Brněnská kompostárna Bioodpady z většiny našich měst končí bohužel buďto na skládkách, nebo ve spalovnách. Evropské směrnice však jejich ukládání na skládky od r. 2004 omezují a také pro spalovny nejsou tyto odpady zrovna optimální surovinou. O zajímavém projektu kompostáren jsme hovořili s Dr....
Brněnská kompostárna
Bioodpady z většiny našich měst končí bohužel buďto na skládkách, nebo ve spalovnách. Evropské směrnice však jejich ukládání na skládky od r. 2004 omezují a také pro spalovny nejsou tyto odpady zrovna optimální surovinou. O zajímavém projektu kompostáren jsme hovořili s Dr. Ing. Zdeňkem Pospíchalem z Ústavu procesního a ekologického inženýrství VUT Brno.
[*] Na konci procesu nakládání se zbytkovým odpadem v Brně je spalovna. Ne všechno z něj ale musí končit ve spalovně...
Zjednodušeně řečeno - existují odpady dvojího typu: spalitelné a nespalitelné. Některé spalitelné mohou být spalitelné obtížně, protože jsou příliš vlhké a některé mohou mít určitou výhřevnost.
Spalovny mají zájem, i když toto není model pro všechny obce, aby se do nich nedostával obtížně spalitelný odpad, jako například sklo. Naším rozborem jsme zjistili, že ve směsném odpadu je 7-11 procent skla.
Sklo "špatně" hoří, a když přece jen projde spalovnou, je ve škváře a pak stojí uložení jedné tuny škváry na uložiště 1500 korun. Nákladům je tedy mnohem výhodnější předejít separací odpadového skla. I kdyby se vozilo do sklárny zadarmo, vyplatilo by se to. Systém, na jehož konci je spalovna, se vždy bude snažit třídit ty komodity, které mu vadí.
Spalovně vadí do jisté míry i mnoho plastů, protože pak má odpad vyšší výhřevnost, než jaká je pro spalovnu optimální. Biologický odpad zde vlastně působí jako jakýsi modifikátor.
Problémy spaloven řeší Švýcaři, Francouzi nebo Němci sdružením obcí. Naše starosty a naše zastupitelstva tato problematika vůbec nepálila a byla řešena svrchu. Provoz spaloven je podle mne třeba řešit na úrovni krajů. V každém kraji by mohla být jedna spalovna a dvě nebo tři "balicí linky". Tím by se zlevnila doprava, protože by se odpad mohl vozit auty jenom na určitou maximální vzdálenost a pak do spalovny železnicí.
Biodegradabilní materiál tvoří zhruba 25-35 % zbytkového odpadu, v Brně je ho z 85 kt spalovaného odpadu zhruba 25 kt. Jestliže bude spalovna chápána kapacitně pro milión obyvatel, nebude vadit, že tento odpad zbude - je současně cennou, dobře využitelnou surovinou. Opravdu při plné kapacitě spalovny 230 kt za rok pro celý region může být plně využita a přitom se obejít i bez tohoto biodegradabilního odpadu.
Tuhý komunální odpad musíme do velmi krátké doby odstranit. Tento problém by pomohlo vyřešit, jak už jsem se zmínil, několik "balicích míst" pro odpad, stejně jako v Brně. Spalovna tak nemusí být řekněme v létě měsíc v provozu - když není potřeba teplo. Odpad potom může být spalován, až když je třeba, například za rok. Cena za balení se vyplatí z pohledu dlouhodobého záměru a ceny energie.
Hlavní výhoda "balicích míst" by spočívala v úspoře nákladů za dopravu, protože ne všechny "kuka-vozy" jsou při svozu odpadu plně vytížené. V úvahu by připadala doprava vlakem.
[*] Na vašem ústavu vznikl zajímavý projekt systému kompostování odpadu, můžete nás s ním seznámit?
Pro kompostování bereme v první řadě do úvahy, že vzniká řádově 100 kg kalů ročně z městské čistírny na obyvatele, což by mohl být dobrý základ pro kompostárnu. Ve městě je mnoho trávníků, městských parků, lesů, hřbitovů a podobně. Jen městská část Ivanovice má šest hektarů ploch, které se sekají až devětkrát za rok.
Zelený odpad se odtud někam vyváží a někde hnije. Veškerý tento biologický materiál, stejně jako biologický odpad z domácností by se měl zpracovat na kompost, a tedy znovu vrátit do koloběhu - na zeleň, pole, zahrady.
Pro spalovnu má přitom velkou vlhkost, takže se musí nejprve vysušit, aby ho bylo možné spálit. To je velký energický vklad. Když biologický odpad dáme na skládku, k čemuž v Brně celkem nedochází, vzniká zase metan, který je zhruba dvacetkrát škodlivější pro ozonovou vrstvu než CO2. Biologický materiál je ale třeba vrátit do přírody. Kompost se dá použít pro městské parky i na zahrádky. Ve studii pro město jsme uvažovali, že by vyrobeného kompostu mohlo být zhruba 60 - 90 kt v pěti kompostárnách.
Logičtější z hlediska dopravy i provozu je postavení kompostárny maximálně do zhruba 15 kt odpadu. Pro Brno by tedy při zmíněném celkovém množství biodpadů připadaly v úvahu 4, maximálně 5 kompostáren. Například v Německu existuje kompostárna s kapacitou 90 tisíc tun. Její provoz je ale organizačně a provozně náročný. Kdyby se zpočátku postavila menší kompostovací jednotka, bylo by navíc možné počkat na zkušenosti z provozu a časem přidat druhou a třetí. Postupné dolaďování projektu vidím rozumnější.
[*] Technologie první kompostárny bude česká nebo zahraniční?
Na takovou úroveň jsme v úvahách prozatím nešli. Technologií kompostování je asi 8, podle množství kompostovaného materiálu - třeba od 3 kt do 100 kt - nebo také podle rychlosti kompostování.
[*] Setkává se projekt na radnici s kladným ohlasem?
Již třeba projekt malé kompostárny v Ivanovicích se u starosty zatím s kladným ohlasem nesetkal. V severní části Brna s velkým podílem zeleně ale zbývají obrovské hromady listí, pořezaných stromů nebo posekané trávy, která se prostě jen někam vyveze a nechá se shnít. Výsledkem však vždy musí být i čistota města. Ohled je v tomto případě třeba brát i na kvalitu podzemní vody, obvykle je místo uložení i černou skládkou pro další odpad - fotografie z okolí naší městské části to dokládají.
[*] Lze pro kompostárnu zajistit dostatečné množství suroviny už v počáteční fázi?
Ano - projekt by bylo možné "rozběhnout" na základě odpadu z městské zeleně, uvažovat se dá i o kalech z čistírny odpadních vod, zeleně ze hřbitovů atd., ale i od občanů.
[*] Uvažujete o využití odpadu například z potravinářských provozů?
Použít se dají třeba některé odpady z velkokuchyní, které mají s jejich odvozem potíže. Na druhé straně se dnes už do velkokuchyní dodávají připravené balené suroviny - například zelenina, takže se starost o odpady přesouvá spíše na zpracovatelské potravinářské podniky. V úvahu by mohla připadat například výrobna bramborových lupínků apod. Zde se - s výjimkou zpracování masa - nabízí další eventuální dodavatel bioodpadu. I tady však záleží na vzdálenostech a nákladech na dopravu.
[*] K jak velké kompostárně se v první fázi přikláníte?
V první fázi by šlo o menší kompostárnu s linkou o kapacitě 5 kt, pak bychom navrhovali přidat další, s kapacitou řekněme 15 kt celkem.
VÁCLAV DRAŠNAR
FOTO ARCHÍV
