Menu
e-shop
Navzdory legislativě EU v oblasti odpadů členské státy stále likvidují velké množství komunálních odpadů na skládkách nebo ve spalovnách. Zpráva poukazuje na to, že několik probíhajících politických návrhů riskuje pouze přesun reziduálních odpadů mezi různými způsoby likvidace, aniž by snížily celkový objem odpadů po preventivním, opakovaném použití a recyklaci.
Zbytkové komunální odpady představují podle zprávy hlavní část odpadů v Evropě, kromě těch ze staveb a demolic nebo ze spalování. Tyto odpady pocházejí převážně z domácností a zbytků po třídění, což je spojuje se spotřebními vzorci a efektivitou systémů prevence, opětovného použití a recyklace.
Mnoho zemí EU stále nedosahuje cílů, jako je 65% recyklační cíl pro komunální odpady nebo 10% limit pro skládky.
Zpráva proto navrhuje široký limit na reziduální komunální odpady na obyvatele, který zahrnuje jak skládky, tak spalovny. Tento jednotný kvantitativní limit má zabránit přesunům mezi likvidací odpadů a zaměřit se na snížení produkce odpadů u zdroje.
Členské státy by obchodovaly s povolenkami, což jim umožní plnit závazky efektivně a stále dodržovat celoevropský strop. Systém tak má zajistit flexibilitu, kdy země s lepšími systémy mohou prodávat povolenky těm, které zaostávají.
Tento přístup doplňuje Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Zpráva argumentuje, že sladění nástrojů odpadového hospodářství s klimatickou politikou podpoří prevenci odpadů a cíle oběhového hospodářství, přičemž omezí rizika přesunu odpadů zpět na skládky.
Systém podle autorů výrazně posílí schopnost členských států splnit stávající cíle EU. Vytvoří předvídatelný cenový signál pro likvidaci odpadů, což sníží rizika investic a přiláká kapitál do prevence, opětovného použití a recyklace. Zároveň omezí tlak na stavbu nových spaloven a nastaví férovější systém.
Janek Vähk z Zero Waste Europe zdůrazňuje: „Mnoho zemí už je mimo trať a docházejí jim možnosti. Tento návrh cílí na skutečný problém: množství odpadů, které nelze znovu použít nebo recyklovat.“ Clarissa Morawski z Reloop Platform dodává, že systém podpoří oběhové hospodářství a minimalizuje rizika spojená s ETS.
Zpráva vychází v době, kdy Evropská komise připravuje Circular Economy Act. Autoři varují, že komise riskuje uzamknutí Evropy v drahé spalovací infrastruktuře a ztrátu investic do recyklace.
Širší kontext pak zahrnuje snahy o jednotný trh s recykláty. Například návrh na směrnici o plastech na jedno použití a posílení oběhového hospodářství byl v otevřené konzultaci do 26. ledna 2026. Nové regulace také mění pravidla pro obchod s kovovým odpadem, aby chránily evropský ocelářský průmysl a podpořily dekarbonizaci.
Další informace ukazují na potřebu investic – například Evropská investiční banka odhaduje chybějících 6,7 až 8,6 miliardy EUR pro splnění recyklačních cílů u plastů do 2030
Mnoho členských států EU čelí výraznému zaostávání za recyklačními cíli. Například některé země stále skládají nebo spalují přes 50 % svých komunálních odpadů, což ohrožuje dosažení cílů na 65% recyklaci do roku 2035 a 70% podíl do roku 2040.
Existující legislativa, jako směrnice o skládkách a odpadech, podle autorů zprávy však zjevně nestačí. Poukazují na riziko, že nové návrhy, jako omezení skládek, pouze přesunou odpady do spaloven bez snížení jejich celkového objemu.
Další problém představuje nerovnoměrnost mezi státy, kdy země s lepšími systémy třídění dotují ty zaostávající prostřednictvím fondů EU.
Navrhovaný systém takzvaných odpadových povolenek vychází z modelu EU ETS, který úspěšně snižuje emise skleníkových plynů od roku 2005. ETS stanovuje celoevropský strop emisí a umožňuje obchodování povolenek, což snížilo emise v energetice a průmyslu o 47 % oproti roku 2005.
Podobně funguje také například kalifornský Cap-and-Trade program pro emise, který generuje příjmy na zelené projekty. Pro odpady by systém vytvořil trh s povolenkami na reziduální odpady, kde přebytek v jedné zemi kompenzuje deficit v druhé. Na rozdíl od ETS by však odpadový systém zahrnoval i menší aktéry, jako obce, a zaměřil se na komunální odpady, což by posílilo místní motivaci k prevenci.
Zavedení systému vytvoří podle autorů cenový signál pro likvidaci odpadů, kdy odhadovaná cena povolenky začíná na 50 až 100 EUR za tunu a roste s klesajícím stropem. To zdraží skládky a spalovny, čímž přesune investice do recyklace a prevence.
Příjmy z aukcí povolenek by mohly financovat modernizaci infrastruktury, podobně jako v ETS, kde většina výnosů jde na klimatické projekty. Zpráva odhaduje potenciál pro miliardy eur na oběhové hospodářství.
Zpráva doporučuje začít s limitem odpovídajícím současnému stavu v nejlepších státech EU, například Švédsko nebo Německo (méně než 5% skládkování a nízký podíl spalování). Strop by klesal o 8–10 % ročně, aby odpovídal recyklačním cílům.
Členské státy by dostaly počáteční alokaci zdarma na základě historických dat, postupně nahrazenou aukcemi. Evropská komise by spravovala centrální registr, podobně jako u ETS. Spuštění by trvalo 2 až 3 roky na legislativu a přípravu. Pilotní fáze by také mohla zahrnovat vybrané země, aby otestovala trh a minimalizovala rizika.
Naopak asociace spaloven CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) kritizuje navrhovaný systém obchodování s odpady, protože by omezil jejich provoz a produkci energie z odpadů. Varuje, že by systém mohl způsobit energetickou nestabilitu a zvýšit závislost na fosilních palivech.
Evropská komise má uzavřít konzultace k oběhovému hospodářství právě v průběhu tohoto měsíce.
Anna Walterová
