Nařízení má navazovat na zákon o obchodování s emisními povolenkami. Tento zákon stanovuje pravidla pro finanční kompenzaci firmám, které platí vysoké náklady za emise skleníkových plynů, což se odráží v tom, kolik platí za spotřebovanou elektřinu.
Předkládaný návrh určuje částku peněz na kompenzace nákladů za rok 2023. Výše částky se stanovuje každoročně na základě zákona. Vláda při jejím určení vychází z údajů, které firmy posílají ministerstvu. Pro rok 2023 by se podle návrhu mohlo rozdělit 2,15 miliardy korun.
Návrh nařízení prošel zkráceným připomínkovým řízením od 17. května do 31. května. Zásadní připomínky vznesly ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo pro místní rozvoj, Národní rozpočtová rada, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce, aby peníze na náhradu přišly z vládní rezervy, což ale odmítá Ministerstvo financí. Tento spor zůstal nevyřešený. Ministerstvo pro místní rozvoj požaduje, aby se peníze z kompenzací použily na snižování emisí a aby 30 procent elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů. Tento návrh podpořilo MŽP, ale nesouhlasí s ním Svaz průmyslu a dopravy ČR a ministerstvo průmyslu a obchodu.
Členské státy podle směrnice EU mohou poskytovat státní podporu odvětvím, která ohrožuje takzvané riziko úniku uhlíku. Tzv. únikem uhlíku se označuje situace, kdy se firmy přesouvají mimo EU, aby se vyhnuly přísným standardům EU ve vztahu k produkci skleníkových plynů. Finanční náhradu tak dostávají převážně firmy v energeticky náročných odvětvích, která produkují množství skleníkových plynů. Pokud by se tyto firmy přesunuly mimo EU, globálně by se podle MŽP emise skleníkových plynů zhoršily.*
-čtk-
