NOVELA URČUJE VZTAHY Letošního 29. února nabyla vyhlášením ve Sbírce zákonů účinnosti novela zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, která se dotýká zejména § 9 a 10. Novela především nově určuje vztahy mezi obcí a fyzickými osobami zapojenými do systému nakládání s komunálním odpadem (KO). Jedná se...
NOVELA URČUJE VZTAHY
Letošního 29. února nabyla vyhlášením ve Sbírce zákonů účinnosti novela zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, která se dotýká zejména § 9 a 10.
Novela především nově určuje vztahy mezi obcí a fyzickými osobami zapojenými do systému nakládání s komunálním odpadem (KO). Jedná se jak o povinnost se do něj zapojit, tak o způsob placení úhrady. Jak uvidíme dále, obec však bude mít možnost volby a bude záležet jen na ní, pro jaký způsob se rozhodne. Fyzickým osobám nezbude nic jiného než jej respektovat.
Nově formulovaný § 9 zákona výslovně stanoví pro všechny fyzické osoby povinnost odkládat odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec obecně závaznou vyhláškou stanoví, ho odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití nebo zneškodňování podle systému stanoveného obcí (§ 9 odst. 4).
Paragraf 9 odst. 3 dává obci povinnost určit na svém území místo k odkládání komunálního odpadu, protože okamžikem, kdy fyzická osoba na takovém místě KO odloží, je to obec, kdo se stává jeho původcem a vlastníkem (srov. § 2 odst. 12 zákona o odpadech). Výslovné stanovení této povinnost dosud v zákoně chybělo (zachována zůstává i nadále povinnost zajistit místa pro odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu). Novela též přesouvá udělování souhlasu obce k podnikání s komunálním odpadem na jejím území z přenesené do samostatné působnosti. Na základě § 45 písm. p) zákona o obcích se bude jednat o kompetenci obecní rady.
ZMĚNA ZPŮSOBU ÚHRADY
Asi nejzávažnější změnou, která byla podle důvodové zprávy hlavním podnětem k jejímu přijetí, je způsob placení za odvoz KO. Dosavadní právní úprava předpokládala (nebylo to sice nikde výslovně řečeno, plynulo to ale ze smyslu § 10 zákona), že vztah mezi obcí, resp. osobou oprávněnou nakládat se souhlasem obce na jejím území s komunálním odpadem na straně jedné a fyzickými osobami na straně druhé, je založen na smluvním základě. Jednalo se o vztah soukromoprávní, kdy oba účastníci mají rovné postavení podle § 2 odst. 2 občanského zákoníku.
Nově formulovaný § 10 zákona ovšem předpokládá, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Ačkoliv to důvodová zpráva popírala (uvádělo se v ní, že "poplatek za odpad je zvláštním druhem poplatku, zavedeným zákonem o odpadech a nevztahuje se tedy na něj režim zákona o místních poplatcích"), jde v tomto případě o nepřímou novelu zákona o místních poplatcích (zákon č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů). A to i vzhledem k tomu, že § 14 odst. 1 písm. h) zákona o obcích jiné než místní poplatky nezná. Zákon o místních poplatcích a jeho ustanovení upravující základní pravidla výběru a správy poplatků (§ 12, 13, 15 a 16 tohoto zákona) se budou vztahovat i na tento poplatek. Novela zákona o odpadech v tomto směru téměř žádnou úpravu (s dále zmíněnými výjimkami) nepředpokládá.
POPLATNÍK A PLÁTCE
V § 10 se rozlišuje mezi poplatníkem a plátcem poplatku. Poplatníkem bude každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Jako plátce označuje zákon vlastníka nebo správce budovy či nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Tím, kdo bude poplatek za komunální odpad obci odvádět, bude plátce.
Zákon předpokládá, že plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky a na rozúčtování se přiměřeně použije předpisů o usměrňování cen služeb spojených s nájmem bytu. Vlastníci bytů (vymezených jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů), kteří nemají určeného správce, budou vlastníky a plátci zároveň (§ 10 odst. 2).
SPRÁVA POPLATKU
Správu poplatku bude vykonávat obec, která ho na svém území zavedla (§ 10 odst. 3). Novela předpokládá, že maximální výši poplatku stanoví obec podle svých předpokládaných oprávněných nákladů vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem a rozvržených na jednotlivé poplatníky - podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu.
V poplatku, který bude příjmem obce, budou moci být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu (§ 10 odst. 5).
MOŽNÉ SPORY
Vzhledem k přijetí této novely mohou nastat spory v otázce dalšího trvání smluvních vztahů, které vznikly mezi obcemi, resp. firmami zajišťujícími svoz komunálního odpadu, od účinnosti zákona č. 125/1997 Sb. do účinnosti této novely. Ta se tomuto problému věnuje ve svém přechodném ustanovení (čl. II), podle kterého "pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před účinností tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů".
Toto ustanovení tedy výslovně předpokládá, že smlouvy již uzavřené (skrývají se pod výrazem "právní vztahy a nároky z nich vzniklé"), budou trvat i nadále a samotná novela zákona na tom nic nemění. Smlouvu jako dvoustranný právní úkon lze totiž zrušit jen dohodou smluvních stran nebo za určitých podmínek jednostrannou výpovědí, resp. rozhodnutím soudu.
Nejasnosti by neměla přinést ani prvá část přechodného ustanovení o použití ustanovení novely na právní vztahy vzniklé před nabytím její účinnosti. Vzhledem k veřejnoprávnímu charakteru zákona o odpadech, který upravuje vztahy mezi orgány veřejné moci a fyzickými, resp. právnickými osobami, a nově předpokládanému poplatku, se však jedná o ne zcela šťastnou formulaci, neboť dosavadní smluvní vztahy jsou vztahy občanskoprávní, tedy soukromoprávní (viz výše).
Z této formulace by se dalo vyvozovat, že obsah stávajících smluvních vztahů se po účinnosti novely zákona má posuzovat podle úpravy obsažené v nově formulovaném § 10. Taková úvaha ale správná není: poplatek, který bude obec jednostranně určovat obecně závaznou vyhláškou, by bylo sotva možné včlenit do stávajících smluv. Existovat může buďto vztah smluvní nebo vztah poplatkový, jejich kombinace je ale vyloučena.
Obec není povinna nahradit dosavadní smluvní systém placení svozu a likvidace komunálního odpadu nově v zákoně předpokládaným poplatkovým systémem. Nejsou tu žádné překážky, které by obcím bránily v tom, aby setrvaly u stávající formy vybírání úhrady a dokonce, pokud snad takovou formu doposud nezavedly, mohou tak učinit. Vyhodnocení finančních efektů toho či onoho způsobu pro rozpočet obce je zcela a plně záležitost její úvahy. Ty obce, které již na svém území během dvou let účinnosti zákona o odpadech systém nakládání s komunálním odpadem zavedly a vynaložily na něj (zejména na agendu spojenou s uzavíráním smluv) ze svých rozpočtů nemalé prostředky, nemusejí mnohdy s obtížemi vytvářené procedury zahazovat do koše (rušení smluv atd.) a začínat víceméně znova.
NENÍ TO POVINNOST
Je třeba si uvědomit, že zákon nedává obci povinnost předpokládaný poplatek zavést. Obec toliko může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území - § 10 odst. 1 a zároveň může vyhláškou stanovit výši poplatku za sběr, třídění, využívání a zneškodňování odpadů včetně způsobu jeho výběru podle § 9 odst. 2.
Zákon nevylučuje, což ostatně vyplývá i z přechodného ustanovení, aby obec i nadále vybírala úhradu za svoz komunálního odpadu formou smluvního plnění.
JOSEF VEDRAL,
Místní zastupitelstvo
Městské části Praha - Zbraslav
