V České republice se v současné době ročně spotřebuje asi 150 tis. tun všech druhů mazacích olejů. Motorové oleje se podílejí na celkové spotřebě asi 33 % , průmyslové 31 % , ostatní 29 % a převodové 7 % . Asi 30 tis. tun jsou procesní oleje, které se spotřebovávají při výrobě syntetického kaučuku a plastů jako polotovary. Větší měrou se na trh postupně dostávají polosyntetické a syntetické oleje.
| Mazací oleje v ČR vyrábí dva podnikatelské subjekty a to a. s. KORAMO Kolín a PARAMO Pardubice. Jejich podíl na celkovém trhu je 60 % . Jedná se o výrobce s dlouholetou tradicí a zkušenostmi. Sortiment a jakostní znaky olejů vyráběných a. s. KORAMO a PARAMO odpovídají světovému trendu. Na český trh se dále prostřednictvím zahraničních a českých firem dovážejí mazací oleje světových značkových olejářských společností. Podíl dovozu na celkovém trhu je 40 % a uskutečňuje se především v sortimentu motorových a průmyslových olejů. Ve střednědobém horizontu se předpokládá stagnace spotřeby mazacích olejů v úrovni 140 - 150 tis. tun v roce. Po roce 2005, s ohledem na vývoj nového sortimentu a kvality, nastane mírný pokles spotřeby. Zdroje odpadních olejů pro současné období jsou odhadnuty v úrovni zhruba 60 tis. tun za rok. Historie a současný stav Do roku 1990 byl sběr a nakládání s odpadními oleji stanoven právní úpravou, která určovala i podíl sebraných olejů ve výši 35 - 40 % z celkové spotřeby na území bývalého Československa. Tohoto podílu bylo běžně dosahováno a v absolutním vyjádření bylo sebráno 58 - 60 tis. tun použitých a odpadních olejů v roce. Sběr odpadních olejů zajišťoval bývalý národní podnik, později státní podnik Benzina v poměrně značně rozvinuté síti sběren, především u čerpacích stanic a u velkospotřebitelů (průmyslových, stavebních a zemědělských podniků) čerstvých mazacích olejů. Sebrané odpadní oleje zpracovával bývalý koncernový podnik Chemopetrol Ostramo, Ostrava. Jako recyklační technologie byla použita kyselinová rafinace. Produkovala velké množství zaolejovaných kyselých odpadů, které byly skládkovány. Výrobní sortiment tvořily motorové a průmyslové oleje nižších výkonových charakteristik (např. oleje pro dvoutaktní motory) a topné oleje. Podnik byl v roce 1992 privatizován přímým prodejem předem určenému nabyvateli a přešel do soukromého vlastnictví jako Ostramo - Vlček, spol. s r.o., Ostrava. Bez podstatných změn byl závod s postupně zmenšující se kapacitou zpracování olejů provozován do poloviny roku 1997, kdy byl zničen povodněmi. Do současné doby přes řadu pokusů nebyl provoz pro nedostatek finančních zdrojů obnoven. Na konci osmdesátých let se intenzivně připravovala výstavba nové regenerační jednotky upotřebených mazacích olejů v areálu s. p. KORAMO Kolín. Jednalo se o moderní jednotku na bázi destilačně-hydrogenační technologie. Záměr byl však zrušen pro nedostatek investičních zdrojů. Sběrná síť odpadních olejů se po zrušení povinnosti sběru na začátku devadesátých let rychle rozpadla. Podíl organizovaného sběru poklesl ze zmíněných 35 - 40 % na 16 %. Vývoj v letech 1988 až 2000 ukazuje tabulka. To však neznamená, že odpadní olej se skladuje nebo "ztrácí" a poškozuje životní prostředí. V současné době se převážná část použitého oleje, a to především z čerstvých motorových a převodových olejů, bez kontroly kvality a úpravy spaluje na malých a středních tepelných zdrojích, které slouží k výrobě tepla v servisech a garážích a v komunálních objektech. Je odhadnuto, že se takto může v ČR v současné době spálit až 40 tis. tun olejů v roce. Dalších asi 25 - 30 tis. tun odpadních olejů se po kontrole jakosti a úpravě, používá v cementárnách, hutních provozech a ve velkých zdrojích. Takto spalované oleje nejsou bilancovány a nepodléhají daňové legislativě. V ČR je veškerý sebraný odpadní olej využíván jen pro energetické účely. Materiálové využití pro výrobu surovin pro čerstvé oleje úplně chybí, ač tento způsob využití je z pohledu evropské i naší legislativy prioritní. Z přehledu jakostních parametrů organizovaně sebraných odpadních olejů za roky 1998 až 1999 je zřejmé, že hlavním problémem je obsah chloru, a problém obsahu PCB již zmizel. V 90. letech v ČR vznikly desítky podnikatelských subjektů, které sbírají odpadní oleje a nakládají s nimi. Jen část těchto subjektů však používá správné postupy a technologie nakládání s odpadními oleji. K největším a značkovým firmám, které se zabývají sběrem a nakládáním s odpadními oleji patří BAUFELD - Ekologické služby, a. s. Praha, která provozuje sedm sběrných míst. Dále je to a. s. BS Reclaim Děčín, která provozuje 4 sběrná místa a buduje regenerační jednotku o kapacitě kolem 30 tis. tun odpadních olejů za rok. Sběrem a nakládáním s odpadními oleji se dále zabývají společnosti REKOL Kladno, GAMA OIL Havířov, MICARB Ostrava, Rethmann Jeřala Česká Lípa, ELIKOL Český Těšín, ARTEKPAL, který také údajně staví regenerační jednotku a další. Hlavní problémy Platné předpisy, zejména zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů a prováděcí předpisy k tomuto zákonu vytvářejí základní rámec i pro sběr a nakládání s odpadními oleji. Za zásadní pro realizaci správného stavu nakládání s odpadními oleji na základě analýzy současného stavu považujeme: Dobudování jednotného systému sběru a nakládání s odpadními oleji v duchu zásad standardních a ověřených postupů. Na obr. 1 je schéma nakládání s odpadními oleji, které se jeví pro ČR optimální. Součástí systému musí být kontrola kvality (obsah chloru, PCB, těžkých kovů apod.) a třídění sebraných odpadních olejů. V souladu s návrhem zákona o ovzduší postupně omezit až zakázat spalování neupravených odpadních olejů bez kontroly jejich jakostních znaků a úpravy vlastností v malých a středních zdrojích tepla u primárních producentů těchto olejů. Je jasné, že část odborné veřejnosti může mít rozdílný názor. Za důležité však považujeme legislativní opatření a důslednou činnost příslušných státních orgánů jak v prevenci, tak represi. Postup by mohl být stanoven v národním plánu hospodaření s odpady. Energetické využití odpadních olejů je možné v malých a středních zdrojích pouze po jejich regeneraci na topné oleje normované standardní kvality. Odpadní oleje, které s ohledem na vlastnosti (obsah PCB více než 50 ppm a chloru více než 0,2 % hm.) není možné regenerovat. Musí se likvidovat spálením na zařízeních k tomu určených (spalovny nebezpečného odpadu). Zorganizování masové informační kampaně o správném nakládání s odpadními oleji pro obyvatelstvo a podnikatelskou sféru. Hlavní roli v tom mohou sehrát orgány státní správy a profesní svazy a asociace. V národním plánu hospodaření s odpady určit směrná čísla návratnosti odpadních olejů. Návratnost v procentech z prodeje čerstvých olejů je možné určit v časově odlišných etapách a podle sortimentu. Cílem pro období roku 2008 může být celková návratnost 50 %. Stanovení systému státních pobídek pro nakládání s odpadními oleji (recyklační poplatek, investiční pobídky, daňové úlevy, technické normy apod.). Státní správa by měla stanovit i jasné podmínky pro subjekty podnikající v nakládání s odpadními oleji (licence pro činnost, kontrolní a represivní systém, technické podmínky pro nakládání, evidence a statistika, povinnost registrace subjektů, apod.). Aktivity ČAPPO Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se podílela na zpracování návrhu zákona o odpadech a prováděcích předpisech k tomuto zákonu v části týkající se odpadních olejů. Pro členské firmy Asociace uspořádala odborný seminář, na kterém vystoupili pracovníci Ministerstva životního prostředí s výkladem zákona o odpadech a prováděcích předpisů. Na semináři dále vystoupil s přednáškou o nakládání s odpadními oleji v SRN p. Hartmann z Bundesverband Altöle. ČAPPO se zároveň podílela i na organizaci "Mezinárodní konference o nakládání s odpadními oleji", která se za účasti hostů z příslušných výborů EU a ze SRN, Itálie, Polska a Slovenska konala v říjnu loňského roku. ČAPPO ve svém "Programu činnosti na rok 2001 a 2002" stanovila prioritou adaptaci legislativy nakládání s odpadními oleji v praxi. Proto členské firmy, které jsou povinnými osobami ze zákona č. 185/2001 Sb, a sekretariát asociace úzce spolupracují s vybranými společnostmi, jejichž prostřednictvím budou na základě smluv plnit povinnost sběru a nakládání s odpadními oleji. Jedná se o řešení, které je racionální a ekonomické, a ve své podstatě i ekologické. S ohledem na vývoj kvality čerstvých olejů, zejména pro motorová vozidla, a požadavkům trhu, bude řízena i regenerace olejů na základové oleje pro čerstvé mazací, topné nebo fluxační oleje. Síť sběrných míst pro drobný sběr (sběrná místa prvního stupně) je třeba situovat do míst vzniku odpadních olejů. Sběrná střediska (sběrná místa druhého stupně) je účelné dobudovat především v areálech společností, které s odpadními oleji nakládají. Podle našeho názoru má především podnikatelská sféra zájem na nalezení řešení, které bude z pohledu podnikání přijatelné a zároveň ekologické. Nezbytným krokem pro správné nakládání s odpadními oleji je i novela příslušné české technické normy pro nakládání s odpadními oleji. Nakládání s odpadními oleji a jejich regenerace na standardní čerstvé produkty (mazací, topné a fluxační oleje) je v ČR dobrou ekonomickou příležitostí, a to především s ohledem na zdroje a cenu ropy a ropných produktů. Musí však rychle dojít k odstranění současných problémů a k adaptaci na podmínky obvyklé v zemích EU, a to za účinné spolupráce státních orgánů a podnikatelské sféry.
Miloš Podrazil, generální sekretář České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu |
