Poté, co se Česká republika stala právoplatným členem Evropské unie, naskytla se jí možnost čerpat finanční dotace ze strukturálních fondů. V novém programovacím období 2007-2013 je jedním z hlavních cílů v oblasti životního prostředí zkvalitnění nakládání s odpady.
V minulém programovém období v letech 2004 až 2006 byla problematika odpadového hospodářství zahrnuta v Operačním programu Infrastruktura. Tento program vzniknul na základě usnesení vlády č. 149/2003 sloučením původně samostatně připravených programových dokumentů Operačních programů Doprava a Životní prostředí. Řídícím orgánem tohoto nově vzniklého programu bylo jmenováno Ministerstvo životního prostředí.
Pro uvedené programové období byla na tento OP vyhrazena celková částka více než 246 mil. euro, což činilo skoro 17 % z celkové alokace. Finanční prostředky určené pro tento program byly vyčleněny z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Vlastní OP Infrastruktura byl systematicky rozdělen na čtyři Prioritní osy a problematika odpadového hospodářství byla obsažena v Prioritní ose 3 nazvané Zlepšování environmentální infrastruktury, oblast podpory - Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží.
V rámci popisu opatření 3.4. Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží došlo k další specifikaci na dvě základní oblasti: budování integrovaného systému sběru a recyklace odpadů a rekultivace a sanace starých ekologických zátěží. V první oblasti byla podpora poskytována na projekty zařízení pro třídění odpadů, zařízení na využívání odpadů (např. kompostování, bioplyn. stanice atd.), úpravu a zpracování odpadů a nebezpečných odpadů, budování sběrných dvorů a překladišť, zařízení pro recyklaci, budování systémů odděleného sběru různých druhů odpadů (pro vybrané složky komunálního odpadu, baterie, použité oleje, odpady z obalů, autovraky, bioodpady, odpad z elektrických a elektronických zařízení atd.), budování zařízení na dekontaminaci (např. zařízení pro nakládání s PCB) a odstraňování nebezpečných odpadů (vyjma skládkování). V druhé oblasti byla podpora poskytována na projekty rekultivace starých skládek převážně komunálního odpadu a ostatního odpadu, likvidace černých skládek zvláště v chráněných územích, sanace a rekultivace vážně kontaminovaných lokalit ohrožující složky životního prostředí a zdraví člověka (max. výše celkových uznatelných nákladů byla 50 mil. Kč).
Co se týkalo konkrétní finanční podpory, maximální stanovená výše dotace byla 75 % celkově uznatelných nákladů. Pokud se jednalo o investici do infrastruktury, spojenou se značnými čistými příjmy, byla maximální výše příspěvku stanovena na 50 % celkově uznatelných nákladů. V případě investice do podniků byla tato maximální hranice stanovena na 35 % celkově uznatelných nákladů. Minimální výše celkově uznatelných nákladů pro dotaci byla stanovena na 0,5 mil. Kč. Počet projektů podaných v rámci opatření 3.4. Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží do 28 . 6. 2006 je uveden v tab. 1.
NOVÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2007-2013
Pro nové programové období v letech 2007-2013 je problematika nakládání s odpady zahrnuta v nově připraveném Operačním programu Životní prostředí. Řídicím orgánem tohoto programu je Ministerstvo životního prostředí, zprostředkujícím subjektem je Státní fond životního prostředí. Tento připravený OP má celkem devět prioritních os, přičemž problematika odpadového hospodářství je zahrnuta v Prioritní ose 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží (tab. 2).
Nejvýznamnějším dokumentem, ze kterého vychází operační cíle této Prioritní osy je Plán odpadového hospodářství České republiky. Jak se uvádí v Plánu, v rámci problematiky odpadového hospodářství jako celku se jeví negativně, že v současné době převažuje odstraňování odpadů (převážně spalováním) nad jejich sekundárním využitím, není zajištěna konkurenceschopnost výrobků vyráběných z odpadových materiálů, není kvalitně zajištěn systém třídění odpadů, problémem je i nedostatečná informovanost obyvatelstva týkající se praktického využívání odpadů atd.
Specifickými cíli této prioritní osy jsou: snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, maximální snaha o využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů, minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady a odstraňování závažných starých ekologických zátěží. Tato Prioritní osa je dále rozdělena na dvě oblasti podpory, kterými jsou zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží.
Cílem konkrétní podpory v Prioritní ose 4.1. - Zkvalitnění nakládání s odpady, je snížení produkce odpadů, zvýšení podílu využívaných odpadů na základě podpory projektů umožňující oddělený sběr odpadů, budování různých technologických variant (např. třídící linky) pro třídění a následnou recyklaci odpadů, systémy podporující tříděný sběr speciálních druhů odpadů. Tato oblast podpory dále podporuje rozvoj technologií k využívání druhotných surovin získaných z odpadů a mnohé další podobné projekty tohoto typu. V této oblasti bude podporováno budování integrovaných systémů nakládání s odpady, systémů odděleného sběru odpadů zařízení na využívání odpadů, a to zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadních materiálů a další aktivity (viz rámeček).
Konkrétními příjemci podpory pro tuto oblast jsou územní samosprávné celky a jejich svazky, organizační složky státu a jejich přímo řízené organizace, právnické osoby zřízené státem pro tento účel, státní podniky, neziskové organizace, občanská sdružení, příspěvkové organizace a podnikatelské subjekty.
Tyto jednotlivé položky jsou v tomto rozsahu uvedeny ve variantě textu Operačního programu, který je v současnosti k dispozici. K vyhlášení OP by mělo dojít pravděpodobně během období července nebo srpna 2007. Do této doby je velmi pravděpodobné, že ve znění programu dojde ještě k různým změnám a úpravám, které by měly jednotlivé oblasti upravit, konkretizovat a podrobněji upřesnit.
CO JE NUTNÉ UDĚLAT PRO ÚSPĚŠNÉ ZÍSKÁNÍ DOTACE...
Základním předpokladem pro úspěšné vyřízení dotační žádosti končící v ideálním případě přidělením dotace je kvalitně zpracovaný projekt. Ten slouží jako podkladový materiál pro rozhodování příslušné komise implementační agentury o přidělení dotace. Každá dokumentace tohoto typu je složena z velkého množství přesně předepsaných položek, které detailně rozepisují veškeré aspekty a charakteristiky připravovaného projektu.
Základními informacemi jsou samozřejmě veškerá data o žadateli dotace (např. doklady, ze kterých je patrná právní subjektivita žadatele, statutární zástupci atd.), podrobný rozpis připravovaného projektu (např. podnikatelský záměr, stavební povolení, odborné posudky, ekonomické zhodnocení projektu, zhodnocení vlivu na rovné příležitosti atd.). Veškeré předepsané položky a přílohy, které musí každý projekt obsahovat, budou před zveřejním výzvy podrobně rozepsány v příručce pro žadatele a podle těchto položek je nutné konkrétně postupovat.
Potencionální žadatel dotace z tohoto OP nesmí být zároveň v rámci totožného investičního projektu žadatelem o podporu z ostatních OP, národních programů Fondu a podobně.
Co se týče samotného zpracování projektové dokumentace, jsou zde v podstatě dvě základní varianty. První možností je, že si žadatel dotace zpracuje projektovou žádost a související dokumentaci sám. Tato varianta má na první pohled výhodu, co se týče finančního aspektu, protože žadatel dotace je zároveň zhotovitelem projektu. Nevýhoda této varianty je, že žadatel si musí nastudovat veškerou dokumentaci nutnou ke samotnému zpracování včetně seznámení se s metodami ekonomického hodnocení projektu, shromáždit veškeré nezbytně nutné dokumenty a hlavně fyzicky zpracovat samotný projekt, což je celkově varianta časově velmi náročná. A zde vznikají kromě přímo vyčíslitelných nákladů i další, takzvané "náklady ztracené příležitosti" - nejenže do interních nákladů na přípravu projektu je potřeba zahrnout osobní náklady na všechny, kteří se na přípravě podíleli, ale také dodatečné náklady nebo újmy (u podnikatelů třeba ztráty výnosů). Ty žadateli vznikají v souvislosti s tím, že se v době přípravy projektu se on sám nebo jeho zaměstnanci plně nebo dokonce vůbec nevěnují své práci, ale přípravě projektů.
Druhou možností je zadat zpracování vlastní projektové žádosti specializované společnosti, která celý projekt kompletně zpracuje. Výhod této varianty je v podstatě několik: specializované firmy (zpracovatelé projektu) v rámci svého know-how přesně vědí, jak se takovéto projekty zpracovávají a co všechno musí obsahovat, čímž žadateli odpadá starost s těmito položkami, a jsou schopny poradit, jak projekt nebo projektový záměr případně upravit, aby byla jeho šance na získání dotace co největší. Obecně je úspěšnost poradenských firem při získávání dotací větší, v některých případech výrazně větší než průměr v rámci daného programu nebo oblasti podpory. Je to dáno i další výhodou - seriózní poradenská společnost většinu své odměny inkasuje pouze v případě úspěšného získání dotace.
Pokud tedy máte předběžný záměr na konkrétní projekt, který rámcově odpovídá vybranému Operačnímu programu, specializovaná společnost by vám měla vybrat optimální dotační titul pro váš projekt. Následně si po vás vyžádá veškerou potřebnou dokumentaci, projekt kompletně se všemi položkami zhotoví a vy zpracovaný projekt pouze odevzdáte. V tomto směru je určitě nejdůležitější vybrat si seriózní a zavedenou společnost, která má dlouhodobější zkušenosti se zpracováváním dotačních projektů a u které máte garanci kvalitně odvedené práce, a tím pádem se šance na úspěšné získání dotace velmi výrazně zvyšuje.
Fundované a seriózní společnosti nabízejí i kompletní servis zahrnující kromě nalezení vhodné dotace i zajištění například dokumentace EIA, samotné projektové dokumentace, odborných posudků atd., a v případě získání dotace také realizaci výběrových řízení, monitorování dotace po celém období jejího čerpání a další související služby. Relativní nevýhodou této varianty se může zdát finanční náročnost, i když ve srovnání s částkami, které jsou ve většině případů v rámci dotací žádány, je relativně minimální.
Pokud navíc zhodnotíte celkový objem času, strávený zpracováváním projektové dokumentace vlastními silami, zjistíte, že v drtivé většině případů je efektivnější a ve finále i finančně výhodnější si takový projekt nechat komerčně vypracovat.
Ing. Pavel Uhlíř
projektový manažer pro oblast životního prostředí,
RAVEN Consulting, a. s.
(Příspěvek byl vypracován za pomoci materiálů Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Českého statistického úřadu a Státního fondu pro životní prostředí)
Prioritní osa 4.1. - Zkvalitnění nakládání s odpady
Konkrétní příklady aktivit, které budou z této oblasti podporovány:
- budování integrovaných systémů nakládání s odpady
- budování systémů odděleného sběru odpadů
- budování zařízení na využívání odpadů, a to zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadních materiálů
- budování nových sběrných dvorů a skladů
- budování zařízení na nakládání s nebezpečnými odpady (mimo skládkování)
- budování systému odděleného sběru nebezpečných odpadů (včetně nebezpečných komunálních odpadů a odpadních materiálů ze zdravotnictví)
- rekultivace starých skládek
- odstranění nepovolených skládek v územích se zvláštním ochranným režimem
- podpora výstavby kompostáren a biofermentačních stanic
