"Plýtvání potravinami je fenomén s významnými ekonomickými i společenskými důsledky. Neefektivní koncové využití potravin, plýtvání, s sebou nese významné environmentální dopady a k plýtvání potravinami dochází v rámci celého potravinového řetězce. Mnozí poukazují na fakt, že koncové prvky tohoto řetězce - domácnosti - se na něm podílejí zásadní měrou a udávají, že právě na úrovni domácností je produkováno nejvíce vyhnutelného potravinového odpadu," řekla Lea Kubíčková, která působí na Mendelově univerzitě v Brně.
Pozitivní podle Kubíčkové je, že autoři odborných studií poukazují na fakt, že většina lidí považuje plýtvání potravinami za nežádoucí jev, a v případě, že potravinami plýtvají, se kvůli tomu cítí špatně.
Ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství Jitka Götzová považuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém, i přes fakt, že existují nástroje, které tomu zabraňují. "Například kupovat jen to, co skutečně spotřebuji, nepodléhat akcím a slevám ve velkém, plánovat si nákupy v klidu dopředu a zároveň sledovat datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby. Takto lze snadno nejen snížit plýtvání potravinami, ale zároveň výrazně ušetřit finance za nákupy," řekla.
Každoročně se podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vyhodí jedna třetina vyprodukovaných potravin, která se osmi procenty podílí na produkci emisí oxidu uhličitého. V celosvětovém měřítku je odhadována uhlíková stopa produkovaných, avšak nezkonzumovaných potravin, na 3,3 gigatuny oxidu uhličitého, uvádí dřívější zpráva Ministerstva životního prostředí. V EU se každoročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin, přibližně tedy 131 kilogramů odpadu na osobu. Plýtvání potravinami je mimo jiné neudržitelné, neboť jsou promarněny další zdroje jako půda, voda, energie a lidská práce.
"Z mnoha studií plyne, že ačkoliv mladší generace jeví větší zájem o životní prostředí a udržitelnost, přichází o zásadní schopnosti a informace a bohužel plýtvá potravinami ze všech nejvíce," uvedla Kubíčková. Některé studie se shodují, že mladí značně plýtvají potravinami, jelikož mají malé zkušenosti s hospodařením s potravinami.
EFSA pořádá letos kampaň s názvem #Safe2EatEU, která se tématu plýtvání potravin věnuje. "Přestože vidíme v posledních letech zlepšení, stále jsou čísla o množství vyhozených potravin alarmující. I proto bylo Česko opět vybráno jako jedna ze zemí, kde kampaň #Safe2EatEU probíhá i letos," dodala Götzová. Kampaň chce reagovat na otázky, jako kolik stojí plýtvání potravinami a kde ušetřit, co je dobrá investice do zdraví nebo co je výživná nebo nutričně vyvážená svačina. V Česku se lidé tyto a další informace mohou dozvědět na webech Ministerstva zemědělství www.bezpecnostpotravin.cz a www.viscojis.cz.
S plýtváním jídlem bojují v Česku i různé platformy. Například Nesnězeno propojuje pomocí aplikace podniky a zákazníky, kteří si mohou se slevou koupit jídlo, které by se muselo nadcházející den vyhodit. Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje i o systémové změny a řešení. Projekt Smart Food učí děti, jak správně zacházet s potravinami.
-čtk-*
