Izolace deskami z extrudovaného polystyrénu (EPS) se staly nedílnou součástí stavebního průmyslu. Po skončení životnosti aplikace nebo samotné budovy je však obtížné vytřídit EPS ze stavební sutě.
Od prvního uvedení EPS na trh v Německu v roce 1952 brzy uplyne 70 let. Produkt našel uplatnění v sektoru obalovém (15 %) a v množství 85 % v sektoru stavebním (první zateplení domu v roce 1959). Zatímco pro první sektor postačuje krátkodobá životnost do 2-3 let, pro stavebnictví je žádána životnost min. 25 let. Prověření stavu prvních izolací budov ukázala, že životnost delší než 50 let nebude problémem. Jelikož jsou EPS izolace funkční i po padesáti letech, odsouvá se i řešení těchto odpadů minimálně o 50 let od jejich aplikace.
Některé systémy, jako např. v ČR nejčastěji používaný ETICS, jsou aplikovány s použitím různorodých materiálů, počínaje lepidly, hmoždinkami, perlinkou a konče omítkou. I když mechanická recyklace odpadního EPS je technicky a technologicky zvládnutá, je u stavebních demolic problematické vytřídění nekontaminovaného EPS. Proto se jako nejefektivnější jeví energetické využití EPS odpadů ze stavebnictví.
REKORDNÍ RŮST SPOTŘEBY
Světová výroba EPS dosáhla v roce 2010 zhruba 5 mil. tun, podíl Číny je zhruba 2,2 mil. tun, podíl Evropy asi 1,7 mil. tun. Evropská výroba a spotřeba EPS se v roce 2010 zvýšila o více než 10 % proti roku 2009, přičemž v letech 2008 a 2009 se, jako na jednom z mála plastů, krize neprojevila. Největší dynamiku vykazují tradičně Švýcarsko, Německo a Skandinávie, zejména díky zateplování starých budov.
V ČR došlo v loňském roce k rekordnímu růstu spotřeby EPS na 56 900 tun, což představuje růst 13,8 % proti roku 2009. Tohoto růstu bylo dosaženo i přes pokles aktivit ve stavebnictví. Hlavním motorem růstu spotřeby EPS byly renovace budov a jejich zateplování. Dle sdělení Cechu pro zateplování budov vzrostl vloni počet nově zateplených budov o 8 % při ploše zateplení 16,5 milionů metrů čtverečních domovních stěn. Svou roli sehrály i dotační programy "Nový panel" a "Zelená úsporám".
Z hlediska aplikací EPS izolací je patrný trend ke zlepšování efektivity zateplovacích systémů, zvyšování tloušťky desky a k vyššímu podílu aplikací "šedého EPS", tj. typu s příznivějšími tepelně izolačními vlastnostmi, vyjádřenými parametrem lambda.
KONTAMINOVANÉ ODPADY EPS
Čisté odpady z obalových aplikací EPS jsou snadno využitelné. V některých zemích jsou samostatně shromažďovány v kontejnerech u obchodních domů, u nás jsou součástí třídění odpadů z plastů. Totéž se týká nekontaminovaných EPS odpadů z realizace staveb.
Hlavní problém využití odpadního EPS ze stavebních demolic spočívá v dokonalé separaci od ostatních stavebních materiálů. Podle údajů ARSM (doc. Škopán) tvořily v roce 2008 v ČR všechny typy odpadních izolačních materiálů bez azbestu relativně zanedbatelný podíl 69 tis. tun z celkového množství stavebních a demoličních odpadů ve výši 15 365 tisíc tun. Nelze se tedy divit, že položka plastové izolace zatím ve statistikách o recyklaci staveních odpadů nefiguruje.
V roce 1980 se v ČR spotřebovalo 3,9 tisíc tun EPS izolací ve stavebnictví. V minulém roce to již v ČR bylo 50 tisíc tun. Problematika využití izolací po skončení jejich aplikační životnosti se tak "posouvá" do dalšího období a v budoucnu se budeme muset zabývat průmyslovým způsobem separace a využití těchto odpadů. Určitě by na tento problém nestačila stávající kapacita recyklace EPS ve společnosti Remiva Chropyně, která v roce 2007 zrecyklovala 1,5 milionů m3 EPS na 700 tun kompaktního polystyrenu.
JINÝ ZPŮSOB VYUŽITÍ
Evropští experti v rámci střechové organizace národních asociací EPS - EUMEPS se přiklánějí k energetickému využití odpadních EPS izolací.
V nejnovější studii firmy Consultic je poprvé zpracována bilance EPS odpadů z hlediska aplikací, jednotlivých zemí v Evropě a způsobů jejich využití. Za rok 2009 bylo izolováno necelých 500 tis. tun EPS odpadů - spotřeba činila 1,5 mil. tun. Recyklací a energeticky bylo využito 56,6 % odpadů, zbývající množství bylo skládkováno. V ČR vzniklo 8 tisíc tun EPS odpadů, z toho 3 tis. tun bylo využito a zbytek skončil na skládkách.
V druhém projektu EUMEPS - Evropské environmentální prohlášení o výrobku (EPD) byla zpracována analýza životního cyklu sedmi typů EPS izolačních desek ze staveb. Zkoumány byly rovněž varianty poměru energetického využití ke skládkování 50:50 anebo 90:10. Analýza ukázala, že energetické využití odpadního EPS (desky s objemovou hmotností 15 kg/m3 ) může být z hlediska životního cyklu výhodnější než recyklace. Zatímco při recyklaci je celková spotřeba energií během životního cyklu 1341MJ/ m3, energetickým využitím odpadoního EPS se sníží až o 454 MJ/m3.
Odpady z EPS aplikací ve stavebnictví se sice v současné době podílejí na celkových stavebních odpadech minimálně, avšak jejich množství bude postupně narůstat, a je proto nezbytné již dnes vyvíjet technologie jejich třídění a efektivního využití při omezování skládkování.
Ing. František Vörös
konzultant Sdružení EPS ČR
Pro zateplování domů je u nás nejoblíbenější polystyrén a jeho odstraňování za desítky let zatím nikoho netrápí.
