Na kilometr průměrné silnice na venkově nebo předměstí se v Německu spotřebuje kolem 6000 tun kamenného materiálu, na kilometr dálnice až 20 000 tun. Na betonové stavby a silnice se spotřebuje ročně na 600 miliónů tun štěrku a pod asfaltový povrch silnic přichází dalších asi 150 miliónů tun kamenné...
Na kilometr průměrné silnice na venkově nebo předměstí se v Německu spotřebuje kolem 6000 tun kamenného materiálu, na kilometr dálnice až 20 000 tun. Na betonové stavby a silnice se spotřebuje ročně na 600 miliónů tun štěrku a pod asfaltový povrch silnic přichází dalších asi 150 miliónů tun kamenné drtě. Přitom kamenného materiálu je dost jen v Bavorsku, v severoněmeckých oblastech je vzácný a draze se dováží ze Skandinávie. Jsou značné problémy s povolováním těžby. V roce 1997 se při stavbě silnic zužitkovalo 24 miliónů tun silničního odpadu a stavební suti. Při opravě silnic se recykluje již 90 % materiálu, stavební suť se využívá jen z 51 %.
Velmi důležitým kritériem je kvalita recyklovaného materiálu. Ideální by byl betonový granulát, ale toho je podle Ministerstva životního prostředí na stavbu silnic škoda. Stavební suť není dostatečně stabilní, zbytky střešních tašek bývají příliš porézní, nasáknou se vodou a po prvním mrazu se rozpadají. Ale ani materiál z rušených silnic nebývá ideální.
Zkoušejí se také jiné suroviny, například hutní struska, elektrárenský popílek nebo popel ze spalovaného domovního odpadu. Toho posledního bylo v roce 1997 využito při stavbě silnic 1,1 miliónu tun, polovina z celkové produkce. Nejčastěji se ovšem tyto odpady používají při rekultivaci uhelných lomů. Od konce 80. let se v Německu pracuje na jednotných normách využití odpadu pro stavby silnic, ale stále ještě má každá německá země vlastní předpisy.
- cr -