Ohledně budoucí rekultivace dolu Turów je pro Česko zásadní, že jí má podle unijního práva předcházet proces přeshraničního posuzování vlivu, sdělil náměstek Ministerstva životního prostředí (MŽP) Vladislav Smrž v reakci na ve čtvrtek zveřejněný posudek České zemědělské univerzity. Rekultivační fázi podle Smrže Česko zmiňuje i v návrhu dohody k řešení dopadů těžby na Česko, o níž obě země jednají. Smrž také uvedl, že ačkoliv resort o informace k rekultivaci polskou stranu opakovaně žádá, dosud je nedostal.
Ve zprávě EIA se podle autorů posudku, jehož vypracování zadala organizace Frank Bold, píše o rekultivaci jen stroze. Chybí detaily prováděných prací, harmonogram i způsob financování. Spoluautorka posudku Markéta Hendrychová z Fakulty životního prostředí ČZU upozornila, že z pohledu českého prostředí je "nemyslitelné" čekat na vytěžení uhlí a teprve pak plánovat nápravu. Posudek ale zároveň uvádí, že absence informací v EIA neznamená, že by provozovatel dolu, těžební společnost PGE, neměla plán a finanční rezervu připravené, ale pravděpodobně kvůli odlišné legislativě povolování těžby není v současnosti řešeno v dokumentaci EIA.
To v reakci potvrdil náměstek Smrž. "Dle českého horního práva je plán sanace a rekultivace již součástí procesu EIA a následných povolení, v Polsku je tomu ovšem jinak, tam dochází k povolování sanace a rekultivace až v horizontu před ukončováním těžby," napsal náměstek. Smrž zároveň konstatoval, že byť Česko po polské straně dlouhodobě požaduje alespoň základní data a informace, dosud je polská strana neposkytla. "Pro nás je ovšem zásadní, že dle unijního práva má rekultivaci dolu v budoucnu předcházet samostatný proces přeshraničního posuzování vlivů na životní prostředí," zdůraznil Smrž. "Navíc náš návrh smlouvy, o kterém i dnes s Polskem jednáme, zohledňuje mimo jiné i rekultivační fázi, což znamená, že povinnosti vyplývající ze smlouvy v žádném případě nekončí datem ukončení těžby," doplnil.
Polský důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Na české straně jsou nejblíž Uhelná a sousední Václavice. Obyvatelé na české straně se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i zvýšení prašnosti a hluku. Evropský soud v květnu předběžným opatřením nařídil těžbu zastavit, Poláci to ale odmítli a těží dál. V červenci evropský soud požádali o zrušení zákazu těžby.
Tento týden pokračovalo jednání o mezistátní smlouvě mezi oběma zeměmi. Podle odhadů to potrvá ještě nejméně dva až tři měsíce. Obyvatelé příhraničí si také stěžují na minimum informací z jednání.
-čtk-*
