Mr. Terry Brown - elektronický inženýr, který strávil valnou část života v australské armádě - přijel do České republiky prezentovat technologii zpracování odpadů, která je podle jeho slov nejlepší na světě.
V komunálním odpadu je velký podíl spalitelných materiálů, které lze využít jako palivo pro výrobu elektrické energie a tepla. V malých a odloučených lokalitách by se podle Mr. Browna mohlo využívat technologie patentovaná společností Mackay Exner, kterou zastupuje.
Ta donedávna působila v Asii a Austrálii, s hlavním sídlem v Manile na Filipínách. Nyní však chce své působení rozšířit i v Evropě. Zatím mají kanceláře v Německu, ale uvažují o přesunu do některé z východoevropských zemí, možná dokonce i u nás.
Společnost Mackay Exner se zaměřuje na zelenou energii, kromě odpadu proto nabízí i vertikální větrné turbíny nebo kultivar trávy bana, který může být výhodným biopalivem.
V oblasti odpadového hospodářství se zaměřuje na separaci materiálů (elektrošrot, kovy), ale jejím hlavním zájmem je zelená energie z odpadů.
Podstatou "nejlepší světové technologie" na energetické využití odpadů je zařízení zahrnující turbínu s nepřímým spalováním (indirectly fired gas turbine, IFGT). Turbínu, jejímž výrobcem je společnost Rolls-Royce, využívají podle Terry Browna helikoptéry po celém světě. Jde o mimořádně spolehlivý stroj s patnáctiletou životností a požadavkem na deset hodin technické údržby ročně, určený pro trvalý provoz bez přerušování.
SPÁLÍ TO COKOLIV
Patentovaný systém IFGT vyrábí zelenou energii zejména z alternativního paliva z odpadu (RDF). Může však spálit vcelku jakékoliv biopalivo: odpady z rostlinné výroby, štěpku, odpadní oleje, materiál z lapačů tuků, stelivo, ba i fosilní palivo, je-li potřeba. Různorodost možných paliv je důležitá: turbína jede bez přerušování, je proto třeba mít zajištěn neustálý přísun vhodného paliva. Na druhé straně, je to výhoda: turbína zužitkuje všechno.
Komunální odpad se podle popisu Terry Browna se zpracovává vcelku běžnou technologií na výrobu alternativního paliva - odstraňují s enevhodné materiály a odpad se mele, suší a drtí. Důležité je sušení v expanzní komoře, kde se odstraní vlhký vzduch a prachové částice. Vystupující materiál má jen kolem 12 % vlhkosti a po odstranění železa a neželezných kovů z něj vzniká palivo ve formě pelet nebo vloček. Po odloučení všech využitelných součástí končí na skládce jen zhruba 20 % původního množství odpadů, zbytek je spálen.
Peletizované palivo směřuje do spalovací komory, kde teplota dosahuje 1400 až 1800 °C. Komora, to je srdcem technologie a je chráněna několika patenty. Zejména jde o materiál použitý k výrobě: ocel s kovy vzácných zemin, která vydrží dlouhodobě vysoké teploty, jež v ní panují.
Spaliny projdou výměníkem tepla, ochladí se na zhruba 300 stupňů Celsia a po zbavení se prachových části odcházejí do atmosféry. Přitom je možné je ještě využít sušení nebo kogeneraci.
Výměník slouží k předehřívání spalovací komory, která je díky tomu schopna dosáhnout tak vysokých spalovacích teplot, při nichž se spálí vše závadné, jak říká Terry Brown.
Celé zařízení je velmi malé. Turbína včetně výměníku o výkonu 400kWh se vejde do kontejneru 6 x 2,5 x 3 m. "Je to zařízení vhodné pro odloučené komunity, protože lze snadno přemístit a spálí cokoliv," argumentuje Mr. Brown.
JE TO U NÁS POUŽITELNÉ?
Vypadá to jako vcelku běžná soustava separátorů doplněná drtiči, na nichž se vyrábí alternativní palivo. Novým prvkem je spalovací komora s turbínou. Může být účinná, přestože některé věci vzbuzují pochybnosti. Vysokých teplot ve spalovací se dosahuje díky předehřívání komory na zhruba 600 °C. Cementářské pece, v nichž se běžně spalují alternativní paliva, však mají zpětnou teplotu až 1200°C, přesto 1800 stupňů při spalování dosáhnou jen s obtíženi.
Nejvíce otázek však vyvolává koncový bod celého zařízení, kde se mají spaliny pouze ochladit, zbavit prachu a pak vypouštět do atmosféry. Spalování RDF z komunálního odpadu určitě potřebuje lepší ochranu ovzduší, přinejmenším ji naše legislativa vyžaduje.
Terry Brown říká, že do vzduchu neodchází nic závadného, takže to není třeba řešit. V Manile, kde zařízení testovali, byli všichni s jeho funkcí naprosto spokojeni. Na otázky po emisních limitech, čištění spalin a monitoringu jen vrtí hlavou s tím, že až přijdou s turbínou do Evropy, začnou se těmito otázkami zabývat.
Trochu pochybností vyvolává i těch dvacet procent, které končí na skládce. Opravdu je turbína schopna spálit celých 80 procent komunálního odpadu?
Mohla by to být pěkná malá spalovna, možná by vyřešila i problém nadsítné frakce z mechanicko-biologických úprav. Kdybychom byli v Manile.
Turbína Rolls-Royce je vcelku malé zařízení. Daleko větši prostor zabírají výměníky.
