Pandemie covidu-19, s níž se potýkáme již druhý rok, odhalila slabiny v infrastruktuře a systémech nakládání se zdravotnickým odpadem. Její zvládání vede kromě řady jiných negativních dopadů k obrovskému nárůstu jeho objemu. Příčinou je mimořádná spotřeba zdravotnických ochranných pomůcek, jednorázových testů či odpad z očkování milionů lidí.
Celková množství nebezpečného odpadu, vznikajícího v souvislosti s pandemií, nejsou přesně známa, jelikož pandemie zasahuje i země, které nemají relevantní evidenci odpadu. Pro ilustraci WHO uvádí data, která známa jsou: OSN mezi březnem 2020 a listopadem 2021 vyexpedovala do celého světa 87 000 tun jednorázových obleků, rukavic, roušek a respirátorů. Dodáno bylo také 140 milionů jednorázový testovacích sad, z nichž vzniklo zhruba 2600 tun odpadu, především plastového, a také 731 000 litrů chemického odpadu. Celosvětově bylo podáno více než osm miliard dávek vakcíny, čímž vzniklo kolem 144 000 tun dalšího odpadu ve formě injekčních stříkaček, jehel a přepravních obalů.
Toto množství je však zlomkem skutečně vzniklého odpadu a jen naznačuje skutečný rozsah problému: data například neberou v úvahu jednorázové lékařské roušky, které používají miliardy lidí a denně je vyhodí do komunálního odpadu.
Zpráva WHO ke zveřejněným číslům poznamenává, že v okamžiku vrcholící pandemie bylo pro všechny prvořadým úkolem zajistit ochranné pomůcky a vakcíny. Správnému nakládání se zdravotnickými odpady, které při tom vznikaly, byla proto věnována mnohem menší pozornost. „Covid-19 donutil svět počítat s mezerami a zanedbávanými aspekty toku odpadu a toho, jak vyrábíme, využíváme a likvidujeme naše zdroje zdravotní péče, od kolébky až po hrob,“ komentuje situaci Maria Neira, ředitelka WHO pro životní prostředí a klima.
V zemích se zavedenými systémy managementu odpadů jsou problémy hlavně se zvyšujícími se objemy, s nimiž je nutno nějak naložit. V méně rozvinutých zemích narůstající množství odpadu potenciálně vystavuje zdravotníky riziku a zároveň má dopad na komunity žijící v blízkosti špatně spravovaných skládek a míst pro likvidaci odpadu.
Zpráva předkládá soubor doporučení, jak v reakci na covid-19 dosáhnout ve zdravotnictví lepších, bezpečnějších a ekologicky udržitelnějších odpadových postupů. Zahrnuje to používání ekologických obalů a přepravy, bezpečné a opakovaně použitelné OOP (např. rukavice a lékařské masky) nebo užití recyklovatelných nebo biologicky rozložitelných materiálů. Pozornost věnuje nadměrnému balení ochranných pomůcek. Navrhuje také investice do technologií zpracování nespáleného odpadu, jako jsou autoklávy. To však, alespoň podle naší legislativy, nemůže snížit skládkování použitých ochranných prostředků, protože podle vyhlášky musejí skončit ve spalovně.
V případových studiích popisuje aktivity vedoucí k racionálnějšímu využívání ochranných prostředků (OP). Například v Great Ormond Street Hospital for Children (UK) rozjeli už v roce 2018, tedy ještě před covidem, kampaň za snížení zbytečného používání rukavic, které obecně tvoří největší podíl odpadu OP. Kampaň „Gloves Are Off: Safer in our hands“, se zaměřila na školení zdravotních sester a dalších zaměstnanců (zdravotnických asistentů, vrátných, ergoterapeutů, fyzioterapeutů, lékárníků, školního personálu nemocnice). Cílem bylo přesvědčit je, že nošení jednorázových rukavic lze nahradit důslednou hygienou rukou všude tam, kde je to pro ochranu zdraví dostačující. Podle případové studie se to povedlo v nemocnici prosadit, jedním z přínosů byly zdravější ruce zaměstnanců bez následného nárůstu infekcí. Kampaň vedla ke snížení o 21 tun plastu ve srovnání s rokem před jejím zavedením a poklesu objednávek rukavic o více než 4,3 milionu kusů, což nemocnici ušetřilo kolem sto tisíc liber. Během pandemie Covid-19 se však zaměstnanci vrátili k předchozím návykům používání rukavic.
Podobné případové studie ve zprávě WHO představují spíše shrnutí a doporučení pro možné další epidemie. Navrhované postupy však mohou zlepšit obecně nakládání se zdravotnických odpadem, aby – pokud to ještě nastane – nebyly jeho hory tak veliké.
Stejně jako v celém světě i v České republice stouplo během koronavirové pandemie významně množství odpadu z nemocnic a sociálních zařízení, zejména množství vyhozených ochranných pomůcek a dalších zdravotnických potřeb. Na vyčíslení, o kolik více ho bylo, budeme muset počkat, až zveřejní data statistikové. Z pohledu svozových firem a provozovatelů spaloven však bylo zvýšení jasně patrné. „Objemově je odpadu asi dvakrát tolik než za běžného stavu, ale hmotnostně ho může být jen o pár desítek procent více. V Praze, kde svážíme nemocnice a domovy důchodců, stoupl objem asi o 50 procent,“ uvedla koncem ledna pro Seznam Zprávy Pavla Ivácková, mluvčí svozové společnosti AVE. Potvrzuje to i rozhovor s technickým ředitelem společnosti SUEZ Petrem Špičákem, který vyšel na serveru iDNES.cz. Hmotnostně podle něj přibylo zhruba dvacet procent odpadu, objemově je však odpadu zhruba o polovinu více v důsledku masivního používání jednorázových obleků a dalších ochranných pomůcek.
„K nárůstu infekčního odpadu kvůli covidu skutečně dochází. Hodně se testuje, používají se ve větší míře jednorázové ochranné pomůcky. Situaci ale zatím zvládáme řešit,“ uvedla pro NašeZdravotnicví.cz mluvčí Krajské zdravotní, a. s. Jana Mrákotová.
Celková produkce odpadů ze zdravotní péče vykazovala v letech 2014–2018 rostoucí trend. Kolem 80 % z těchto odpadů je skupina 18 01 Odpady z porodnické péče, diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí vznikajících ve zdravotním zařízení. Odpadů skupiny 18 01 vznikalo v době před pandemií zhruba 37 000 až 44 000 tun ročně. Nejvyšší produkci odpadů podskupiny 18 01 na obyvatele má hlavní město Praha, kde má sídlo řada nemocnic nadregionálního významu. V roce 2018 měla Praha 1 294 513 obyvatel, po přepočtu na obyvatele produkce zdravotnického odpadu dosahovala 6,082 kg. Druhé nejvyšší produkce na obyvatele v roce 2018 dosahuje Plzeňský kraj. V roce 2018 zde žilo 580 816 obyvatel a vzniklo 5,156 kg odpadu na obyvatele. Naopak nejnižší produkci vykazuje Jihočeský kraj, kde v roce 2018 žilo 640 196 obyvatel a vzniklo 2,442 kg odpadu na obyvatele.
V Krajské nemocnici Tomáše Bati (KNTB) ve Zlíně evidují v souvislosti s používáním ochranných pomůcek proti onemocnění covid-19 především výrazný nárůst objemu infekčního odpadu. A to zhruba o 20 procent v porovnání s obdobím před pandemií.
„Průměrně dnes vyprodukujeme asi dvě tuny odpadu denně. Pro představu, za jednu dvanáctihodinovou směnu připadnou na dvě zdravotní sestry na covidovém oddělení čtyři ochranné obleky. Ty samozřejmě končí v nebezpečném odpadu,“ vypočítává vedoucí Oddělení provozu a energetiky KNTB Marcel Meravý, pod kterého spadá právě nakládání s nebezpečnými infekčními odpady.
Vedle zvýšení množství zdravotnických odpadů se také zvýšila četnost a objem svozů. Řada nově vzniklých odběrových a testovacích míst nemá pro skladování tohoto druhu odpadů vytvořeny vhodné podmínky, což klade velké nároky na zajištění logistiky svozů ze strany svozových firem, které musejí obsluhovat nejen stálé zákazníky, ale zajíždět i do nových zařízení nad rámec plánovaných svozů.
Samostatnou kapitolou je pak likvidace svezených infekčních odpadů. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady č. 273/2021 Sb., příloha 4 zakazuje skládkovat všechny odpady Katalogového čísla 18 (zdravotnické odpady). Je nutné je likvidovat ve spalovnách majících příslušné povolení, skládkovat není možné ani dekontaminovaný odpad. V České republice podle dat ČHMÚ funguje celkem 22 zařízení ke spalování nebezpečných odpadů, jejichž celková roční kapacita je 107 904 tun. Největší kapacity k odstranění odpadů ze zdravotní péče se nacházejí v Moravskoslezském kraji (25 000 tun), Středočeském kraji (21 500 tun) a Ústeckém kraji (21 000 tun). Jejich schopnost absorbovat větší množství infekčního odpadu byla velmi malá už před vypuknutím pandemie. Podle dat byly kapacity těchto spaloven v roce 2017 využity z 82,6 %, v roce 2018 pak z 85,3 %.
V posledních dvou letech jsou však spalovny zahlceny. „Evidujeme větší množství poptávek, a to jak ze stran svozových společností, tak i jiných zařízení nad rámec dohodnutých kvót. Sami máme odpadu více, než je pro tuto dobu obvyklé,“ popisuje v již zmiňovaném rozhovoru Ivácková (firma AVE vlastní spalovnu nebezpečných odpadů v Kralupech nad Vltavou). Petr Špičák řekl pro IDNES: „My jsme například museli zavést speciální směny a začali jsme odmítat vybrané druhy průmyslových odpadů, abychom vyšli nemocnicím vstříc a odebrali vše, co vyprodukují. Nějakým způsobem to zvládáme. Nicméně jsme na hraně kapacity.“
Ve snaze ulehčit oboru těžkou situaci vydalo Ministerstvo zdravotnictví 11. ledna mimořádné opatření, podle něhož mohou nemocnice až do ukončení nouzového stavu déle skladovat infekční odpad, který vzniká kvůli pandemii koronaviru. I nadále platí, že nebezpečný odpad ze zdravotnictví smí být mimo chladicí prostor maximálně tři dny. Ministerstvo ale prodloužilo lhůtu pro skladování v mrazicím či chlazeném prostoru při teplotách do osmi stupňů Celsia z měsíce na 60 dnů. „Je potřeba provozovatelům spaloven k plnění jejich povinností zajistit odpovídající úpravu podmínek pro soustřeďování odpadu před jejich konečným odstraněním,“ komentovalo své opatření ministerstvo.
Samotné nemocnice již musely vzrůstajícímu množství odpadů přizpůsobit svůj provoz, tedy pořídit další kontejnery nebo přístřešky, kam se odpad odkládá, a zajistit častější odvoz. Některé investovaly do pořízení velkokapacitních chladicích zařízení, kde by teplota neměla překročit 8 stupňů Celsia.*
Jarmila Šťastná
