zajedno?
Integrované systémy nakládání s odpady jsou jednou z koncepcí návrhové části aktualizace Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Spolupráce s kraji je v této oblasti velmi těsná, zástupci Asociace krajů ČR (AK ČR) jsou přítomni všem jednáním, ale spolupráce ještě neskončila, a nepadl tak finální verdikt. Východiska a závěry strategie byly nejprve diskutovány jak na úrovni odborných komisí našeho svazu, následně byly přijaty jeho předsednictvem i radou. Ve druhé polovině května je budeme prezentovat na komisi životního prostředí AK ČR (tedy již po uzávěrce tohoto vydání - pozn. redakce). Současně se konají jednání pracovních skupin k věcnému záměru nového zákona o odpadech na Ministerstvu životního prostředí, opět za přítomnosti zástupců Asociace krajů.
Kdo, z jakých zdrojů a jakým způsobem by fungování těchto systémů zajišťoval? Jak by se na tom případně podílely obce?
Zdrojem financování ISNO by měl být nově koncipovaný skládkovací poplatek (poplatek za uložení odpadu na skládku). Od roku 2013, kdy je plánována účinnost nového zákona o odpadech, se počítá s postupným nárůstem poplatku tak, aby po roce 2016 umožnil vyrovnání cen mezi spalováním a skládkováním odpadů, resp. ekonomicky znevýhodnil odstraňování odpadů skládkováním. Při stanovení výše poplatku je nutné zohlednit uplatnění energie z odpadů jako obnovitelného zdroje energie. Od roku 2013 bude výnos skládkovacího poplatku dělen mezi kraje a Státní fond životního prostředí (SFŽP), a to v pravděpodobném poměru 80:20 (z výnosu poplatku v daném kraji). Po roce 2016 se dělení výnosu přehodnotí podle potřeb reálného rozvoje odpadového hospodářství v předchozím období. V krajích půjde o účelově vázané prostředky na rozvoj ISNO nebo odpadového hospodářství obcí a kraje (bude upraveno zákonem), část prostředků bude určena na investice v odpadovém hospodářství, část na provoz ISNO. Obce se budou moci v rámci dotačních titulů přihlásit o podporu materiálového nebo energetického využití odpadů.
ZAJIŠTĚNÍ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM JE SLUŽBOU
Navrhujete sjednotit obě současné možnosti zpoplatnění obyvatel v jeden místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem podle zákona o místních poplatcích, přičemž tento poplatek by měl vycházet ze skutečných čistých nákladů obce. Jak je však ve vašem návrhu ošetřeno, aby si i obec sama hlídala hospodárnost systému nakládání s odpadem a nespoléhala na to, že ať už budou náklady na tento systém jakékoliv, občan nyní nově vše zaplatí už jen ze »své kapsy«, protože rozpočtu obce se to - na rozdíl od současného stavu - přímo týkat nebude?
Povinnosti obce jako původce odpadu vycházejí z platné legislativy, zejména ze zákona o odpadech. Na tu by měla navazovat i nová koncepce. Z našeho pohledu jde o službu, kterou města a obce odebírat musí, a proto v navrhované úpravě výše poplatku zohledňuje skutečné náklady obce na odpadové hospodářství a při jejich určování se současně navrhuje vycházet z položek předepsaných cenovou regulací. Ministerstvu financí jsme v rámci konzultací předali návrh na specifikaci cenové regulace v oblasti nakládání s odpady, obdobně jako je tomu u vodného a stočného (ustanovení položky č. 1 části II. výměru Ministerstva financí č. 01/2010), tj. vyjmenovat položky, které lze svozovou společností zahrnout do výpočtu ceny za nakládání s odpady a stanovit míru přiměřeného zisku. Vedle cenové regulace při hlídání hospodárnosti hraje roli i politická zodpovědnost voleného zastupitelstva obce, které bude schvalovat obecně závaznou vyhlášku obce o stanovení systému nakládání s komunálním odpadem a především vyhlášku obce o místních poplatcích.
Jak se Ministerstvo financí tváří na návrh SMO zavést jeden místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem? Od kdy by tento poplatek mohl případně začít fungovat?
Na úrovni pracovních jednání za účasti MF je shoda na zpoplatnění jedním poplatkem v režimu zákona o místních poplatcích, a tím pádem i daňového řádu, kdy je dán jasný procesní režim a zajištěna vymahatelnost. O návrhu s Ministerstvem financí průběžně komunikujeme, jak v rámci konzultací vedených Ministerstvem životního prostředí, tak formou písemných vyjádření a návrhů. Ministerstvo financí samo v tomto směru připravuje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů s předpokládanou účinností od roku 2013. Naším zájmem je, aby místní poplatek platil minimálně současně s novým zákonem o odpadech, nikoliv později.
ŽIVNOSTNÍCI BUDOU VSTUPOVAT DO SYSTÉMU POVINNĚ
Navrhujete nějaké změny, resp. efektivnější formy zapojení živnostníků, kteří produkcí svého odpadu často zneužívají systém nakládání s komunálním odpadem v obcích a městech?
Navrhuje se povinné zapojení drobných živnostníků či právnických osob produkujících odpad podobný komunálnímu, a to zejména v oblasti tříděných složek komunálních odpadů - papír, plast, sklo, nápojový karton, kovy. Zapojení živnostníka by mělo s ohledem na současné problémy v praxi (nízká kontrolovatelnost, nízké povědomí živnostníků o svých povinnostech) být povinné, a to do určitého objemu produkovaných odpadů, resp. v návaznosti na některé činnosti a produkci odpadů z nich (ubytování, stravování podle od roku 2008 nové Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, dříve OKEČ). Obec stanoví vyhláškou poplatky pro živnostníky, kteří se musí povinně zapojit do systému obce. Poplatek se co do výše odvíjí od místního poplatku pro obyvatele, od roku 2013 může být stanoven v rozmezí jednoaž desetinásobku místního poplatku (horní hranice je odvozována od vyšší produkce některých druhů odpadů z živností). Obec však přitom musí stanovit podmínky pro sběr jednotlivých druhů odpadů a využití veřejné sběrné sítě či jiná technická opatření pro vybrané typy živností, na něž se vztahuje vyhláška.
SBĚR TŘÍDĚNÉHO ODPADU MUSÍ FUNGOVAT I ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ
Svaz měst a obcí je také pro zavedení povinnosti tvorby rezerv u autorizovaných obalových společností a kolektivních systémů pro případy krizových situací, kdy je pokles poptávky po druhotných surovinách či daný subjekt ukončuje svou činnost, a v té souvislosti připomínáte, že je nutné zajistit kontinuální provozování sběru tříděného odpadu na obcích. Nepovede však tato povinnost k tomu, že obalové společnosti a kolektivní systémy budou muset snížit odměny pro obce za sesbíraný a vytříděný odpad, potažmo k tomu, že dál vzroste výše místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem, protože se od nákladů na tento systém budou odečítat nižší příjmy obcí od kolektivních systémů a obalových společností?
Náš svaz je skutečně pro zavedení povinnosti tvorby rezerv u autorizovaných obalových společností a kolektivních systémů z výše uvedených důvodů. Zákonnou povinností odděleného sběru využitelných komunálních a obalových odpadů je zajištěna kontinuální nabídka odpadů pro výrobu druhotných surovin. Obchodování s druhotnými surovinami se však řídí reálnou tržní poptávkou. V dobách snížené poptávky může tato disproporce vyvolat krizové situace, ohrožující celý systém nakládání s využitelnými odpady.
ODPAD PRO VÝROBU TEPLA I ENERGIE
Navrhujete také zavést oddělený sběr rostlinného odpadu v obcích - domácí kompostování, komunitní a centrální kompostování, oddělený sběr živočišného biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) z jídelen a stravoven pro účely anaerobní digesce. Chcete také vytvářet sítě zařízení pro využití vhodného BRKO jako nedílné součásti regionálních ISNO (kompostárny, bioplynové stanice). Mají obce na všechny tyto změny dost finančních zdrojů?
Cílem Strategie je i snížení množství skládkovaného BRKO na 75 % do roku 2010, 50 % do roku 2013, 35 % do roku 2020 oproti množství BRKO skládkovanému v roce 1995. Povinností obce bude stanovit způsob nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem na svém území, minimálně však pro bioodpady rostlinného původu a zajištění energetického využití směsných komunálních odpadů jako hlavní složky biologicky rozložitelného komunálního odpadu v ISNO. Jak jsem však už uvedl, v rámci regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady se navrhuje vytvořit dotační tituly, díky nimž se obce budou moci přihlásit o podporu materiálového nebo energetického využití odpadů.
SMO podporuje energetické využití odpadu. Jenže jsou to právě i jeho členské obce a města, resp. jejich občané, kdo se obvykle velmi hlasitě staví proti budování spaloven...
Tato otázka se v současné době široce diskutuje se zástupci ministerstev životního prostředí a průmyslu a obchodu. Projednává se přitom jak energetické využití odpadu ve spalovnách, tak využití odpadu pro účely výroby tepla v teplárnách. V rámci regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady se navrhuje veřejná podpora zařízení pro energetické využití odpadů jako klíčových zařízení ISNO. Doplňkové technologie mohou být mechanicko-biologické úpravy s využitím cementáren nebo speciálních spalovacích zařízení (veřejná podpora možná jen ve vazbě na dlouhodobé energetické využití). Součástí nastavení systému musí být i přesně stanovená pravidla pro energetické využití komunálního odpadu včetně BRKO. I v této věci je samozřejmě nutné s občany otevřeně komunikovat a vše odůvodnit v širokých návaznostech na ekonomickou udržitelnost a vyváženost sociálních potřeb, energetickou a surovinovou bezpečnost a soběstačnost, ochranu životního prostředí atd.
Zapojení živnostníků do systému obce nakládání s komunálním odpadem by mělo být povinné, a to do určitého objemu produkovaných odpadů.
Ve Zdounkách na Kroměřížsku začal letos v březnu fungovat nový sběrný dvůr. Obec jej vybudovala s pomocí dotací z Operačního programu Životní prostředí a ze Státního fondu životního prostředí (více na str. 23).
Ing. Oldřich Vlasák: Chceme, aby místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem začal platit současně s novým zákonem o odpadech, tedy i od roku 2013.
FOTO: ARCHIV
