TŘÍDĚNÝ SBĚR DO PYTLŮ Řešení odpadového hospodářství v jednotlivých regionech vždy závisí na aktivitě a přístupu těch, kdo se na něm podílejí. V okrese Valašské Meziříčí zajišťuje sběr, svoz a třídění komunálního odpadu podnik Technických služeb, který provozuje jednu z mála třídících linek v...
TŘÍDĚNÝ SBĚR DO PYTLŮ
Řešení odpadového hospodářství v jednotlivých regionech vždy závisí na aktivitě a přístupu těch, kdo se na něm podílejí. V okrese Valašské Meziříčí zajišťuje sběr, svoz a třídění komunálního odpadu podnik Technických služeb, který provozuje jednu z mála třídících linek v regionu. Situace v okresním městě je odlišná od hospodaření s odpadem v okolních, poměrně řídce roztroušených obcích. V Dolní Bečvě se proto zkouší pytlový systém.
V okresním městě provozují Technické služby běžný tříděný sběr. Na necelých 30 000 obyvatel bylo umístěno 77 hnízd s kontejnery na papír, sklo a plasty. Vytříděný sběr jde na separační linku, z níž jsou dodávány vytříděné PET láhve ke zpracování do Silonu Planá nad Lužnicí. Drcený směsný plast dlouho zpracovával závod Transform v Lázních Bohdaneč. V poslední době jej však odebírá také firma v nedaleké Olomouci, která vyrábí ze směsných plastů protihlukové bariéry k dálnicím. Zužitkuje v nich i jinak těžko uplatnitelná víčka od PET láhví.
Další možností je připravovaný výroba náhradního paliva pro cementárnu v Hranicích, realizovaná v podniku OZO Ostrava. Ing. Jaroslav Macháč z Technických služeb Valašské Meziříčí však říká: "Je to vynikající zpracování, ale nemůžeme si dovolit za něj nic platit. Pokud bychom měli náklady 50-60 haléřů za kilogram plastů, nebylo by to pro nás efektivní.
Nyní zpracovatelům plastů neplatíme nic, neseme jen náklady za jízdné. Například při dopravě do závodu Silon jsou naše celkové náklady (plasty vozíme po železnici) asi 5000 korun, ale platí nám za PET láhve tolik, že máme i jistý zisk. Tříděný sběr i přes tyto malé zisky musíme dotovat, jeho bilance je velmi napjatá."
Množství vytříděných odpadů se v okrese rychle zvyšuje. Do oblasti Vigantice, Zašová, Střítež, Hutisko-Solanec zajížděly Technické služby dříve jednou za 2 týdny. Nyní již jednou týdně. Podobně v oblasti Hustopeč se intenzita odvozu vytříděného sběru zvýšila třikrát (dříve jednou za 3 týdny, teď jednou týdně). Podobné výsledky zaznamenaly i další svozové společnosti, které zajišťují hospodaření s odpady v okolních regionech a využívají meziříčskou třídicí linku.
V souvislosti s tím ovšem také stoupají náklady. Zatímco v prvním pololetí zaplatily Technické služby na svoz kolem 600 tis. korun, po prvních třech měsících se náklady vyšplhaly již na 900 tis. korun. Kromě zvyšujícího se množství plastů se na tom samozřejmě podílí prudce rostoucí ceny nafty.
PYTLOVÝ SBĚR
Ve vesnici Dolní Bečva zavedly Technické služby pokusně pytlový sběr tříděného odpadu. Při platbě za likvidaci a svoz odpadů na místním úřadě dostávají občané barevné pytle na tříděný sběr, opatřené čárovým kódem.
Zatím je prováděn zkušebně sběr plastů, zanedlouho však bude rozšířen i na papír a sklo. Obec má k dispozici čtečku čárových kódů, díky které může vést velmi přesnou a konkrétní evidenci vydaných pytlů (také na faktuře vydávané pro občany jsou přesně zaznamenány kódy pytlů, které občan dostal).
Svozy pytlů jsou zajištěny vždy poslední čtvrtek v měsíci. Občané ráno nechají pytle před domem a dál se o ně nemusejí starat. Obcí během dne projede vozidlo, které pytle posbírá. Jedná se o vozidlo patřící obci a svoz provádějí místní občané v rámci veřejných prací. Pytle s odpadem pak sama obec odváží na třídicí linku ve Valašském Meziříčí.
Díky tomu, že jsou odpady v obci sváženy místními lidmi, bylo možno ušetřit za nákup čteček, které stojí až 40 000 korun. Pracovník si jen odškrtává v seznamu, od kterého domu pytle odvezl.
Běžná hnízda s kontejnery na plasty, papír a sklo byly v obci ponechány jen na frekventovaných místech (restaurace, obchod). Je nutné je vyvážet zřídka. Naopak z jednoho pytlového svozu v obci byl získáno až 350 kilogramů plastů, což je na nevelkou vesnici velmi dobrý výsledek.
Za jeden z hlavních přínosů označuje Ing. Jaroslav Macháč odstranění anonymity svozu: "Dříve lidé naházeli do kontejnerů cokoliv a bylo jim to jedno. Dnes jsme schopni rozpoznat, kdo nasypal do pytle odpad, které tam neměly být. Pokud jsem takovou věc zjistili, zavolal si starosta konkrétního občana na úřad a projednal s ním správný postup při třídění odpadů.
Chceme také zavést silné ekonomické stimuly pro třídění odpadů. Bude-li základní poplatek například 300 korun, pak ten, kdo bude třídit, zaplatí pouze 150 korun. Ti, kdo se nezapojí, však mohou platit až 450 korun za svoz odpadu."
OBEC KONTRA MĚSTO
Zajištění provozu takto konkrétním způsobem je však možno realizovat zřejmě jen v relativně malé, neanonymní vesnici.
Ing. Macháč uvažuje: "Ve větším městě, jako je například Valašské Meziříčí, by musel být systém udělám úplně jinak. Máme sice zavedenu kapitační platbu, jenže tak přesná evidence pro víc než 28 tisíc osob by asi byla velký problém a systém by měl příliš velké náklady.
Pro úspěch takto koncipovaných systémů je nutné, aby fungovaly naprosto přesně a bez závad: lidé musejí mít jistotu. Když se řekne, že svoz bude ve čtvrtek, tak se to musí udělat, i kdyby byl svátek a obec musela sebraný odpad skladovat na mezideponii, než ho odveze ke zpracovateli."
Podle propočtů Technických služeb je pytlový svoz v obci, jako je Dolní Bečva, efektivnější než systém sběrných hnízd. Osídlení v regionu je řídké a svozová vozidla musela vždy najet velké vzdálenosti.
Dopraví-li obec sama svůj odpad na třídicí linku, je to pro Technické služby rozhodně levné. Je to však výhodné i pro obec? Jaroslav Macháč tvrdí, že ano: "Vybavení jednoho sběrného hnízda stojí kolem 40 000 korun a obec jich potřebuje více než jedno. Naproti tomu jeden pytel nakupujeme za 2,50 Kč a čím víc jich odebíráme, tím jsou samozřejmě levnější. Podle propočtů, které si provedla sama obec, je pro ně pytlový sběr levnější."
- dk -
Foto archÍv
