MŽP: Zálohovaní obalů obcím zvýší rozpočet na recyklaci zprvu až o 31 pct

Novela zákona zavádějící zálohování PET lahví, plechovek a papíru by mohla v prvním roce platnosti vést k navýšení rozpočtu obcí na třídění odpadu v průměru přibližně o 31 procent ve srovnání se současnými částkami fakturovanými ze sběrného systému. V následných letech se při vyšší účinnosti zálohovacího systému počítá s navýšením přibližně o 16 procent. Vyplývá to z odhadů Kalkulačky pro obce Ministerstva životního prostředí (MŽP). Celková částka bude záviset převážně na celkové míře separace papíru, bez ní MŽP po přijetí zákona předpokládá průměrné zvýšení rozpočtu o 39 korun na jednoho obyvatele obce. Novela je nyní v připomínkovém řízení a nabýt platnosti by podle ministerstva měla v polovině roku 2025.

Slibované desítky tisíc korun

Novela MŽP chce zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11 000 míst pro jejich sběr. Z nevybraných záloh za obaly, které by následně skončily v třídících popelnicích, by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by činilo přibližně 39 korun za občana. Novela ale také počítá se zpoplatněním papírových letáků a celkový příspěvek obcím by tak měl být nakonec větší. Podle MŽP by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost přímo na spotřebitele a vést k zefektivnění systému třídění.

"Některé obce se nás například ptají, zda novela zákona o obalech bude, či nebude mít negativní dopady na obecní rozpočty. Je to pochopitelné, protože když lidé nezálohují, jsou to právě obce, které řeší, co s petkou, ať už skončí ve žlutém kontejneru, černé popelnici, nebo pohozená na ulici, či v přírodě. Nový příjem pro obce z nevybraných záloh zaručí, že si obecní rozpočty přilepší ročně v řádu desítek tisíc korun i více," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Efektivnější systém = menší výdaje i příjmy

Při zefektivnění sběru zálohovaných obalů by v dalších letech obce měly mít menší výdaje, ale také menší příjmy z poplatků na zálohy. Zatímco tak například Praha by podle kalkulačky MŽP měla první rok po zavedení novely získat na zálohách za obaly a papír o 53 milionů korun více a navýšit tak rozpočet na jejich sběr a recyklaci o třetinu, po třech letech by příjmy měly činit 16 milionů korun. V Brně by se poplatky v prvním roce mohly zvýšit o 15,1 milionů korun a po čtyřech letech o necelých pět milionů korun.

Obce s přibližně 200 000 do 50 000 obyvateli by získaly navíc miliony korun a obce o 10 000 obyvatelích přibližně nižší stovky tisíc korun. Nejmenší obce by si přilepšily o tisíce, maximálně nižší desetitisíce korun.

Sběrnou síť pro recyklací odpadů v České republice momentálně zajišťuje nezisková akciová obalová společnost EKO‑KOM. Ta má povinnost za čtvrtletní poplatky od spotřebitelů odebírat obalový odpad, zpracovávat ho a opětovně využívat. Finance z poplatků jsou následně přerozděleny na další recyklační procesy. Část je například rozdělena na zřizování a modernizaci třídících linek, ale nejvýznamnější podíl získávají obce. Podle posledních dat z roku 2022 obce získají od EKO-KOMU na sběr a recyklací 65,7 procenta všech výdělků.*

-zr-