Množství odpadu vzniklého při povodních zatím není kvantifikováno. „V tuto chvíli probíhá monitoring pomocí dronů, s čímž nám pomáhá Česká inspekce životního prostředí, kterou jsme o spolupráci požádali. Počítáme, že se bude jednat řádově o desítky až stovky tisíc tun povodňového odpadu,“ odhaduje náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Irena Blažková, která má na starosti oblast životního prostředí, odpadů a zemědělství. Kraj apeloval na všechny obce, aby v maximální možné míře dbaly na třídění vzniklého odpadu. Vytvořil základní skupiny: směsný odpad, kovový odpad, dřevní odpad, demoliční směsný odpad a elektroodpad. „Zásadní problém i nadále vnímáme u směsného odpadu, kterého je velké množství, a hledáme způsoby, jak s ním naložit v souladu s hierarchií odpadů podle zákona o odpadech,“ komentuje aktuální stav Irena Blažková.
Úklid odpadu po povodních probíhal v závislosti na míře zasažení dané obce. Některé z nich se podle náměstkyně domluvily přímo s provozovateli skládek. S některými obcemi Olomoucký kraj spolupracoval a vytvořil dvě místa, na která se odpad z dotčených obcí svážel. „Tato místa se nachází v areálu bývalé šamotárny ve Velké Kraši a na zemědělské půdě za obcí Mikulovice. Nyní lze říci, že ve většině obcí směsný odpad není, rovněž elektroodpad je spíše ojedinělý a jen čekáme na volnou kapacitu svozové společnosti,“ upřesňuje náměstkyně hejtmana a dodává, že v obcích mohou stále zůstávat lokality s vytříděným dřevním materiálem a kovy. Irena Blažková vyzdvihuje význam drcení směsného odpadu, které probíhá v některých obcích. Někde si mobilní drtiče zajistila obec sama, jinde pomohl Olomoucký kraj. Na jedné z lokalit se třídí demoliční směsný odpad, případně se promíchává se zeminou.
„Olomoucký kraj je v tuto chvíli ve fázi přípravy zadávacího řízení, ve kterém vybereme dodavatele, který v souladu s hierarchií odpadů podle zákona o odpadech zajistí zpracování a likvidaci povodňového odpadu,“ informuje Irena Blažková. Dodává, že se to netýká elektroodpadu, ten se řeší v rámci kolektivního systému. „Ukazuje se, že v případě takových událostí, jakými jsou například ničivé povodně, které zasáhly Olomoucký kraj, nám chybí dostatečná kapacita zařízení pro úpravu, využití nebo odstranění vzniklých odpadů,“ konstatuje náměstkyně hejtmana.
„Je potřeba uvést, že úklid stále probíhá, a ještě nějakou dobu probíhat bude. Čísla povodňového odpadu tedy nejsou konečná,“ upozorňuje Miroslava Chlebounová z odboru kanceláře hejtmana Moravskoslezského kraje. Největší a nejproblematičtější komoditou je podle ní velkoobjemový odpad. Z demolic objektů zničených povodní se očekává další produkce zejména stavebního materiálu. „Do konce října bylo na skládky v Moravskoslezském kraji přijato kolem 90 tisíc tun povodňového odpadu. Tento údaj nezahrnuje odpady, které byly v místě soustřeďování povodňových odpadů vytříděny, jako jsou například elektroodpady,“ doplňuje Chlebounová.
K řešení velkoobjemového odpadu se využívají speciální drtiče, mj. dovezené ze Slovenska a Německa. Zmenšení objemu odpadu vede k lepší manipulovatelnosti. Drtiče se přistaví buď k místům soustřeďování povodňového odpadu, nebo je mají k dispozici provozovatelé skládek. „Případné zneužití povodňové situace pro zbavení se vlastního nepovodňového odpadu eliminujeme v rámci přejímky odpadů na skládkách nebo na místech soustřeďování povodňového odpadu, která jsou v mezích možností hlídána,“ vysvětluje Miroslava Chlebounová.
„S ohledem na velké materiální škody na veřejné infrastruktuře i osobním majetku lze dovodit, že oproti předchozím létům se v Moravskoslezském kraji zvýší celkové množství vyprodukovaných odpadů. Projevy lze očekávat jak v roce 2024, tak zřejmě i v roce 2025,“ obává se Chlebounová. Zdůrazňuje, že se zvýší zejména množství směsných komunálních odpadů a stavebního odpadu. Zároveň je většina povodňového odpadu směřována na skládky, důsledkem tedy bude, zejména u některých skládek, dřívější zaplnění volných kapacit.
„Povodňové odpady stále přijímáme z nejvíce postižených míst, hlavně z městského obvodu Ostrava – Nová Ves. Odhadem jsme přijali nad rámec pravidelného množství asi 14 tisíc tun povodňového odpadu,“ uvádí mluvčí městské odpadové společnosti OZO Ostrava Vladimíra Karasová. Složení odpadu bylo podle ní různé, od objemných odpadů (nábytek, koberce, podlahy, matrace apod.) přes textil, elektrospotřebiče atd. Největší problém byl s objemným odpadem, kterého bylo nejvíce. „Předpokládáme, že se životnost skládky zkrátí o 1–2 roky, což je v rámci koncepce legislativy nepříjemné, ale u nás v Ostravě naštěstí řešitelné,“ poznamenává Karasová.
„Odvoz povodňových odpadů ze zasažených oblastí statutárního města Opavy a mezideponie doposud nebyl ukončen, proto můžeme pouze odhadovat, a ten odhad je zhruba 40 tisíc tun,“ odpovídá na dotaz ohledně množství odpadu vzniklého při povodních provozně technický náměstek městské společnosti Technické služby Opava Martin Girášek. Podle jeho informací největší problém byl a stále je s bahnem. To bylo z postižených oblastí vyvezeno na mezideponie, odkud se odváží a ukládá na skládku. Šlo v podstatě o vše, co se v domácnostech nacházelo. To znamená běžný odpad, velkoobjemový odpad, jako je nábytek, lednice, sporáky nebo věci ze zahrad včetně stromků a keřů apod. „Do odpadu po povodních lidé vyhazovali i nádoby s chemikáliemi, jako je benzín, olej apod., ale objevily se nám také mrazáky nebo lednice plné potravin,“ popisuje Martin Girášek komplikace při úklidu. Další složku povodňového odpadu tvořila stavební suť z oprav a rekonstrukcí objektů zasažených povodněmi.
„Občané odkládali odpady na volné plochy před domy. Odtud byly mechanizací nakládány a převáženy jak přímo na skládku, tak na dvě mezideponie, které jsme v Opavě měli. Mezideponie sloužily jednak pro urychlení odvozu odpadů z postižených oblastí a jednak pro uložení bahna, které bylo v době odvozu z oblasti značně řídké,“ informuje provozně technický náměstek. Uvedl také, že v současné době ještě probíhá odvoz stavebních sutí, nicméně již pomocí přistavení a následného odvozu kontejnery. Zvlášť se ukládala pouze elektronika, která se předává k dalšímu zpracování. Girášek zmínil, že zaměstnanci Technických služeb Opava odstraňovali i škody na svých zařízeních a objektech, které provozují nebo užívají. Povodní byl totiž zaplaven areál společnosti, ve které sídlí většina provozoven, rovněž byl zaplaven areál zahradnictví, městské koupaliště a krytý bazén.
Provozně technický náměstek dodává, že při všech úklidových pracích pomáhali příslušníci Armády ČR a Hasičského záchranného sboru. Příslušníci Policie ČR řídili provoz na čištěných komunikacích. Zaměstnanci Technických služeb Opava i externí firmy pracovali ve dvanáctihodinových směnách, sedm dní v týdnu. TS Opava zřídily dispečink, ze kterého celý úklid města řídily. „V tu nejhorší dobu jsme měli pro úklid k dispozici přes 100 strojních mechanismů. Více než 16 subjektů poskytlo pomoc při odstraňování povodňových škod ve statutárním městě Opavě bezplatně. Zejména jim, ale také všem ostatním, kteří se na těchto pracích podíleli, patří velké díky,“ zdůrazňuje Martin Girášek.
„Dobu provozuschopnosti skládky by letošní povodeň ovlivnit neměla, ale starosti zaměstnancům jistě přidala. Na skládky se jezdilo po celý den až do večera, odpad se vyvážel nonstop včetně víkendů,“ poznamenává náměstek. Roční produkce odpadů statutárního města Opavy je podle něj více než 9 tisíc tun, což znamená, že během povodní bylo na skládky navezeno tolik odpadů, kolik odpovídá běžnému množství za čtyři a půl roku.
Odpovědnost za odstranění odpadů od občanů v důsledku povodně má podle zákona místně příslušná obec. Postupuje v souladu s pokyny orgánů krizového řízení. Odpady uložené na skládku v rámci řešení následků krizové situace jsou od poplatku za uložení osvobozeny. K zajištění plnění povinnosti správného nakládání s odpady vzniklými v důsledku mimořádné události – živelné pohromy vydalo Ministerstvo životního prostředí metodický pokyn.
Postup evidence povodňového odpadu shrnuli odborníci ze společnosti INISOFT. Obec vykazuje vznik odpadu pod kódem nakládání AN60 a jeho předání oprávněné osobě kódem nakládání AN3. Zařízení, které odpady odváží, musí mít povolení přijímat daný odpad. Ke katalogovému číslu je vhodné přidat upřesnění pro následné odlišení (například Povodně). V případě netříděných odpadů pocházejících ze zdemolovaných budov doporučuje ministerstvo zařadit tento odpad do podskupiny 17 09 a jiný netříděný odpad vzniklý při pohromě pak zařadit pod druh odpadu katalogové číslo 20 03 99 kategorie O (ostatní).
Pokud je to možné, je třeba zajistit přiměřené třídění. Tyto odpady se evidují podle Katalogu odpadů do kategorie podle jejich vlastností (jde zejména o odpady ze skupiny 20). Pokud by byl odpad znečištěn, je potřeba vybrat odpovídající katalogové číslo kategorie N (nebezpečný). Zařízení pro příjem odpadů přijímá odpad standardním způsobem pod kódem nakládání B00. I zde platí, že je vhodné uvést i upřesnění Povodně a dát pozor na kategorii odpadu. Předání takového odpadu se eviduje standardně pod kódem BN3.
Hana Tomášková*
